Knoflíková válka

Z nostalgie na své dětství přidávám hvězdičku navíc. Jo, jo, film krásně ukazuje dobu, kdy hrdost příslušnosti k místu - patriotismus - se pěstoval od mala, stejně tak jako vztah k fauně. Hlášky z filmu jako: Kdyby jsem to byl věděl, tak by jsem sem nechodil, či: Takhle půjdu, budu se dívat dolů a vůbec se nebudu bát, zlidověly a písničku: Mám v kalhotách..., jsme si pohvizdovali, už když jsme šli z kina. (12.08.2015)

Součást TOP 300 historie? To znám stovky lepších filmů, které bych tam zařadil spíš. Příběh to sice byl hezký a zahrané a natočené to bylo špičkově, ale po skončení jsem si uvědomil, že to bylo i přes výraznou koukatelnost strašně prázdné. Je to takový ten typ filmu, kterému se technicky nedá nic vytknout, ale zároveň divákovi nic nedá. 70% (16.03.2017)

Velmi půvabný klukovský film o dětství prostém, ale krásném. Vtipný, se špetkou smutku a s vynikající kamerou. Dvě vesnice, dvě klukovské party, svádějící nejednu velkolepou bitvu, válečné manévry, čest, zrada, trest, "spravedlivé" trestání od rodičů, válečné kořisti, válečný fond. Trochu sociální tématika, trochu praktického učení při hrách, pro dnešní mládež dávno zapomenuté dovednosti, romantika dětství, stráveného povětšinou v přírodě. Dnes zcela neznámá věc, drsné, krásné, přebírající návyky i zakořeněnou rivalitu svých rodičů. Z dětí je nutno zmínit především oba znesvářené vůdce: Lovreňáka Lebraca (André Treton) a Velreňáka L'Azteca (Michel Isella), oba dva jsou potrestáni internátní školou, a malý rošťáček Gibus (Martin Lartigue). Z dospělých nutno jmenovat drsného otce Lebraca (Jean Richard), trochu hartusícího otce L'Azteca (Jacques Dufilho), halasného otce zrádce Becaillého (Michel Galabru), a chápajícího učitele (Pierre Trabaud). Příjemný starý závan romantického dětství plného přírody, pohybu, zdravé řevnivosti a soutěživosti, výprasků a té romantiky, kterou už zavál čas. Jaká škoda, ty dobo! Ty! (23.08.2011)

Že se scénář předlohy nedrží nijak otrocky, to mi vůbec nevadí; na knížku to ale nemá ani zdaleka. Film je to příjemnej, jeho nejlepší a zároveň nejproblematičtější stránkou jsou ale dětský herci. Uvědomuju si, že je těžký (ne-li skoro nemožný) sehnat třicet kluků, který budou hrát tak přesvědčivě, že nebude znát, že hrajou, pokud ale film neni o nikom jinym, tak to jako dospělej divák prostě neřešit nemůžu. Mimořádně slabej byl třeba hned Janek (André Treton), což je u hlavní postavy celkem škoda; u roztomilýho Martina Lartigua se zase dá leccos odpustit. Takhle vysoký hodnocení (85%) musí odrážet oblíbenost knížky, jinak si to moc vysvětlit neumim. I tak ale samozřejmě budu svejm dětem Knoflíkovou válku pouštět víc než rád. Jo a nemůžu nezmínit geniálně napsanou ústřední filmovou melodii. (22.07.2015)

...A zrovna v tomto ojedinelom prípade sa zjavne jedná o jeden z najlepších detských filmov všetkých čias, ak nie náhodou práve ten najlepší? • Ešte som sa predsa na malú chvíľu zastavil i u Yvesa Roberta, ktorý ma včera nabil takou pozitívnou energiou, že som proste znovu neodolal, a namieril si to rovno do Gombíkovej vojny, ktorá časovo predchádzala Blahoslavenému Alexandrovi, pričom obidva tituly sú podľa celkových kvalitatívnych hodnôt, na mimoriadne vysokej úrovni, až to pocitovo dokonca vnímam presne tak, že aktuálne recenzovaný film, je na tom i o malý chlp lepšie, než jeho nemenej vydarený predchodca, a to sú mimochodom z mojej strany veľmi silné slová, keďže každú jednu recenziu zakaždým nielenže dôkladne zvažujem po známkovej stránke, ale zároveň ju aj poriadne rozpitvávam, čiže inými slovami povedané, bolo to opätovne podľa môjho gusta, najmä i tentoraz v čiernobielom, sugestívnom, autentickom a umeleckom prevedení, o akom sa mi totižto pomaly ani nesnívalo, vrátane súčasnej, dosť pokrivenej doby, kedy vznikajú tzv. filmy, ako na bežiacom páse, čo sa teda týka kvantity, no s následnou kvalitou je to už oveľa horšie... • Akonáhle som začal pomaličky spoznávať na jednej strane - lídra Lebraka, zatiaľ čo na strane druhej, i súperiaceho konkurenta Aztéka, čiže dva, konkurenčné, detské gangy s názvami: Longeverneovci & Velranovci, čo sú v podstate súčasne i 2 znepriatelené, dedinské tábory, kde si zrejme nevedia prísť ani na meno, spadajúcich pod Generáciu „Baby boomers“, tak som  čoraz viac začal pociťovať aj isté znepokojenie, nakoľko ich vzájomné „šarvátky”, začali postupne naberať na väčších obrátkach, až som to prichádzajúce násilie síce mierne odsudzoval, no bolo neoddeliteľnou kostrou príbehu, kedy sa mi naprosto zatajoval dych, ako je to vlastne realistickým, prirodzeným spôsobom spracované, že to na mňa vôbec nepôsobilo umelým dojmom. • Nie je to až tak určené detským divákom, i keď dnešné, mladé publikum, je už dávno zvyknuté na podobné, naturalistické obrazy, prezentované kdesi v televíziách, či povedzme i v kinách, alebo predovšetkým na internete, no vezmite si, že v tých časoch, nebolo po takýchto „výdobytkoch techniky”, ani chýru, ba ani slychu, aby sa súčasná Generácia Alfa, či predchádzajúci Zedkári (nie všetci, ale väčšina z nich, aby som náhodou niekoho neurazil), neustále len vyžívala v moderných technológiách, t.j. stále zízali do tých svojich androidov, vysedávali za notebookmi, alebo posedávali v pohostinských zariadeniach, tak to je vážne na extrémne hlboké zamyslenie sa, a o to viacej si treba vážiť takéto, kinematografické klenoty, aj keď tiež viem, že neboli žiadnymi neviniatkami, ale aspoň trávili voľný čas vonku, aj keď by sa to samozrejme mohlo zaobísť bez tých všetkých vylomenín. • Možno je tento film miestami až príliš zahľadeným sám do seba, proste trpí určitou štylizovanosťou. • Vynikajúci, český dabing. (26.06.2023)