Horečka sobotní noci

Přiznám se, že teprve nedávno jsem tenhle kultovní film viděla poprvé. Potěšilo mě, že krom hlavní tématiky, o kterou se bohatě stará hudba Bee Gees a disko tanec, je toho ve filmu ve skutečnosti víc. Travoltova postava nebyla jen výborný tanečník, ale vlastně především obyčejný kluk, který si ještě není jistý, co se životem, ale má srdce na správném místě. Rozervanost, mladická nejistota a jednotlivé problémy všech postav tomu dodávaly patřičnou hloubku, a tak z toho čiší lidskost na pozadí onoho stylového diska. Musela jsem mimochodem žasnout nad Travoltovými tanečními kreacemi, a místy se i pousmát nad vtipností tehdejší módy (že by se ještě někdy do mužského módního stylu vrátily boty na vysokém podpadku? :D To by mohlo být zajímavé). ~(4,0★)~ (20.06.2016)

Já tenhle film už kdysi dávno viděl, ale skoro nic jsem si nepamatoval. Pak jsem kolem toho hodně let tak nějak přešlapoval, jestli se na to mám podívat, nebo to bude úplná ztráta času... Nakonec jsem se odhodlal, že se na to podívám. Upřímně řečeno, ten příběh sám o sobě neni nejhorší. Travolta, kterýho teda zrovna moc nemusim, tam hledá nějaký to svoje místo na světě a řeší problémy s despotickym fotrem, pobožnou matkou, se šéfem v práci, atd... Ale ten nosnej příběh zůstal tak trochu v pozadí za tou disco-omáčkou kolem. Mně to i podle komentářů připadá, že hodně lidí snad ani nehodnotí ten film jako celek, ale spíš jenom ten disco soundtrack. Ono je to strašně jednoduchý vysmívat se 40 let starý muzice a módě, ale já teda s odstupem těch 40 let můžu konstatovat, že tahle disco-éra byla ještě docela v pohodě. Když to srovnám s nějakejma recitujícíma negrama z ghetta nebo recitujícíma cikánama z Púchova, co si hrajou na negry z ghetta, a podobnym odpadem, co je v současnosti IN, tak fakt jako zlatý Bee Gees nebo KC & the sunshine band a další muzika, která ve filmu zazní. Celkově vzato z historickýho hlediska je to docela zajímavá sonda do kratičkýho období, kdy disco vládlo. O nějaký 2 roky dřív disco teprve začínalo pronikat do mainstreamu a o 2 roky později bylo to klasický 70's disco přibito na pranýř hanby a v podstatě zmizelo z povrchu zemskýho. Ty 3 hvězdy si tohle dílo určitě zaslouží. Navíc několik scének bylo skvěle parodováno v Noci v Roxbury. (09.12.2017)

Film, který moje generace těžko posuzuje, protože nás pěkně poznamenal. Nosili jsme džíny, smrděli hospodou a poslouchali Black Sabath. Na parketu jsme se pohybovali jak ožralí zombies. Tohle byl šok, který nás nutil leccos přehodnotit. Film má určité vtipné pasáže(večeře v italské rodině, brácha už nechce být knězem), má vkusně vybranou hudbu, která zní v přesných místech a všichni se na ni umí pohybovat. Rád se na to dívám každých 5 let. (15.02.2009)

Tak jsem to konečně viděl a nebýt skvělého soundtracku (včetně Disco Inferno, které někdy poslouchám jen tak... tu desetiminutovou verzi) a překvapivě tragického konce s opodstatněným sebeuvědoměním "srdíčkové" povahy Tonyho, nedal bych ani tři hvězdy. Jinak je to povrchní film, který sice chce vystihovat určitou dobu a určitou část její generace, ale jde na to skrze banální náčrty charakterů postav. Tonyho kamarádi jsou prostě jen hédonističtí sígři, chytrá holka projevuje chytrost pouze skrze znalost slavných jmen, introvertní se snaží zapadnout, ale vždycky tím něco pokazí, Tonyho rodiče jsou nejklasičtější stereotyp nefunkčního vztahu (který by ale s hlubším prokreslením nevadil) a jejich víra se projevuje natvrdlým deklamováním o Bohu, které by takhle jednoduše nevypadlo ani z fanatického věřícího a Tonyho bratr měl sloužit jako prostředek pro Tonyho uvědomění si podstaty života, ale stejně se část s ním dala vypustit, protože si vše Tony uvědomí zničehonic, z banality na taneční soutěži, kterou by nikdy předtím neřešil a že by ho nakopl k vlastní cestě zde taky zrovna nevyplývá. A tak zůstane jen působivá kamera (především ve scénách z klubu - ale pro ty já mám slabost, ačkoli bych do takového místa vlezl asi jen omylem), Travoltovy taneční kreace (které mě zas tak moc nebraly, ale já tanci nerozumím a laicky jsem ocenil pár zajímavých částí) a onen pověstný soundtrack, převážně od Bee Gees, které mám docela rád. V rámci pravděpodobné cílovky to není špatně vedené, ale osobně jsem čekal něco upřímnějšího, kde hudba bude tvořit výrazný podklad a ne stavět samu sebe do popředí. Rád jsem to viděl, pro znalost, ale druhé zhlédnutí nepotřebuji. 3* (03.03.2024)

Průměr. Tak by znělo konečné hodnocení tohoto snímku. Na jedné straně skvělá hudba Bee Gees a Travoltovy taneční kreace, na straně druhé neskutečně infantilní scénář, který se tváří tak smrtelně vážně, že jsem mockrát měl touhu přepnout televizi na jiný kanál. Korunu tomu nasadil příšerný český dabing, kde Travoltu mluvil Jan Dolanský. (13.01.2008)