Krajina smrti

Děkuji tímto sám sobě, že jsem si tak skvěle poskládal topku, díky jejímuž silně nadprůměrnému hodnocení tento velmi chutný krvavý maorský biftek ani přes hanebně vegetariánské celkové hodnocení neunikl pozornosti mých chuťových buněk. Toto dokumentární videjko o ping pongu v původní verzi, než ho ukradli Číňani a zcela nevhodně jej doplnili o nepotřebné náčiní jako stůl a míček, je totiž vskutku výstavní! A mimochodem - netuším, ve kterém detenčním zařízení pro domorodé kanibaly tvůrci objevili ten úžasný exemplář masožravého primáta, ale tohoto mazlíka chci vidět ve všech budoucích dílech Expendables a v jakémkoliv Conanovi, který kdy spatří filmové plátno, neboť se zachmuřeným Cimmeřanem by byli dvojka doslova k sežrání. Totiž pardon, k sežírání - všech, co by jim přišli pod sekeru a pálku. (22.08.2016)

Apocalypto 2: The Dead Lands / „The gods have made this life to take pleasure in our suffering.“ a potom sa čudujme, že s vyznávaním takejto filozofie sa tí Moari medzi sebou mlátia jedna radosť. The Dead Lands je vlastne taká novozélandská, lacnejšia verzia Apokalypta, akurát bez vyšších ambícií. Fajn prostredie, netradičné postavy, dostatočne surové a dravé, ale tak nejako po celý čas o jednom a tom istom. Dosť veľa sa tu rozpráva o cti a o moarskej mytológii a namiesto toho sa to mohlo viac sústrediť na dobrodružné putovanie po pralese a súboje. Akčné scény sú tak v podstate len tri, aj keď slušne natočené. Kto podobné filmy vyhľadáva pravdepodobne bude spokojný, pre ostatných len taký brutálnejší výlet na Nový Zéland, ktorý síce nenaštve, ale ani ničím neprekvapí a tak nebude dôvod si ho niekedy zopakovať. Ako dobrodružná jednohubka obstojné, ale Gibson je s Apokalyptom niekde úplne inde. CELKOVO: 3* (6/10) (17.04.2015)

Parádní exteriéry a neokoukanost oldschool-maor-lifestylu z toho dělá dostatečně chytlavu záležitost. Když si k tomu přičteme relativně syrové bitky kombinované s osobitě snovou (až halucinační) atmoškou, vpohodě pak přehlédneme, že v příběhu i dialozích by se dalo fest zapracovat na autenticitě a že casting mohl být méně bílý... (10.04.2015)

V dobách ještě před tím, než se po roztomilém Novém Zélandu proháněli chluponozí hobitkové a do mechu chcala černá skřetí krev, kropili svou životně důležitou tekutinou tamní luhy a háje divocí maurové. Tito válečníci měli specifický styl boje. Nejdříve na sebe půl hodiny dělali dlouhý nos a pak si rozbili tlamy kriketovými pálkami. A teď k ději samotnému. V tomto surrealistickém snímku vše začíná aktem zneuctění předků, v tomto konkrétním případě jeden maur prostě posere nějaké lebky naházené v jeskyni. Vznikne z toho celkem vážný svár mezi dvěma kmeny, načež jeden pálkami umlátí ten druhý, ženám vycpe dělohy hlínou, mnohé ubité pozře apod., prostě klasika. Přeživší náčelnický synek s teprve malou pálkou se spojí s křovákem, který obývá právě tzv. Krajinu smrti. Tento udata s baňatým frňákem se chopí mladého válečníka a spolu utlučou pálkami v kriketu bez pravidel onen zákeřný kmen na útěku. To vše je hustě protkáno ukazováním dlouhých nosů, laškovným vyplazováním jazyků, šilháním, mrkáním a dalším všelijakým napodobováním opičích pohybů včetně tradičního gorilího bušení do prsou. A že to vypadá jako blbost? Nikoliv, je to celkem zábavná podívaná, jakou jste ještě nikdy neviděli. A to ani v Apocalyptu od Gibona... (22.08.2016)

Hleďme, myslel jsem, že kromě ragby umí Novozélanďané jenom grilovat kivi. A ona jim jde slušně i vybíjená a zvládnou pogrilovat i nějaké to maorské kolínko. Nebýt chvílemi dost amatérských výkonů a toho, že to žrali bez chleba, bylo by i za pět pingpongových pálek. Démon válečník z Krajiny smrti byl geniální, doufám, že si ještě někde někdy někoho zamorduje. (14.07.2016)