César a Rosalie

Lidi dělají z lásky pitomosti a ze žárlivosti ještě větší. Život je složitý, ale nejkomplikovanější věcí na světě jsou ženy. A každý, ať myslíme, že ho známe sebelíp, může překvapit. To jsou věci, které mě bezděčně napadaly během sledování filmu. Rosalie má ráda majetnického pracháče Césara i kluzkého umělce Davida a tak si pro jistotu drží na vodítku oba. Davidův ostentativní nezájem i Césarovy žárlivé výbuchy (kdo by to byl řekl, že se Yves Montand se svýma smutnýma očima a věčně unaveným výrazem dokáže tak rozparádit) ji přitahují i odpuzují. A nakonec přijde na to, že nejvíc ze všeho miluje svobodu, svou dcerku a sama sebe. Nebo ne? Strhující melodrama o složitosti i křehkosti lidské lásky, jemuž suverénně vévodí Romy Schneider, jakkoli se ji Montand a Frey snaží dohnat, jak jen mohou. (05.11.2015)

Romy Schneider tu září jako vždy Yves Montand také potěší, ale zajímalo by mě, jak Claude Sautet, který se v sedmdesátých letech obklopoval nejlepšími herci té doby, natrefil pro jednu hlavních rolí zrovna na Samiho Freye. Kdyby mi někdo tvrdil, že se jedná o jedinou roli vybočující z jeho kariéry softporno herce, na první dobrou bych tomu věřil. Jeho výrazový rejstřík a charisma tomu odpovídá a snímek César a Rosalie to bohužel docela sráží. Ono takový Yves Montand mi do role "velkého zvířete" zabývajícího se byznysem s kovy taky moc nesedí. Dost by podle mě pomohlo už jen to, kdyby si s Freyem role bývali prohodili. Yves coby sympatický umělec, Sami coby pohledný panák, který ženy okouzluje vzhledem a penězi. Každopádně i tento film (jako zatím všechny od Clauda Sauteta) mě potěšil (i když stačilo málo a mohl být o hodně lepší). Je to velice lidský civilní film ze života, o pocitech, o emocích. To mají všechny Sautetovy filmy, které jsem viděl společné. Měl pro to evidentně vytříbený cit. Ovšem podobné filmy jsou víc než které jiné o hercích. (22.12.2022)

V komentářích ostatních uživatelů tady čtu, že aby diváka film bavil, tak si musí nejdřív sám něco podobnýho prožít a kdesi, cosi... Já teda podobný šílený vztahy s podobně šílenejma lidma nikdy nezažil, takže film mě asi tak trochu minul. Romy Schneider se chová jako magor a postupně zamotá hlavu dvěma chlapům a ty se začnou chovat taky jako magoři. Ani jeden z týhle trojice mi nebyl nijak sympatickej a bylo mi dost ukradený, jak tenhle propletenec nakonec dopadne. Na druhou stranu musim uznat, že film ani přes poměrně dlouhou stopáž nijak nenudí a celkově se na to docela hezky kouká. Moc mě to ale nenadchlo - slabší průměr. (26.05.2018)

Romy, zatiaľ je to s Vami strašná bieda, teda čo sa najmä týka toho, aké filmy si s Vami momentálne vyberám, s čím v podstate ani Vy sama vonkoncom len tak nič ne(z)môžete, keďže Vášho dvorného režiséra, ako by som to vlastne slušnejšie naznačil, skrátka, skrz jeho tri predchádzajúce počiny, nakrútené v rozmedzí rokov 1970-1972, čiže s týmito nasledovnými filmovými titulmi: Les Choses de la vie, Max et les ferrailleurs a aktuálne i recenzovaný César et Rosalie, ktoré som mimochodom zhliadol v úplne tesnej nadväznosti hneď za sebou, v ktorých ste súčasne aj Vy priamo účinkovali, tým pádom vnímam Claudeho Sauteta, ako nadmieru nadhodnoteného a preceňovaného, zároveň, lebo najnovšia snímka ma tak extrémne vytočila z rovnováhy, že som jej napálil neuveriteľné 2*, pričom toho vôbec neľutujem, ba práve naopak, som priam nadšený, že už konečne môžem ukončiť túto „strastiplnú odyseu” s týmto režisérom, ale zase s jeho predstaviteľkou Romy Schneiderovou, ešte určite nie, pretože ďalšie snímky by mohli môj doterajší, negatívny postoj, razantne zmeniť smerom k oveľa priaznivejším náladám, čo by už predsa napokon mohlo nastať s prichádzajúcimi počinmi... • Túto všestranne nadanú herečku, jednoznačne považujem za (multi)talentovanú, no v niektorých prípadoch si obzvlášť nevyberá najvhodnejší scenár, ako práve i v tejto možnosti, kde mi predstaviteľ Cézara - Yves Montand, tak extrémne liezol na nervy, najmä tá jeho psychopaticky-labilno-žiarlivá povaha, že som ho normálne väčšinou nemohol ani vystáť, a to ani nehovoriac o prichádzajúcom protagonistovi Davidovi, ktorý zo seba neustále činil akéhosi „fackovacieho panáka”, do čoho následne spadala i postava Rozálie, a tak sa tým pádom vytváral akýsi - zvláštny, milostný trojuholník, ktorého som bol očitým svedkom, až to pomaly začínalo byť hrozne neznesiteľné, čoho všetkého som mal byť ako divák, neoddeliteľnou súčasťou, čo ma nakoniec tak brutálne vyčerpalo, že som sa pevne rozhodol, že už s CT nechcem mať nič spoločného! Skrátka tri krát a dosť. • Spomínaný Montand bol naprosto vynikajúcim v legendárnej dráme - Le Salaire de la peur, tu sa bezprostredne jednalo o strhujúci, herecký výkon, po ktorom tu tentoraz nie je ani stopy, namiesto toho chrlil zo seba jednu divnejšiu repliku za druhou, a k tomu sa správal, ako zmyslov zbavený, za čo ani on taktiež nemohol, nakoľko bol tak debilne nastavený scenár, ktorý v podstate urobil zo všetkých postáv debilov. • Mimoriadne nadhodnotená záležitosť. (20.06.2023)

Tak tohle byla tvrda rana... neni to komedie a neni to ani romanticky. Je to dokonale realny film/drama o zivote. I v mem veku bych stale ocenil, kdyby nekdo chytry prisel, a vysvetlil mi chovani postavy, kterou dokonale sehrala prekrasna Romy. Stale jsem na to neprisel a uz to zacinam vzdavat. Videl jsem uz v zivote ledasco (ted nemyslim filmy), a tak vim, ze takhle to taky muze vypadat... Pro optimisty, kteri veri v bezproblemove souziti muz/zena, nedoporucuju... tem, kteri dokazi uz vstrebat a pripustit i fakta ktera se malokomu libi, naopak doporucuju vrele, protoze jde o vskutku genialni pocin. A ted se jdu projit ven a trosku to vydejchat... (11.08.2013)