César a Rosalie

Vysoká škola vztahů. Dva muži, jedna žena. Na začátku se vám chvíli bude zdát, že karty jsou rozdány. Ale to je velký omyl. Postupně chápete a obdivujete Césara, zamilujete si Davida a pochopíte Rosalii, která najde tu jedinou možnou cestu z jinak uzavřeného kruhu. Z mého pohledu jedna z nejlepších rolí Romy Schneider, která komplikovanou Rosalii uchopila svým neopakovatelným a jedinečným způsobem. Claude Sautet byl mistr v zobrazování vztahů mezi mužem a ženou. A tímto filmem nám to zase dokázal. Geniální dílo. (16.01.2011)

Romy Schneider tu září jako vždy Yves Montand také potěší, ale zajímalo by mě, jak Claude Sautet, který se v sedmdesátých letech obklopoval nejlepšími herci té doby, natrefil pro jednu hlavních rolí zrovna na Samiho Freye. Kdyby mi někdo tvrdil, že se jedná o jedinou roli vybočující z jeho kariéry softporno herce, na první dobrou bych tomu věřil. Jeho výrazový rejstřík a charisma tomu odpovídá a snímek César a Rosalie to bohužel docela sráží. Ono takový Yves Montand mi do role "velkého zvířete" zabývajícího se byznysem s kovy taky moc nesedí. Dost by podle mě pomohlo už jen to, kdyby si s Freyem role bývali prohodili. Yves coby sympatický umělec, Sami coby pohledný panák, který ženy okouzluje vzhledem a penězi. Každopádně i tento film (jako zatím všechny od Clauda Sauteta) mě potěšil (i když stačilo málo a mohl být o hodně lepší). Je to velice lidský civilní film ze života, o pocitech, o emocích. To mají všechny Sautetovy filmy, které jsem viděl společné. Měl pro to evidentně vytříbený cit. Ovšem podobné filmy jsou víc než které jiné o hercích. (22.12.2022)

Můžu si říkat, že se mě to nedotklo, že to byla nuda, že mě to vůbec nebavilo a hráli tam DiCapriové. Jenže to si budu náramně lhát. On to vlastně není ani moc strhující snímek svým příběhem, ale tím jak postavy jsou. Herci nehrají, oni jsou těmi postavami. A já tomu skoro dvoumetrovému Montandovi věřím, že je křehký uzlíček nervů, když ho opustí Romina. A Schneiderové věřím, že neví, který z nich je ten pravý. Teda já bych věděla bez sebemenšího zaváhání, tuctového Freye bych ponechala okolojdoucím a hrábla bych po charismatickém šansoniérovi. (05.10.2013)

Nádhera, pochoutka, laskomina. Hledám nějakou trhlinku na dokonalosti, beru si na to i lupu a zkoumám, ale nikde nic. Tedy něco přece jen. Ten konec. Ale čert ho vem; oproti celku to není ani ta trhlinka. Počáteční (zdánlivá?) idylka se mění v pořádné drama. V silně absurdní drama, které divákovi nedá vydechnout. Sautet, Sarde, Montand, Schneider, Frey. Ti všichni odvedli svoji práci na stodvacet procent a já chci více a více a více takovýchto dokonalých, silně vibrujících, dosti nepopsatelných, nezapomenutelných filmů. (02.08.2011)

Lidi dělají z lásky pitomosti a ze žárlivosti ještě větší. Život je složitý, ale nejkomplikovanější věcí na světě jsou ženy. A každý, ať myslíme, že ho známe sebelíp, může překvapit. To jsou věci, které mě bezděčně napadaly během sledování filmu. Rosalie má ráda majetnického pracháče Césara i kluzkého umělce Davida a tak si pro jistotu drží na vodítku oba. Davidův ostentativní nezájem i Césarovy žárlivé výbuchy (kdo by to byl řekl, že se Yves Montand se svýma smutnýma očima a věčně unaveným výrazem dokáže tak rozparádit) ji přitahují i odpuzují. A nakonec přijde na to, že nejvíc ze všeho miluje svobodu, svou dcerku a sama sebe. Nebo ne? Strhující melodrama o složitosti i křehkosti lidské lásky, jemuž suverénně vévodí Romy Schneider, jakkoli se ji Montand a Frey snaží dohnat, jak jen mohou. (05.11.2015)