Policejní kolt vzor 357

Policajný kolt je tak trochu schizofrenný film. Ak by som ho po prvej pol hodine prepol, už by som si na neho v živote nespomenul. Ak by som videl iba jeho rozuzlenie, čiže zhruba záverečnú polhodinu plnú zvratov, asi by som film vidieť celý nechcel. Lenže jeho prostredná časť je podľa mňa excelentná, ústredný nápad s dvoma vyšetrovateľmi, z ktorých je jeden vrah, druhý hlavný podozrivý, jeden o druhom nevie a ten druhý o tom prvom áno, je nápad, ktorý sa mal rozpracovať do nezabudnuteľnej klasiky. Lenže v spomenutej záverečnej časti akoby scenárista nevedel, ako príbeh zakončiťa tak prichádzajú k slovu zbytočné zvraty a prepálená akcia, namiesto prepracovanej psychológie a údernej pointy. Na konci som mal pocit, že som videl tri filmy v jednom. Našťastie mal režisér šťastie na Montanda, ktorý je uveriteľný v každom momente filmu a núti diváka mu držať palce až do úplného záveru filmu, pri ktorom si nikdy nie ste istí, čo bude nasledovať v jeho ďalšom momente. Občas je to trochu kontraproduktívne. (24.04.2013)

Nápad "dva kolegové policisté jdou proti sobě, ale nevědí o tom" je dobrý, jenže film je hrozně utahaný. Nějakých čtyřicet minut se v něm neděje skoro nic, následuje hodinový zábavný a celkem hustý hon na někoho, a na závěr zase pomalejší dohra. Yves Montand se mi navíc do hlavní role moc nehodil (jeho nijak oslnivý herecký výkon vlastně zachraňoval dabing Luďka Munzara). Tři a kousek. (28.10.2013)

Sedmdesátá léta francouzské kinematografie produkovala v oblasti krimi velmi slušné snímky. Policejní kolt bych ale mezi ně jistě nezařadil. Důvod? Toporný herecký výkon Montanda, kterého považuji za lepšího zpěváka než herce. Ta topornost se projevovala především v závěrečných akčních minutách filmu, kdy fyzickou výbavou herec již nestíhal a na mě osobně to působilo víceméně úsměvně. Herecké umění Simone Signoret mě také zklamalo a konečně scénář mi připadá nějak ušitý horkou jehlou. To jsou důvody, které mě přiměly hodnotit celkem malým počtem hvězd. Ty tři hvězdičky jsou přiděleny s "odřenýma ušima". Volba zbraní (1981) se režisérovi A. Corneau povedla lépe. (04.02.2011)

Milujem tieto stare francuzsko -nemecko-talianske filmy. Uz od cias filmov BS/TH. Surova drama az na podu, komisar vysetruje vrazdu, ale uvedomuje si, kam to az moze siahat a aj reqalne siaha. Simone Signoret bola vyborna dama, spolu s Yves Montandom film perfektne tahaju. Nuda nehrozi, atmosfera je grandiozna. Genialne, viac takychto filmov, len jaxi si myslim, ze sa uz netocia. Stari talentovani tvorcovia na tomto kontinente vymreli alebo brutalne zostarli. Mladych talentov este - jakz - takz v Europe jesto, ale stale mam ten zly pocit, ze ulietavaju a zaroven brutalne nadhodnocuju novodobe blbowoodske blijaky ako Tchor, Chappie, Kapitana Bangladesa a kopu dalsich . 100 % (07.10.2017)

Klasický snímek sedmdesátých let, nicméně zásadně by to chtělo popohnat první a střední část, které trochu přešlapují na místě a v podstatě mají pouze za úkol rozehrát příběh. Film rozhodně nabírá dech v poslední třetině, kdy už je jasné, že tento příběh nebude mít šťastný konec. Yves Montantd však již podal lepší výkon než právě v tomto snímku. I tak poctivé tři hvězdičky. (04.04.2011)