Cesta vzhůru

Bulvarizace horolezectví aneb dokument o Jarošových prstech na nohou. To, co bych rád viděl, se krčilo až ve druhé půlce snímku, až byla ukojena touha mas po informacích ze soukromého života sportovce a pár nechutných lékařských záběrech. Ale samotný výstup na K2 mě strhl až k celkově nečekaně vysokému hodnocení. (29.09.2016)

Na tento dokument jsem se opravdu těšil, a počkat si, až se někde objeví se opravdu vyplatilo. Musím říct, že ne u všech filmů jsem byl schopen čekat tak dlouho, prostě jsem na ně zapomněl. Ale ne zde. Dokument je dobře zpracován, ze začátku mi sice chyběli popisky, kdo je kdo, ale po chvíli se ukázalo, že to vůbec není potřeba. Rozhodně jsem po shlédnutí byl spokojený, jak po stránce, co jsem se dozvěděl, tak po stránce zpracování. (28.09.2016)

Dokumentární film, který jako málokterý ukazuje, jakým způsobem se může v dospělosti projevit zanedbaná péče o dítě. Ano, bylo to pravděpodobně jedno z poslání snímku, ukázat divákovi onu oběť, jež s sebou tento životní styl přináší. Kdo by to byl řekl, že takřka 20 let cestování po světě zanechá na rodině, nebo alespoň na některých jejích členech následky, ale... Jak už se tady objevilo v několika komentářích, určitě by dokumentu prospělo, kdyby se především soustředil na hory jako takové, než-li na horolezcovu rodinnou stránku. Okénka do Radkova soukromí totiž místy celkem nudí, až otravují, popřípadě nepřestávají vyvádět z údivu... Záběry z Himalájí jsou ovšem úžasné a celé to drží o příčku výš, než si to zaslouží. (21.01.2016)

Hvězdička z úcty k Radkovi a k horám. Formát dokumentu je nudný, místy až trapný. Jít na tohle do kina, tak odejdu. Koho zajímá, že Radek spí na ostro, po probuzení chodí močit na zahradu a pak si jde zaplavat? Chybí informace o tom, kdo mluví. Dcera z prvního manželství je identifikovatelná: "V této čekárně mě počali." Home video, v němž se Radek dívá na home video (záběry ožralého vousatého vodáka zápasícího s lodí ale ukazuje i na besedách, takže jaksi ztrácí kouzlo...). (01.10.2016)

Problémem celého filmu je střih. Například záběr, jak se tři minuty snaží otevřít fruko.. to člověku přijde vtipné prvních 5 sekund. Kdyby stopáž měla 60 minut, vynechaly by se záběry s labilní dcerou, která má z nějakého neznámého důvodu ze sebe furt dělat chudinku, k tomu zkrátit nějaké zbytečně dlouhé záběry, kde se půlminuty koukáte na to stejné a nic se neděje (hned na začátku se asi minutu a půl Jaroš ksichtí v bolestech.. hm, super), byl by film hned lepší. Fanouškům hor však film doporučuji, záběry z výstupu na K2 jsou autentické a snad jediné z filmu uměle nehrané. Rozhovory totiž někdy připomínaly grotesku a snaha hrát si na filozofy a říkat životní moudra tu místo toho vyzněly spíše vtipně. Už ne vtipně ale spíše zoufale se snažili autoři filmu dát v závěrečných pasážích dynamiku, tak tam práskli záběry ze zimy, které vůbec nedávaly smysl vzhledem k tomu, že expedice probíhala přes léto. 50% a to jen díky horám ;) (27.08.2015)