Devátý život Louise Draxe

S Louisom mám jeden zásadnejší problém. Keď na konci všetko vyjde na povrch a postavy dostávajú zo seba emócie, tak sa na mňa nijak obzvlášť nepreniesli. Napriek tomu, že réžia je v poriadku, scenár tiež a herci sa už viac ani snažiť nemohli. Možno film nemal prejsť do takej melodramatickej roviny, akou sa nakoniec vybral a mal ostať, respektíve byť ešte mystickejším. Na pointu som vopred neprišiel, scenár je napísaný chytro a informácie dávkuje v presne vypočítanom čase. Napriek tomu ma ale celý tento puzzle výmysel výraznejšie nešokoval a neprinútil ma svojou doslovnosťou nad ním dlhšie premýšľať, ako sa to napríklad podarilo podobne ladenému Stay. Nespoilerujem, ten má úplne odlišnú pointu, ale poetika je podobná. (21.10.2016)

Jedna z nejvíc POZÉRSKÝCH sraček, co jsem kdy viděl. Stejná kategorie lezení Akademii do zadku jako např. Neuvěřitelně hlasitě & nesmírně blízko. Zatímco Neuvěřitelně... na to šlo obsahem, tohle se zkouší prodrat do análu formou. Z každého výjevu jako fakan mudrující ve voiceoveru za doprovodu záběrů na kolo v trávě, jako vystřižených z brožury "Oscara snadno a rychle", mi bylo blivno. Fakan sedí u psychologa, který se pootáčí na skřípajícím otočném křesle a sám pro sebe si řekne:"Skříp - skříp"... Jako proč?!!! Do háje, on ani ten účes nemohl mít normální a musela to být nějaká divná Akademická patka. Odporně vyumělkovaný, vypočítavý produkt, který svou pozérskou formou tak moc přebíjí obsah, že vlastně už ani něvím, o čem to vlastně bylo. Být to natočené normálně, hodnocení by vypadalo úplně jinak, ale ta maximálně vlezlá snaha o art mě fyzicky ubližovala. A nejhorší na tom všem je fakt, že nejde o nějakého Bergmana, u kterého bych to čekal, ale o Aju!!! Co mu nasypali do jídla? Fuj! P.S: Fakan neuvěřitelně nesympatický. (28.08.2021)

Taková krapet drsná „pohádka”, ale nemůžu říct, že by mě nebavila. Navíc při troše dobré vůle bych našla i logické vysvětlení celého příběhu. Když ještě přihlédnu k dobře zvolenému hereckému obsazení (včetně u mě stále oblíbenějšího Jamieho Dornana) a skutečnosti, že mě fakt zajímalo, jak z toho galimatyáše tvůrci vybruslí, tak nemám důvod dát nízké hodnocení. (70%) (02.07.2020)

Na začátku mi řeknou, že doktor Pascal se něčím zabývá a je v tom fakt dobrej. A až na konci ho napadne, že by to něco mohl použít i na Louise...? Podobnou pitomost ve vyprávění příběhu jsem dlouho neviděl. Dál mě mrzí větší nevyužití Sáry (o to bych se býval rád postaral já) a Draxe. O zajímavost jeho postavy ležící v prázdným špitálu se zas měli postarat pánové s tužkou v ruce. Takhle totiž jakoby v kómatu nebyl ani tak ten malý kluk, jako spíš celý film. (05.11.2016)

Před chvílí jsem se tu rozčiloval jak mě prudí infantilní pseudohorrory s dětmi a vzápětí jsem se příjemně divácky ukojil u lehce detektivního psychologického filmu o dítěti. O hodně svérázném dítěti. Ten kluk svou roli zahrál fakt znamenitě, byl skoro tak znamenitý a skoro tak svérázný, jako jistý Oskar Matzerath v Blechtrommelu, na který jsem si při filmu často vzpomněl (kvůli hlasu vypravěče i kvůli fyzické podobnosti obou prcků). Docela se mi líbila Sarah Gadon, ale ještě mnohem víc cynická policajtka Molly Parker. Nevšední a těžko stručně charakterizovatelná záležitost s hodně zajímavou mysteriózní zápletkou prolínající realitu se snem/vizí/halucinací (jak kdo chce) a s celkem překvapivou pointou. (19.09.2019)