Schmitke

Schmitke je filmem, kterému bych rád dal vyšší hodnocení, nejen na současný český film jde místy o originální a nezvyklý filmový zákusek v podobě komorní černé komedie s mysteriózním až psychedelickým nádechem. Některé scény jsem si vychutnával, bavila mě vedlejší postava podivína Kryšpína, atmosféra měla velmi slušné záblesky, časté opakující se vizuální motivy větrných mlýnů či ventilátora na mě zapůsobily s jistým nádechem tajemství, ale celkově z toho nesdílím takový zážitek, abych toužil film vidět znovu. Atmosféra, kterou Altrichter skvěle v jistých scénách vybudoval, na mě dokázala zapůsobit, ale zdaleka ne po celou dobu a ze Schmitkeho jako filmu, ale i hlavní postavy na mě šla zvláštní pachuť, k hlavní postavě jsem si nedokázal najít sympatie a Schmitkeho podivný příběh prošel mimo mě. Což mi k většímu zážitku a taky vyššímu hodnocení bránilo asi mnohem víc, než to, jakou hru na Davida Lynche z toho cítit (přičemž čím dýl ten film trvá, tím je ten pokus natočit variaci na Lynche v česko-německém pojetí průhlednější a to včetně ústředního hudebního motivu, který až hodně nápadně připomíná boogie z Lynchova debutu, Mazací hlavy). [65%] (07.11.2021)

Jelikož je německo-české přátelství stále ožehavým tématem nad půllitrem piva snad v každé hospodě, kam vkročím, nepředpokládal jsem, že u Boba by to bylo jiné. Jakmile Schmitke v podání výborného Petera Kurtha vkročil se svým ukecaným kolegou do malé vesničky na pomezí hranic Čech a Německa, někde ve středu Krušných hor, tušil jsem, kam tohle všechno bude směřovat. A co víc, dočkal jsem se naprosto perfektního zfilmování vztahu Čecha a Němce. Tomu dopomáhá perfektní režie debutanta Štěpána Altrichtera. Dále geniální zvuk s hudbou od Johannese Repky, který si došel pro Lva naprosto právem. A především atmosféra s příběhem, bez které by Schmitke nebyl tak originální film, jak bezesporu je. Dlouho jsem totiž neviděl film s lepší atmosférou a nemyslím si, že by to bylo dané jen tím, že mi je české prostředí tak blízké. A stejně tak dlouho jsem ve filmu neviděl lepší dominu, než byla Helena Dvořáková. Lejt do sebe kořalky, do toho počítat účetnictví a naprosto ladným krokem sejmout kohokoliv, kdo se na ní byť jen podívá? To opravdu nesvede každá…klobouk dolů. Samozřejmě ale musím pochválit každého herce i neherce, který se ve filmu objevil. Každý tu totiž má své místo a každá postava je tu významným originálem. Schmitke tak na mě opravdu zapůsobil a počítám s tím, že tenhle výlet do Krušnohoří brzo rozjedu znova. K páté hvězdičce snad jen chyběl vypilovanější závěr, na jehož obranu budiž, že se to snažil zachránit dialogem v závěrečných titulkách. (04.04.2016)

Komedie? Tohle komedie fakt není. Je to 'klasický' český kočkopes u kterého není šance určit žánr. Jo a taky je to děsná nuda, která ani nedává pořádně smysl. Slyšet v českém filmu hlavně němčinu není úplně běžné, ale budiž. Nicméně němčina od českých herců mě vyloženě štvala. Když už mluví jak slovník, tak bych taky očekával jinačí přízvuk. Hrůza. Hlavní postava je zajímavá - i když taky zataraceně nudná. V životě jsem tam nebyl ale od teď nesnáším Krušné hory. Co tímhle chtěl básník říct??? Že já radši nešel s děckama na V hlavě... :-/ (20.08.2015)

Originální a skvěle zvládnuté všechny stránky filmu. Příběh o tom, že člověk se musí někdy ztratit, aby se našel a není důležité, jestli je to v indickém ašrámu nebo v Krušných horách. Nevadí mi ani příliš, že jsem konec filmu nepochopila, možná byl záměr tvůrců nechat ho zastřený a tajemně rezonující. ____ Hodně zajímavé bylo dívat se na Čechy optikou spořádaného Němce. Když vejde Schmitke do pohraniční zaplivané hospody, jeví se mu místní štamgasti jako horda nepochopitelných divochů. A já to v tu chvíli viděla s ním! I když jsem v podobné hospodě byla mnohokrát, tohle byl odlišný pohled a já se dívala Schmitkeho očima. (16.04.2016)

Schmidtke by skvele fungoval ako pilot k mysterióznemu seriálu, kde by sa riešili aj veci, ako svojráz českého národa, konfrontácia nemeckej a českej mentality, neskôr aj milostné linky a tak podobne. Takto je to v treťom dejstve "už len" sonda do psyché päťdesiatnika a jeho krízy stredného veku. Keď už ale máme námet s pokazenou veternou elektrárňou, duchom hôr a miznutím osôb v nich, tak by si zaslúžila rozpracovať aj tá mystery linka, čo nemusí hneď znamenať, že by to bolo zrazu menej artové. (06.10.2021)