Cesta za živou vodou

Sympatický prosťáček Espen a odvážná princezna Kristin se vydávají na dlouhou a nebezpečnou cestu k tajemnému zámku, kde chtějí najít živou vodu, kterou potřebují, aby zachránili Kristininy rodiče a Espenovy bratry. Čeká je dlouhé putování plné nebezpečí, humoru, monster i zloduchů s lidskou tváří. A hrozně příjemně se na to kouká. Cesta za živou vodou má blíž k dobrodružnému filmu než ke klasické pohádce a díky působivé výpravě, hrozně fajn hrdinům a rychlému tempu se u ní budou bavit diváci bez ohledu na věk. (18.02.2020)

(6/10). Pohádka se nese na podobné vlně jako její předchůdce. Originální pojetí nadpřirozených bytostí, které jsou výborně namaskované a zajímavě znázorněny. Doplněno je to samozřejmě šťastným koncem, kterému šéfuje Espen, která je výborná postava. Nehraje si na hrdinu a kolem sebe rozsévá pozitivní energii. Kdyby se takové pohádky točily u nás, tak by si z Trošky a Zelenky nikdo nedělal srandu a jejich pohádky by možná dosáhly aspoň na hodnocení větší než 20 %. Na lepší zítřky. (20.05.2020)

Co naplat, Norové prostě umí udělat pohádku. Vkusnou, milou, přirozenou, a že si k tomu vyberou i české lokace, je přidaná hodnota. Už prvnímu dílu jsem dala krásné 4 hvězdy. Příběh si i ve druhém díle drží laťku, a já pevně doufám, že pan režisér má v plánu se ujmout i třetího příběhu a přinést jej do našich končin :) Jedna poznámka pod čarou - vtipné bylo, že cestou na projekci jsme v metru narazili na skupinku klasických a rozpoznatelných Norů. Jeden dokonce velmi silně připomínal představitele Espena :) Líbí se mi totiž, že Norové zůstávají i v příběhu Norové, a že tvůrci do příběhu neměli potřebu tahat politickou korektnost a vše ještě není vzhůru nohama. Děkuji a můžu jen vřele doporučit pohodový pohádkově-fantazijní příběh pro děti i dospěláky :) (31.12.2019)

Je to ten způsob tvůrčího selhání, kdy není štáb schopen natočit královský bál, aby nevypadal jak sousedova grilovačka, ale zato plýtvá rozpočtem na ohavnou digitální veverku. Jako pohádka to postrádá jakoukoli stylizaci, jako fantasy pak úplně všechno a navíc je to celé prošpikované režijními, dramaturgickými a střihovými chybami, které musí být schopné vymýtit první dvě hodiny předmětu "filmové základy pro šikuly" za dvanáct kreditů na soukromé vyšší odborné škole obecné tvorby. Troška tomuhle mohl jenom pomoct. (29.04.2020)

-4* tak jsem letošní vánoční pohádkové žně zakončil dvěma norskými pohádkami, které jsou součástí plánované trilogie. A mě to jen potvrdilo známé rčení "Nejlepší nakonec". My máme za hrdinu hloupého Honzu a Norové asi nešikovného Espena. Hlavní roli tu kromě herců má krásná příroda, úchvatné norské scenérie, ale můžeme se pochválit i za hezké české lokace. Ale i tak mám pocit, že s mnohými záběry jim dost vypomáhaly počítače, jak jsou neskutečné. Vždycky však stojí pohádka na příběhu a když jsou všechny téměř na jedno brdo, tak hodně záleží na pojetí. Této docela sluší moderní háv a naštěstí její atmosféra neztrácí na kouzlu, i když si čeští diváci musí zvyknout na drsnější pojetí. V prvním dílu - Cesta za králem trollů je to vesměs o Espenovi a jeho cestě za záchranou princezny (a nebo kvůli zlaťákům?). Nebylo to špatné, jen trošku jednotvárné, ale chyběl tam ten ženský element, který se projevil až v Cestě za živou vodou (druhý díl). Ta mě bavila už o stupeň víc a jak jsem psal na začátku, tak to byla ta pomyslná třešnička na dortu - teda když počítám jen ty moderní pohádky. Takže za mě palec nahoru a myslím, že si zaslouží být v červených číslech. [ PŘÍBĚH: 2 /// SMYSL: 1 /// ATMOSFÉRA: 3 /// TEMPO: 2 /// ORIGINALITA: 1 /// NÁLADA: 1+ /// ART: 0 /// STYL: 3 /// CASTING: 2 (3*MAX) ] (30.12.2020)