Mallory

"Potkala jsem na třídní schůzce maminku, se kterou jsem dřív fetovala. Měla tam taky klučinu, ona jela na péčku, já herák. To je na těch dětech hezky vidět, jak každý zlobí úplně jiným způsobem." Tvl, to je tak roztomilý, vážně. Hlavně, že slíbila Bartoškovi na Karlově mostě za 2 litry, že přestane fetovat. Teda, až po porodu, nebude si přece kazit těhotenství. "Takhle jsem si ten normální život bez drog nepředstavovala." No, normální život takhle nevypadá no =). Být s igelitkama a abstinenčnim příznakem na ulici neni zrovna typická startovní čára. Každopádně obdiv, že do toho nespadla znova. Zajímalo by mě, jakou za to natáčení dostala kompenzaci. U Katky to byl tak gramec denně, ne? (80%) (11.07.2015)

Mallory pro mě nebyl dokument, který by se mi líbil od první minuty. Naopak...na začátku jsem se díval na třicetiletou ženu, která mlela o velké životní změně. Nebyla mi sympatická. Narkomanka, která nejspíš stejně jako Katka nenajde sílu změnit svůj život. Posun v čase o sedm let mě už ani nevyděsil. Mallory přebývá v odstaveném autě, nemá na ubytovnu... ale prvním překvapením je, že pracuje jako číšnice. Poslouchám ji a postupně si uvědomuju, že se jedná o inteligentní ženu, která má neuvěřitelnou vnitřní sílu a specifický humor. A která bohužel na začátku svého života udělala tu velkou chybu, že propadla heroinu. Od tohoto okamžiku ji začínám fandit. Sleduju všechny její životní ztráty, které jsou málokdy kompenzovány něčím pozitivním. Několikrát se dokonce zasměju, ale v případech jejího boje na úřadech to snad ani k smíchu není. Úřední šiml se řechtá a Mallory je pořád bezdomovkyně. Nakonec se na ní usmívá štěstí (které tedy není v podobě vánoční loterie o byty), nachází práci, podnájem. A dokonce začíná studovat... Helena Třeštíková dokumentuje cestu ze dna a nezbývá než doufat, že ta bude pokračovat dál... (30.07.2015)

Za prvé obdivuji, že si někdo takhle nechá nahlížet do života. Ale v tomto případě se odměna dostavila - silně pochybuji, že kdyby ji Helena Třeštíková nenatáčela, že by Mallory dostala byt a mohla být se svým synem; daleko spíš by byla dál na ulici (max. na ubytovně) a syn v ústavu. Čímž vůbec nechci tvrdit, že ji to štáb aktivně nějak zařídil, ale on už sám fakt jakéhokoliv natáčení pro televizi a hrozba zveřejnění funguje jako účinné beranidlo. Rozhodně je ale Mallory obdivuhodná - hlavně že se dokázala nevrátit k fetu, ačkoli jí "čistý" život zrovna moc světlých stránek neukazoval. Za třetí doufám, že tu sociální pracovnici nakonec dělat bude - a jak tu někdo už napsal - nahradí některou z těch krav, které potkávala na úřadech. Za čtvrté šlapalo jako hodinky kouzlo nechtěného v případě těch jejích chlápků a jejich proměn v čase - prostě, že s chlastem je to pořád ta stejná písnička. Za páté gratuluji Jiřímu Bartoškovi k tak skvěle investovaným dvou tisícovkám - na tom mostě ho určitě ani nenapadlo, že to z něj za pár let udělá takovýho frajera. Což nijak neironizuji, bylo to od něj fajn. (28.01.2016)

Po druhém zhlédnutí s odstupem pěti let zvyšuji ze čtyř na pět. Z podobných filmů mívám pocit, že zapomínám být člověkem- jak chci mít všechno hezký, čistý, voňavý... Přitom tohle je to ryzí. Děkuji paní Třeštíkové (a spol), děkuji Mallory a děkuji panu Bartoškovi. Doufám, že to viděl, je to snad nejhezčí pocta, jaké se mu mohlo dostat. Nutno dodat, že zasloužená. (23.02.2016)

"Mallory" je pro mě zatím nejslabší dokument, který jsem od paní Třeštíkové viděla.. Chápu, že pokud se jedná o časosběrný dokument, tak režisér nikdy neví, kam jeho hlavní postavu osud zavane, ale bohužel v příběhu Mallory nebylo na stopáž dokumentu příliš mnoho zvratů.. V podstatě se hrdinka neustále honí za vlastním ocasem a z místa se pomalu za celou dobu nehne.. Více by mě zajímalo její okolí.. Rodiče, partneři, syn.. Možná je sama do příběhu nechtěla zahrnovat.. Nevím, nějak to celé nemá šťávu a postava se za ta léta mnoho neposouvá a moc nevyvíjí.. (10.05.2016)