Steve Jobs

Vzťahy som chápal, ale všetko ostatné je pre mna španielska dedina. Nie som totiž nerd, počítač som mal až po dvadsiatke, Jobsa si spájam viac menej iba s Pixarom a o tejto kooperácii tento film (pochopitelne) nie je. Takže chyba je v mojom posunutí jednej strany kocky oproti druhej nie o jeden milimeter, ale o meter. Ak by bol takouto formou a s takou inteligenciou nakrútený film o povedzme o Federerovi, ako trikrát nastupuje na finále grandslamu a rieši vzťah so ženou, ktorej vysvetluje, že otcom ich dieťaťa môže byť 28% hráčov v ATP, mohol by to byť v mojich očiach zážitok dekády. Takže Sorkin, napíš aj takúto alternatívnu verziu. Takto môžem obdivovať iba strih, hercov, réžiu no a tak podobne. (03.03.2016)

Výborný Boyle, ještě lepší Fassbender, nejlepší Aaron Sorkin. Poutavá dialogová smršť ze života megaúspěšného bezpáteřního bastarda, která, přestože má dost násilně uzavřený myšlenkový rámec, stylově reprezentuje hollywoodskou schopnost vyprávět o velkých lidech a jejich osobním údělu. Děj je přehledný i pro naprosté laiky v daném oboru, kvalitně sestříhaný a s velkým přehledem pokrývající patnáct let Jobsova života a kariéry, ale jeho chladná akademická upovídanost mě přeci jenom chvílemi unavovala a nebýt všech výtečných herců, těžko bych mu žral ten jednostranně emocionální závěr. Každopádně pořád luxusní, inteligentní a uvěřitelná konverzačka, splňující současně funkci velkého výpravného diváckého filmu.. (30.01.2016)

Není to o Jobsových mnohých (ne)úspěších v Atari, Applu, NeXTu či Pixaru a nejde tedy o film o vizionáři, který jejich prostřednictvím západní svět chtě nechtě nade vší pochybnost ovlivnil; a ne zrovna zanedbatelně. O něco více, ale i tak nikoli primárně a v plném záběru, to je o Jobsovi jakožto neskonale vděčném objektu zájmu, který v sobě snoubí (všeho)schopného v mnoha ohledech geniálního a velice inteligentního "vůdce", který uměl prodat svou inovativními vizi jako nikdo jiný, s nepopiratelnými obchodnickými schopnostmi i kouzlem osobnosti, stejně jako arogantního a mnohdy neopodstatněně krutého i emočně labilního manipulátora trpícího narcistickou poruchou osobnosti, který neváhá jít přes mrtvoly; a to i svých nejbližších. A to je ještě ta milejší stránka jeho odvrácené tváře. Ovšem zdaleka nejvíce je to o prostém vztahu komplikované osobnosti ke světu, kolegům, přátelům a především o hledání si cesty k sobě sama a nechtěné dceři. Je to do morku kostí typicky "sorkinovské". Ovšem tentokrát se mu chytrým tahem podařilo eliminovat častou výtku jeho práce; a sice že jeho postavy divadelně deklamují a nehovoří jako skuteční živoucí lidé. A tak to tedy rovnou pojal jako svého druhu stylizovanou divadelní hru založenou na fikci inspirovanou skutečností o třech aktech a vracejících se návštěvách à la Dickensova Vánoční koleda. Boylovi slouží ke cti, že krom jakože dobového formátu jednotlivých aktů se oproti svým zvyklostem drží v ústraní a nechává vše čistě na zběsilé tempo udávajících Sorkinových energických dialozích a výtečných hercích, kdy to zdaleka není jen o chvalozpěvy zahrnovaném triu Fassbender-Winsletová-Rogen. (13.11.2015)

Sorkinovy živelně obratné dialogové pasáže jsou super, stejně jako minimum okázalých gest a absence zbytečného přehršle patetických emocí v příběhu o geniálním člověku, který s nimi pracoval jako bůh a vyjadřoval je velmi sporadicky (resp. sofistikovaně). Podprahová moudra a nenápadné podnikatelské hinty v tomhle "živě" inscenovaném stage příběhu však monstrózně kazí to, že je strašně málo ze široka a že se v něm prakticky nic moc neděje. Kdyby to byl 10ti minutový sestřih z upoutávky na první Mac, výpovědní hodnota bude dost podobná a zážitek ještě intenzivnější, než podobné variace sledovat 122 minut. (15.11.2015)

Každý občas narazí na nějakého vychvalovaného autora, jehož styl mu nesedne, a pro mě je tímto člověkem Aaron Sorkin. Nebaví mě arogantní, sarkastické postavy, které jsou snad v každém jeho filmu, nebaví mě ukecané hádky, které tvoří většinu stopáže. Takže navzdory tomu, že Stevu Jobsovi objektivně nemám moc co vytknout, filmem, který bych si někdy pustila znovu, nejspíš nikdy nebude. (18.01.2016)