Dcera čarodějky

Od pohádky k fantasy a zase zpátky. 1) Film představuje společný skandinávský porod. Jen jsem si říkal, kde v Norsku či kde přišli k tak pěknému gotickému hradu. A ejhle - studio Barrandov to jistí._____ 2) Snaha vyhnout se americkému happyendu s jásajícími vesničany přivedla tvůrce k organizaci podivného útěku do Českého Švýcarska._____ 3) Ve skutečnosti, jak jsem zjistil studiem historických análů, draci sežrali všechny lokály včetně Drakana a jeho matky a posléze i uprchlíky a založili nový demokratický stát Sauriu._____ 4) Spoiler. Oceňuji způsob, jak se úspěšně ubránit tomu, aby si čarodějka v mých očích přečetla, za co se stydím. Prostě se za nic nestydět._____ 5) Z herců zaujali 35letý Dán Peter Plaughborg (vládce Drakan) a můj oblíbený 29letý Nor Jakob Oftebro (podezřelý Nikodemus). (14.12.2020)

Příjemný středověký snímek s jedním fantasy prvkem (draci), který u mne povyšují české lokace natáčení (hrad, hory, středověká vesnička v Řeporyjích). Docela v pohodě to celé plyne, skutečně spíše jako taková temnější pohádka, navíc je tam na pozadí téma potřebay přátelství, i když je člověk jiný než ti ostatní. Velmi slušná kamera, hudba a souhlasím s verbalem, že holku vybírali z pedofilního katalogu, ale jinak nejspíš také podle síly pohledu, protože tady jí naprosto věřím, že dovede pohledem měnit myšlení a srdce lidí. Škoda některých nedotažeností nejspíš kvůli plánovanému druhému dílu (královna, potrestání zla). Ale jinak středověký film s temnými prvky, na který se rád podívám znovu. (10.07.2022)

Je to pohádka a lze se na ní dívat optikou, která je pohádkám určená. Je to příběh o dobru a zlu, o zradě a prozření a snaze dosáhnout co nejlepšího konce. Ale tato pohádka má konec otevřený. Nevítězí v ní dobro na celé čáře a zlo je ponecháno nepotrestané. S dovětkem, že bude šance. Severské národy (a že jich tu v koprodukci je) opět dokázaly, že mají trochu jiný náhled na veškeré lidské konání. Byť pohádka, opět mně "chytily" a puštěn jsem byl až po titulcích. Prostření středovékého podhradí je tu předvedeno v celé své nuzné kráse, arogance moci u nepravého krále a čest a všechny ty dobré vlastnosti u těch, kdo mají být sprovozeni ze světa. Dělení jasné od první klapky a tak trochu trochu naivní. Přesto hodnotím pouze ztrátou jedné hvězdy. Je na co se dívat i podivovat, jaké scenérie to tvůrci vybrali, že je poznávám - i naše polínko bylo přidáno do ohně, obrazně i doslova, třeba pod Pravčičkou bránou. Film jsem viděl bez předchozí znalosti o naší koprodukci a neměl jsem proto nouzi o nečekaná překvapení! (16.04.2017)

S ohledem na schopnosti hlavní hrdinky by se to klidně mohlo jmenovat Malá čarodějnice. První, co jsem ke svému potěšení zaevidovala byl výběr představitelky matky a dcery čarodějek, které vypadaly jako rodina. Nemusím jít daleko, abych viděla, že matka a dcera si nemusí být podobné, ale nějak ve filmu, kde nejbližší příbuzní vypadají jako zástupci jiného živočišného druhu mě to popuzuje. Děti a dospělí též jsou krutí a ostrakizují toho, kvůli němuž si jsou nucení uvědomit vlastní nedostatky. Ten, kdo nějak vybočuje bývá na okraji společnosti, sám a bez přátel. Nabízí se výstižný text z jednoho muzikálu - vím, co cítíš, hrůzu vyvolených - a přesně to prožívá malá Dina. Bez přátel, s darem, který ji vylučuje z lidské společnosti. Její protihráč je bastard s nezměrnými ambicemi, bez srdce a bez skrupulí. Dál tu je dominantním otcem deptaný syn, psychologie davu, špatné, jako že strašně ušlechtilé, rozhodnutí, to všechno život přináší. Až na ty draky (hnusné, ale hodně hnusné, kde je elegance mnohých pohádkových a fantasy draků?) je to vlastně velmi realistický příběh. Draky by tady bez újmy na napínavosti mohli nahradit třeba medvědi či tygři. Spoiler - závěr je těžká rána logice nejen proto, že se hlavní hrdina zachová jako naprostý kretén, ale i proto, že z dalšího je zřejmé, že to všelidové povstání nebylo proto, aby se na trůn dostal oprávněný dědic, ale aby tak nějak pospolu Dina, Nicodermus a spol mohli prchnout kamsi do pryč a tam žít v horách jako hříbky v mechu. (30.01.2017)

Fantasy, které má blíže k pohádce, se odehrává v neurčité krajině, která je mixem severských exteriérů a nádherné české krajiny, toho nejlepšího, co film nabízí. Zpracováním se film potácí mezi rodinným a dospělým. Pro malé děti je dost temný a místy syrový, krev odkapávající z draků, lidí i mečů radosti nepřidá. Na druhou stranu jsou hlavními aktéry především děti, což je vhodné spíše pro celou rodinu. Dina i její matka sice jsou čarodějky, ale více než vidět do duše druhých toho nedokážou (jistě, pomocí studu a strachu je mohou ovládat, jenže na nestydaté si nepřijdou). Osobně jsem čekal, že pohledem alespoň zkrotí draka, i když to byly jen větší ještěrky. Napětí místy nechybí, ovšem ten konec? Že dobro nezvítězí, jsem fakt nečekal. Ovšem tohle není Andersen že....tudíž zklamání. Ti draci byli fakt otřesní! (21.03.2019)