La grande guerra
La Grande Guerre
The Great War
Veľká vojna
Itálie / Francie,
1959, 137 min
Režie:
Mario MonicelliHudba:
Nino RotaHrají:
Alberto Sordi, Vittorio Gassman, Silvana Mangano, Bernard Blier, Gian Luigi Polidoro, Mario Colli, Folco Lulli, Livio Lorenzon, Romolo Valli, Tiberio Murgia (více)Obsahy(1)
Oreste (Alberto Sordi) přijme úplatek sto lir od Giovanniho, aby nemusel narukovat do první světové války, ale pak se na něj vykašle. Oba muži stejně neuniknou osudu a zúčastní se těžkých bojů na Piavě.... (MVanis)
Zajímavosti (17)
- Většina scén se natáčela v provincii Udine, v Gemona del Friuli, ve Venzone, v Sella Sant'Agnese, v příkopech palmanovských hradeb a v Nespoledo di Lestizza od 25. května do poloviny června 1959. Další scény se natáčely v Civita di Bagnoregio a San Pietro Infine. Podél říčky Galantina, mezi obcemi Forano a Poggio Mirteto, se natáčely všechny scény destrukce mostu. Vojáci, skuteční branci, byli ubytováni v budově školy v Poggio Mirteto. Scéna natáčení a závěrečná scéna se odehrávaly v Castellaccio dei Monteroni v Ladispoli. (classic)
- První natáčení filmu probíhalo ve Friuli: kopaly se zákopy a rekonstruoval se týl. Po několika dnech natáčení Mariovi Monicellimu zavolal Dino De Laurentiis, který viděl denní snímky filmu, kde vojáci a důstojníci vypadali otrhaně, špinavě (Monicelli nechal velký úsek země namočit čerpadly a pak řekl komparzistům, aby se váleli v blátě). Producent považoval představení za přehnané a všemožně se snažil režiséra odradit s argumentem, že nemůže ukázat armádu v takových podmínkách a že to veřejnost nepřijme. Po různých diskusích však De Laurentiis nakonec s Monicellim souhlasil. (classic)
- Původně chtěl Mario Monicelli vytvořit představu jakéhosi velkého vroucího kotle, z něhož se tu a tam vynoří nějaká postava; amorfní masa lidstva, vojáků, dělníků, nádeníků, vržená do zákopů uprostřed bláta, podél ovčích stezek, z níž se tu a tam vynořují typy a momenty. Přítomnost Vittoria Gassmana (Giovanni) a Alberta Sordiho (Oreste) nakonec zajistila, že se tak nestalo. Ostatně i při psaní scénáře byla oběma protagonistům přikládána větší důležitost, než se očekávalo. (classic)
- Novinář a spisovatel Carlo Salsa, který ve válce skutečně bojoval, poskytl své služby jako konzultant a obohatil děj, dialogy a pozadí o živé a originální detaily. (classic)
- Do scénáře byly zakomponovány postavy a situace ze dvou slavných knih: „Un anno sull'Altipiano“ od Emilia Lussu a „Con me e con gli alpini“ od Piera Jahiera. (classic)
- Velká válka se zrodila z nápadu Luciana Vincenzoniho, který byl ovlivněn povídkou „Due amici“ od Guy de Maupassanta. Když Mario Monicelli s námětem přišel za Dinem De Laurentiisem, producent okamžitě projevil velký zájem a souhlasil s nápadem dát dohromady Vittoria Gassmana (Giovanni) a Alberta Sordiho (Oreste). (classic)
- Velká válka je prvním významným italským filmem o 1. světové válce. (honeja)
- Ve filmu se nachází několik odkazů na kulturní scénu začátku 19. století. Např. jeden z vojáků je zamilovaný do italské herečky Francescy Bertini. (honeja)
- Zatímco důstojníci ve filmu mluví spisovnou italštinou, vojáci mluví každý svým nářečím. (honeja)
- Silvana Mangano (Costantina) říkala své dialogy italsky a byla potom nadabována do benátštiny, aby to odpovídalo její postavě benátské prostitutky. (honeja)
- Film zachycuje hned několik italských dialektů – římština (Jacovacci – Alberto Sordi), milánština (Busacca – Vittorio Gassman), sicilština (Nicotra – Tiberio Murgia), neapolština (Giardino – Nicola Arigliano), piemontština (Giacomazzi – Luigi Fainelli), benátština (Costantina – Silvana Mangano, Bordin – Folco Lulli). (honeja)
- Mnozí italští veteráni odcházeli ještě před skončením filmu z kina s pláčem, protože některé scény pode nich věrně zobrazovaly to, co ve válce zažili. (honeja)
- Kvůli reálnému vyobrazení války a nedostatečné glorifikaci konfliktu měl film problémy s cenzurou a mladší 16 let měli v Itálii vstup do kina zakázaný. (honeja)
- Film v Itálii pomohl k demytologizaci 1. světové války, která byla ve fašistické propagandě a také v letech po 2. světové válce vnímána jako hrdinský národní boj. (honeja)
- Film získal na filmovém festivalu v Benátkách spolu s dalším italským filmem Generál della Rovere (1959) nejvyšší cenu Zlatého lva. (Kmotr76)