Perfektní den

Un día perfecto by se dal nazvat jako šťastný den. Nic se nestalo. (Na rozdíl od Remarqueova "Im Westen nchts Neues"). Přesto se ale celý den řídí podle rozpočítávadla: lano, kráva, míč (ve španělštině to zní možná i o trochu lépe: cuerda, vaca, pelota). A tyhle tři běžné pojmy, na kterými člověk v běžných podmínkách příliš neuvažuje, jsou za jiných okolností skutečným problémem: kolem krávy můžeš jet napravo, nalevo, můžeš jet přes krávu, ale taky tudy vůbec nejezdit. Zvláště, když je tak kráva pokaždé jiná. Kdybych byl posedlým folkáčem, možná bych na konec představení zvolal: Fernando León de Aranoa umí!, neboť hlavním podílem na této Una obra perfecta má právě režie (a k té patří i vady na kráse). (19.05.2022)

So serióznosťou zobrazovania vojny na Balkáne sa stretávame sporadicky. Oveľa väčší dôraz kladie neznými scenárista a režisér Aranoa na obtiažne používanie zdravého rozumu. Občas detinsky ladené dialógy, trošku zdĺhavé napredovanie a lacno prepieraný románik sa podpisujú pod ideovo mierne nesúrodý príbeh. S postupom minutáže už divák tuší, že nesleduje žiaden historicky pevne ukotvený masterpiece proti vojnovým zverstvám. A Perfect Day bez citového vydierania vypovedá o čistej remeselníčine, kde sa pohnuté miestne osudy miesia s tými záchranárskymi v odvážnom absurdnom humore. Španieli vyprodukovali priemernú satirickú frašku, pričom sa nebáli umiestniť ju do vážneho, vojnou zdevastovaného prostredia. S chápavou láskavosťou hlavných postáv, ale s ich nevyhnutným nadhľadom a účelne vypestovaným humorom. Obsadením hviezd ako Del Toro, Robbins a hlavne Kurylenko sa ojedinelé absurdné posolstvo Perfektného dňa snáď dokáže predrať do masovejšieho povedomia. (10.06.2019)

Malý velký film. Dramaturgicky výborně zvládnuté vyprávění, chvílemi vtipné a chvílemi hodně husté (intimní duet Benicia a Mélanie Thierry v rozpadlém domě s dramatickým vyvrcholením v garáži byl pro mě odzbrojující). Provaz a míč se stávají představitely definice snažení všech hrdinů, kdy veškerá snaha vychází, alespoň zdánlivě, vniveč a nakonec se ukáže, že nejlíp si stejně dokáže poradit příroda a paní s krávama. 8,5/10 (05.01.2016)

Krása tohohle filmu spočívá v jeho absurditě a možná taky vyloženě drsnosti, přesto však snímek velmi často působí až komicky, ne však jinak než černě. Každopádně perfektní herecká souhra všech zúčastněných a přes ne zrovna silnou dějovou linku opravdu slušně vycházející příběh o maření snahy těch, kteří chtějí pomáhat. (28.01.2016)

"Člověk člověku vlkem, soused vražedným monstrem." Nelidská zvěrstva, etnické čistky, popravy zajatců, masové hroby. To vše v 90. letech v Evropě... Která od druhé světové války půl století žila v míru a naivním přesvědčení, že takové hrůzy se již nikdy nebudou opakovat. Občanská válka v Jugoslávii znovu otevřela brány pekla (stejně jako nyní Putin, očividně reinkarnace Hitlera). Un día perfecto však neukazuje PROČ, ale jen realitu všedního (zbytečného) humanitárního dne, s pár jako šrapnel ostrými střípky. Podminované krávy, na věky zaminované sousedské vztahy, chlapcův míč v garáži, kde někdo oběsil jeho rodiče, ale on o tom ještě neví. Benicio Del Toro už není zapálený revolucionář "Che", jen tichý pozorovatel zešílevších dějin, řešící už jen otázku kolik koňských sil (či sil úředních šimlů) má motor obrněného transportéru modrých přileb. Frustrace tváří v tvář místním lidem "To vy cizinci jste sem přinesli válku", s rukama od krve "Provaz potřebný k vyčištění studny neprodáme, potřebujeme ho na věšení." Balkán nikoli Kusturicův, mile svérázný, ale ten skutečný, náboženskou nesnášenlivostí prolezlý a v (místními lidmi schválně vhozenou mrtvolou) kontaminované studni utopený. (08.03.2023)