Mistress America

Tak tohle byla pecka; takhle nízký hodnocení nechápu. Baumbach se stává mym vyslovenym oblíbenym režisérem a řadí se mi někam hned vedle Anderssona, u kterejch obou vidim ve spustě ohledech podobnou notu. Mistress America je vlastně taková American Beauty po Girlsovskym způsobu... Kontrast dvou různejch sebevědomí mezi zidealizovanym, vysněnym, stylizovanym, křečovitě silovym všepozitivismem Brooke a nevýraznou, intelektuální, občas povýšeně přezíravou Tracy, která občas až sociopaticky přistupuje ke všem kolem sebe jako ke studijnímu materiálu, tenhle kontrast je skvělej. Soustavný prolínání děje s Tracyinou povídkou čerpající?/vykrádající? život a příběh Brooke je taky obrovsky zajímavej - ty promluvy mezi obrazama, odosobněnej pohled jakoby vypravěče nebo pozorovatele dávaj prostor spoustě myšlenkám a postřehům. Stejně jako Girls (ale stejně jako i jiný Baumbachovy filmy) film neprezentuje Brooke ani Tracy jako hodný nebo zlý; jejich cesta se nehodnotí jako lepší nebo horší - hnusný věci svym přístupem dělá jedna jako druhá; obě si s s sebou nesou vlastní život a svoje vlastní zranění, a obě se v dnešnim světě neomezenejch možností snažej najít svoje místo. Uchvátila mě skvělá kombinace vizuálu, obsahu a hudby - třeba při scéně v posilovně, kam vejde Tracy a předcvičující Brooke jí pozdraví "Hey, baby Tracy!" je tak úžasně snová a uhrančivá, tak magicky to rytmem i melodií zapadá do tý znějící hudby, že takovejhle wow moment jsem ve filmu dlouho nezažil. To tempo skvělejch a zábavnejch dialogů bylo tak neuvěřitelný a některý ty scény tak krásně andersonovsky WTF, že dívat se na film pro mě bylo něco úžasnýho - a celá vrcholící scéna v domě Mamie-Claire se všema těma agendičkama každýho z přítomnejch /furt něco k jídlu somrující kluk, jeho podezřívavá a žárlící přítelkyně, na manžela čekající Číňanka.../ a s celou svou gradací byla naprosto dechberoucí a neuveřitelně silná. Za mě je Mistress America nebejvale zajímavym filmem trefující se do současný mladý generace - tak zajímavym, že se na něj rozhodně chci někdy podívat znovu. Za mě zatim mezi 4 a 5* a jestli i z dalšího zhlídnutí budu takhle nadšenej, s pátou váhat nebudu. / Skvělej koment má Matty. // "Občas mám fakt pocit, že jsem ze všech nejchytřejší a nejlepší. Teda pokud nejde o matiku a přírodní vědy nebo o východ a západ... Ale ve všem ostatním. A kdybych pořešila vizáž, byla bych i nejkrásnější ženská na světě." / "Mám pocit, že jsem nemocná. A nevím, jestli má moje choroba jméno. Akorát sedím a zírám celou věčnost na internet nebo na televizi a akorát se snažím to už nedělat. A pak lžu, co všechno jsem dělala. Pak mě něco tak nadchne, že mě to nadšení naprosto dostane a já nemůžu spát nebo něco dělat. A všechno mi připadá naprosto skvělý, akorát nemůžu přijít na to, jak mám v tomhle světě fungovat. Kéž bychom žili za feudalismu, aby bylo naše místo neměnný. Ať už jsi byla král nebo sedlák, musela jsi s tím být smířená." / "Díky Meadow byly tlusté bohaté ženy míň tlusté a blbé bohaté děti míň blbé a nemožní bohatí muži míň nemožní. A strašně si přála být na druhé straně: být tlustá a blbá a nemožná a bohatá. Co jí ale vůbec nedocházelo, co jí docházelo ještě míň než fakt, že žádnou restauraci mít nebude, bylo to, že ostatní lidi nebyli ve srovnání s ní nic. Jako by byli sirkou a ona vatrou. Byla poslední kovboj, plná romantiky a neúspěchu. Svět se měnil, a lidé jako ona už v něm neměli místo. Být světlem naděje pro méně důležité lidi může být velmi osamělé." (24.03.2020) (méně) (více)