Victoria

Tak tohle bylo něco. Jedna slečna, čtyři mladíci, jedna zdánlivě obyčejná noc, která se mění v největší a nejnebezpečnější noc všech hlavních aktérů. Miluju filmy svým tématem zdánlivě zcela obyčejné, takzvaně ze života, které mi nenabízí nic víc než obyčejné hrdiny, jako jsem já či kdokoliv jiný, kteří se potýkají s tím, co život přinese. A ještě více miluju filmy, jejichž podstatná část se odehrává v noci. A tohle byl přesně jeden z těch filmů, ale on měl ještě něco navíc. Svým dokumentárním stylem působil zcela autenticky, takže jsem chvílemi skoro ani nedýchal a vše jsem prožíval úplně jako bych byl s těmi jednotlivými hrdiny v těch konkrétních situacích a všechno se to týkalo i mě. Záměrně nevyzdvihuji nasnímání celého filmu na jeden záběr, protože tento fakt nebyl důvodem, proč jsem na tenhle film šel do kina. Skutečně jsem se rozhodl jen na základě popisu děje a forma nasnímání byla z mého pohledu jen příjemným bonusem navíc. Ale bez zajímavýho děje by to prostě nefungovalo, a o to jde. Za celé ty dvě a čtvrt hodiny jsem se nudil jen jednou (když hrdinové lezli na tu střechu a místo dialogů hrála hudba), jinak to bylo úžasné a atraktivní od začátku do konce. Já jsem nadšen, tenhle film z hlavy jen tak nedostanu a všichni tvůrci i herci si zaslouží jednu obrovskou pochvalu a neutuchající potlesk. Bez váhání za pět hvězd. (11.10.2015)

Pravděpodobně jsem film nepochopil,proto tak nízké hodnocení.Když jsem zjistil,že má přes 70%,padla mi spodní čelist tak nízko,že mi málem zlomila palec u nohy.Z mého pohledu to vypadalo jako film o stupidní holce,která se po odchodu z nočního klubu přidá ke čtyřem opilým Němcům,a když ji po prvních pěti minutách bestiálně neznásilní,rozradostní ji to tak,že se k nim přidá při loupežném přepadení a únosu dítěte,a aby nebyl snímek příliš krátký,doplnili ho tvůrci citlivě o nesmyslně dlouhé scény,ve kterých se neděje vůbec nic.Vzhledem k tomu,že mi přijde zbytečné filosofovat o vlivu disco hudby na vývoj postav,tímto svůj příspěvek končím. (21.11.2016)

Po silnej, niekoľkotýždňovej neochote pustiť sa do tejto snímky bola vôľa nakoniec prelomená pozretím na veľkom plátne spolu s berlínskym osadenstvom, aby som po takmer hodine metania sa na sedačke odchádzal s totálne otvorenou hubou, komplet bez energie, ale zároveň úplne "nahajpený." Skutočne obdivuhodne odvedená práca a pôsobivé natočenie 140 minút bez strihu. Údiv v tomto smere ale spôsobuje najmä fakt, že dielo nie je statické; je neustále v pohybe a odohrávajúce sa na početných lokáciách (seriózne nechápavo krútim hlavou dokonca aj v týchto chvíľach, ako píšem tieto vety). To dokresľuje aj ďalší fakt – herci takmer celú dvojhodinovú konverzačku improvizovali (čo som počas sledovania nevedel a čudoval sa, ako dialógy bezchybne plynú, nadväzujú a dokopy dávajú zmysel; hoci diskutovať o ich hĺbke je na mieste, i keď zároveň je na mieste aj brať do úvahy, že nejak takto pravdepodobne medzi sebou berlínski opilci a feťáci komunikujú). Ďalšie obrovské plus robí hudba, prechod z noci do nadrána a rána a samotné tragické vyznenie s ranným svitom. Najviac je ale nutné vyzdvihnúť kameramana, na ktorého bola dosť možno kladená najväčšia váha a spôsob natáčania bol rozhodne ťažší ako pri štandardnom filme – namiesto toho, aby sa mu scéna odohrávala v hľadáčiku kamery, Grøvlen musel hľadáčikom neustále scénu hľadať. Všímal som si snímanie celú stopáž a veľký rešpekt. Že jeho meno svietilo ako prvé počas záverečných titulkov len potešilo. Okrem celého ansámblu chcem ale vyzdvihnúť najmä Fredericka Laua, po ktorého zočení hneď v úvodných minútach som bol celý bez Seba (hockedy z času na čas spomeniem na jeho výkon v Der Hauptmann). Jak mohol byť Victoria natočený mi hlava vôbec neberie, no potrebujem ho do žíl znova čoskoro, možno už aj dnes... ♪♫ (23.11.2023)

Je mi až hanba přiznat, že takovéto filmové kousky propadají mým filmovým sítem téměř bez povšimnutí. Nebýt ukázky traileru na jedné lokální televizní stanici, utekl by mi i tento filmový počin. Victoria má bravurně vybudovanou atmosféru, která činí celý snímek dokonale syrově uvěřitelným. Přičtěte si k tomu sympatické ústřední postavy a reálie zadumaného ranního Berlína, a dostanete film, který by jste si neměli nechat ujít. Bohužel, i zde se jedna chybička našla, a to konkrétně ve velmi dlouhé stopáži, v níž si na pár místech režisér vypomáhá hodně lacinými berličkami. Až na tento detail jsem byl dokonale nadšený a ohromený. Tohle vážně stojí za zhlédnutí! (29.11.2015)

Jak to může dopadnout, když se španělská naivka dá dohromady s týpky z ulice? + filmu přirozenost, spontánnost, dialogy - filmu pomalost, táhlost; první půlka působí jako nevinný studentský skoro "erasmácký" mejdánek, druhá je ostrým, drsným, syrovým bojem o život, jehož společným jmenovatelem je strach a zoufalost. Výborná Laia Costa, tuším, že si při filmování sáhla na emocionální dno.... (21.07.2016)