Labyrint - Série 3

Labyrint- to jsou pohádky pro dospělé děti. Jako takové fungují výborně. Konkrétně třetí série pro mě byla silně návyková a podobně pozitivní ohlasy zejména z řad lidí nepolíbených enormně kritickým ČSFD jsem registroval v míře vrchovaté. Tvůrci pochopitelně nemají ambici ztvárnit reálné nebo realistické zločiny. Servírují nám naopak fantaskní, nepravděpodobné příběhy, jež by ale neměly postrádat prostou logiku. Musel bych být děsný hnidopich, aby mě třetí série Labyrintu nějak zásadně zklamala. Naopak oceňuji myšlenkovou spletitost i fakt, že se uspokojivě vysvětlily a záhy uzavřely všechny dějové linky. Nebrat to smrtelně vážně, to je to, oč tu běží. (16.10.2018)

Od prvního dílů jsem hádala, kdo by za tím mohl být a můžu říct, že po těch všech nejrůznějších obezličkách a odbočkách,jsem se trefila, až jsem se sama sobě divila a samu sebe tím překvapila. Pak jsem očekávala jak se ta celá ta krásně zamotaná krimi série rozmotá. Klubko to bylo opravdu pořádné. Jiří Strach si umí udržet divákovu pozornost a moc hezky ho napasuje přesně tam, kam potřebuje, aby šel. To se mi líbí a když je to okořeně mystický a mýtickými praktikami, jsem spokojená a to velmi. (17.10.2018)

Třetí série Zmatku opět k popukání jako předešlé dvě řady. Pořád nejsem schopen určit, co je záměrná parodie a co je jen nechtěně směšné. Škoda těch desítek herců, co se více či méně snaží v tom přeplácaném příběhu najít svoje místo. Jsem zvědav, kolik řad ještě bude trvat, než tvůrci využijí všechny místní herce a vyvraždí celé Brno. (17.10.2018)

Zatím asi nejlepší řada. Má to svoje mouchy a hudba Ondřeje Brzobohatého mi stále připadá místy přehrocená a nepasující, ale jinak umícháno velmi umě a finální rozuzlení nečekané a dostatečně chytré. David Švehlík parádní a bavil mě opět Marek Taclík. Velmi potěšující po předchozích dvou sériích, které mě úplně nepřesvědčily. (17.10.2018)

"Vy nevěříte v Boha, pane Jonáši, vy věříte ve svou vlastní představu o Bohu...to není víra, to je handl!" A já teď věřím, že Jirka Strach jde konečně správnou cestou. Nemyslím tu mysteriózní, tou kráčí už hodně dlouho, ale cestu kvalitního scénáře, protože tentokrát se prakticky vyvaroval nereálného nebo nelogického chování postav a co se týče příběhu, tak ten je snad jedním z nejkomplikovanějších v našich končinách! A přitom se v něm nezamotal, ty různé linie mohou evokovat i skandinávskou scénu, i když atmosféru Pustiny to třeba rozhodně nemá, ale ta je také spíše jiným žánrem. Každopádně jen tak dál a můj vzkaz: Zasloužilo by si to "filmovou" kameru! (31.10.2018)