Režie:
Krzysztof KieślowskiScénář:
Krzysztof KieślowskiKamera:
Sławomir IdziakHudba:
Stanisław RadwanHrají:
Franciszek Pieczka, Mariusz Dmochowski, Jerzy Stuhr, Jan Skotnicki, Stanisław Igar, Stanisław Michalski, Michał Tarkowski, Andrzej Skupień (více)Obsahy(1)
Stefan Bednarz je úspěšný inženýr, jehož úkolem je postavit chemičku a zajistit vše potřebné k úspěšnému běhu továrny, a to včetně pracovních sil. Ve chvíli, kdy padne volba na město, kde s manželkou kdysi žili a oddaně 'sloužili straně', si Stefan uvědomí, že další krok v jeho kariéře rozhodně nebude jednoduchý. (oficiální text distributora)
Videa (1)
Recenze (25)
Jizva je samozřejmě fim poplatný době svého vzniku, tedy polovině 70. let, nicméně tématicky a svým zpracováním je předzvěstí filmů morálního neklidu 80. let a redukovat ho na budovatelské téma je nepatřičné. Snímek demýtizuje rozhodovací procesy v komunistickém státě, kde se sice vzletně hovoří o blahu většiny, ale zapomíná se na jednotlivce a neohlíží se na případné následky investičních projektů. Projevuje se tam počátek ekologického uvědomění a občanských protestů, které kulminovaly na začátku 80. let v hnutí Solidarita. Název Jizva je vlastně symbolické podobenství pro zdevastovaný les v okolí velké chemické továrny, ale taky pro psychické trauma hlavních hrdinů, kteří své ideály musí konfrontovat s nepříjemnými dopady jejich činů na okolí. Pro Krzysztofa Kieslowskiho to byla prvotina, ale už tehdy jasně naznačil své možnosti a našlápl k pozdějším majstrštykům. Dokázal si vybrat prvotřídní herce a patřičně je motivovat. Prim samozřejmě hraje Franciszek Pieczka, ale zajímavý je i Jerzy Stuhr, kterého vlastně Kieslowski pro film objevil. Úhrnem - velmi slušný psychologický společensko-kritický snímek své doby, který se dnes dá vnímat jako svědectví zašlých časů. Celkový dojem: 55 %. ()
Celovečerní debut Krzysztofa Kieslowského vychází ještě z režisérových dokumentárních kořenů a tak se zdaleka nepodobá jeho pozdějším opusům, směřujícím k mnohem větším přesahům. Na dobu vzniku se však Jizva dotýká poměrně odvážného tématu – rozdávání státních zakázek na výrobu továrny a s tím spojenými morálními, pracovními, osobními a politickými problémy. Divák se do jinak docela chladně a s odstupem natočeného filmu dostává pouze skrze postavu nově dosazeného ředitele vznikající chemičky, což byl jistě režisérův záměr (výborný Franciszek Pieczka). V závěru filmu, který obsáhl několik let jeho ředitelování, je hlavní hrdina vyčerpán – ví, že udělal množství chyb, ale zároveň se snažil jednat dle svého vědomí a svědomí. V jeho mysli jsou tyto dvě veličiny neoddělitelné a v „systému“, nikoli pouze socialistickém, to možná ani jinak nejde. Z dnešního pohledu je zde zajímavá významná role novinářů, kteří se samozřejmě nesnaží přímo odhalit „nepravosti“, ale mluví o popsání věcí a lidi takových jací jsou (a nepravosti už snad vyplynou samy, což je tázajícím i dotazovaným jasné) – že by novináři nebyli hlídacími psy pouze demokracie? ()
Film ma hneď na začiatku chytil. Kieslowski ihneď nastoluje východziu situáciu a všetky možné konflikty, ktoré z nej vyplynú. Nespokojnosť domáceho obyvateľstva, nepríjemní a neústupní nadriadení hlavného hrdinu, jeho domáce zázemie. Prvú polovicu tak sledujeme priamy ťah na bránku. V tej druhej som však zrazu začal v deji tápať, akoby sa ani nikam poriadne nehýbal, akoby si filmári pred záverečným útokom iba zdĺhavo medzi sebou prihrávali loptu a čakali, kedy vystreliť. Gól v závere nakoniec padne, Stefan sa nejako rozhodne a myslím, že sa rozhodol správne. Kieslowski sa okrem observácie situácie doby a jej neduhov (je ale ťažko povedať, či majú miestni pravdu odhliadnuc od toho, aké majú práva) dotkne aj témy vzdelávania v Poľsku. Roboši v továrni majú po stovkách nedokončené základné vzdelanie a ten zvyšok nedokončené stredné. Možno je však neskoršie režijné tápanie iba umeleckým zámerom priblíženia schizofrennej situácie hlavnej postavy. ()
Přes rovné a vysoké stromy nevidí křivý les. Psychologické drámo o budování lepší životní úrovně pomocí fabriky, paneláku, tenisových kurtů či divadla. Staré křivdy jsou zavaleny tunami hlíny a světlá budoucnost v šedivém marasmu je stále ještě viditelná. A i když do všeho jdeme s myšlenkou "na věčné časy", i světlo se nakonec změní v tmu. Na svou dobu odvážný snímek s výborně laděním hudebním doprovodem, který bych nazval...znepokojujícím. ()
Papalášská kolona aut projíždí lesem, rozhoduje se o umístění nové chemičky. V kanceláři je potom územní plán už bez problému schválen, možná i díky zorganizovanému davu před okny. Lokalita je, ale vybrána velmi nešťastně. Přitom stačilo situovat fabriku o pár kilometrů dál, kde je krajina zdevastovaná a neobydlená, jenže ta oblast už patří do jiného vojvodství (kraje). Tady je kvůli rozsáhlé stavbě potřeba nejen vykácet 200 let starý les, ale i provést demolici desítek domků. Obyvatelé městečka jsou nespokojeni, cítí se podvedeni. Výstavbu kolosu má na starosti ředitel Bednarz, který se úkolu s nadšením a socialistickými ideály ujímá ..aby o obojí přišel. Film působí chvílemi dojmem dokumentu, schůzuje se, staví se, mává se z tribun a slavnostně se přestřihávají pásky, ale především je tady člověk, jednotlivec jeho nadšení, rozčarování, zklamání. „ Cítíte se vinný? – Ne. A to je to nejhorší. Jenom hloupý“. „Jizva“ není průměrný nebo nepovedený film, jak by se z mého hodnocení mohlo zdát, chyba je na mé straně, nemám stále k budovatelským filmům náležitý odstup. ()
Galerie (13)
Zajímavosti (2)
- Postava ředitele Bednarze (Franciszek Pieczka) v jedné scéně vystupuje z letadla české výroby Let L-200 Morava, jenž se vyrábělo v letech 1957–1964. (Bush13)
Reklama