Agáva

„S príbehy, ktoré poznáme, žijeme dlhšie. Mennej sa bojíme smrti a zabúdanie.“ Tento místy i maličko poetický filmový příběh (viz hezká kamera) o krásné mladé Naděnce, ženě stavitele Hampla (výborný Milan Kňažko), která tak jako rostlina Agáva „rozkvete“ naplno jen jedinkrát a na krátko, jsem si pustil primárně na počest Milana Lasici. A tomto směru jsem si film velmi užil, neboť jeho postava doktora Vargy, moudře glosujícího dění kolem sebe, je napsaná i zahraná moc hezky. Ona hlavní dějová linka příběhu se točí kolem „krásné cizí ženy vzbuzující v mužích nekonečnou touhu“ a musím říct, že velmi oceňuji s jakou grácií byl vykreslen onen křehký vztah mezi Naďou a Danielem. Divák se zde dočká krásných obrazů s erotickým nádechem ovšem bez jakékoliv vulgarity. Kromě toho mě ale zaujalo i nastínění atmosféry poválečného Slovenska roku 1947. Z filmu je totiž již cítit jakési napětí z postupného nástupu moci komunistické strany. Tu ve filmu názorně demonstruje zejména postava mladého promítače místního kina, nadšeného komunistickou ideou. Každopádně, když doktor Varga na konci říká, že ta "blížící se osmička mě děsí", docela jsem chápal, proč to říká.  Co bych filmu ale na druhou stranu vytknul, jsou některé vedlejší postavy (např. věčně ožralý postarší muž nebo syn doktora Vargy řešící své studentské milostné trable), které jsou buď pro vývoj děje spíše nadbytečné nebo načrtnuté velmi nejasně. Moc mi pak nesednul závěr filmu, který  je sice vlasně dost smutný, přesto mě ona dvojí smrt nechala trošku chladným. Možná i proto se mi v této souvislosti vybavil jeden citát z tohoto filmu: „Zklamání je zlatý střed. Vlevo je bujará veselost, a právo smrt“. Za mě tedy celkově pěkný zlatý střed. Ale kvůli Milanovi Lasicovi musím dát o hvězdičku více. (22.07.2021)

Príbeh mladej ženy, ktorá prišla so starším mužom na juch Slovenska. Predloha filmu je celkom zaujímavá, no prenesená do scenáru filmu sa akosi nepodarila. Film mal celkom dobré herecké obsadenie. Tu kraľuje pán Lasica a Kňažko. Zaujímavo predstavili predstaviteľov komunistickej strany, jeden bol stále ožratý a druhý bol naozajstný blázon... Aj napriek dobrému hereckému obsadenie ma film nezaujal ... Je to škoda, dávam 45%. (02.11.2016)

SLOVENSKÁ TELEVÍZNA PREMIÉRA: STV 1 = 31.10.2016, pôvodná filmová adaptácia - Nechcel som byť negatívny. Lebo veď pri slovenskej a českej produkcii to nie je absolútne nič ťažké, nech siahnete kamkoľvek. Ale povedzme si to úprimne, len ďalšie vyhodené štátne prachy. Nič progresívne ani zmysluplné sa na Slovensku nenakrúca, a čo je alarmujúce, ani nepodporuje z peňazí daňových poplatníkov! Kde sú všetky tie talenty z umeleckých škôl? Kde sú zmysluplné scenáre odrážajúce aspekty života dnešných súčasníkov? Alebo aspoň tvorba, ktorá by bola komerčne neurážajúca? Zdá sa, že naši "umelci" sú absolútne odtrhnutí od reality života a nič iné ako "smotánkové" užívanie si ich nezaujíma. Aký zmysel mala realizácia tohto filmu??? Vysvetlí mi to niekto? A nie, tento komentár nie je prvoaprílový žart. (1.4.2016) (01.04.2016)

Tak v tévé a v hádé to nie je taká katastrofa, ako Agávu vnímali mnohí v kinách a nečudujem sa im. Pôsobí totiž čisto televíznym dojmom. Je to film o vášni, ktorý je ale absolútne sterilný, čo nejde dokopy ani vtedy, ak by to bol čistou náhodou zámer, čo rozhodne nie je. No a podobne ako pri Wilsonove sa odvážim konštatovať, že naši špičkoví herci si opäť zrejme pri točení mysleli, že točia vznešené umenie. Snáď im pri pozeraní výsledku došlo, že sa tak nestalo. Ale ruku do ohňa by som zrovna za to nedal. (31.10.2016)

Neopěvovaný film ze Slovenska, v němž dvě herečky z českých spotřebních seriálů tv Nova předvedou kozy. Zpočátku jsem byl uveden téměř do "hrabalovské" poetiky. Muž v nejlepší nachytané druhé míze si přiváží do nového působiště sympatickou manželku v nejlepších klátivých letech. A všichni ji tak poeticky obdivují. Až jeden místní nezbeda zvolí cestu fyzického obdivu. Svádivé a šálivé milostné mámení v poválečném období doprovází následný vzestup rudé bolševické éry. Ondrej Šulaj zvolil atypický tón vyprávění a naprosto si vystačil s pestrou škálou neradostných odlesků (jednoho léta). Přechod z pozitivních záchvěvů do depresí laděné části zvládá bez obtíží, přičemž nechává vyniknout skvělé slovenské herce, slovenské poprsí Kataríny Šafaříkové a jednu českou vojenskou hodnost, kterou v miniroli vládne Jan Révai. A oceňuji, že se nepustil do represálií způsobených komunistickým režimem. Nedovolil tak svůj příběh tragické lásky čímkoliv zastínit. Film značně bojuje s televizním rozměrem. Kamera zaznamenala různou škálu záběrů - silné i docela obyčejné. Zvláštní položku představovalo tempo filmu. Režisér zvolil rozvláčné tempo, přičemž to mělo (postupem času) svůj význam. Výsledkem je působivý a nevšední snímek, vhodný na tv obrazovky než do kin 8/10 (07.03.2021)