1944: Přinuceni k boji

Vizuálně velmi povedené, zobrazením chování a dění také, atmosférické a z pohledu méně druhoválečně popisovaného národa, jemuž je tohle poctou i připomínkou nacisticko-sovětského mlýnku na maso. Jenže mě to prostě neuhranulo natolik, aby si to zvládlo udržet moji pozornost. Příliš mnoho blábolené, aby divák alespoň trochu pronikl pod kůži postavě, která za krátko v mžiku odejde ze scény a na ní se objeví postava jiná. To bych snad i raději uvítal kratší stopáž za cenu ucelenějšího děje, točícího se krom jen pár postav, klidně i jediné. Škoda. (25.05.2015)

Nestáva sa mi často, že narazím na film z Pobaltia. Tieto kúsky vždy potešia svojou profesionálnou filmárčinou. Ak ku tomu prirátam moju lásku ku vojnovým filmom, špeciálne z 2. sv. vojny je to vždy pasia pre moju filmovú dušu. Už je dosť otrepané stále zobrazovať len konflikty vo Francúzsku, Nemecku, poprípade Rusku. Každá iná krajina ak predvedie svoju históriu je to ako svieži závan vetra v sparnom lete. Scény vyrobené estónsko-fínskym zoskupením sú fakt drsné a pritom veľmi osobné. Majú snahu diváka doslova vtiahnuť do zákopov a predviesť mu silu a zbytočnosť vojny. Umierajú starí, mladí, smrť si berie každého. Bol som, ale prekvapený, že vojna a konflikt tu nie je jediným prostriedkom na zobrazenie deja. Oveľa hlbší podtext film získava pri ústupe Nemcov a sile rozhodovania ako bude situácia ďalej pre chudákov Estóncov pokračovať. Potom to začína byť skutočne drsné. Záchrancovia - Červená armáda sa chová ako besný pes a práve toto sa tvorcovia nebáli ukázať. Ich film je načasovaný do súčasnej vyhrotenej situácie, kde mierne hrozí znovu vojnový konflikt. Možno je to aj zámer, ako poukázať na zbytočnosť takýchto pičovín ako je boj o moc, majetky pár vyšinutých dementov. (01.07.2015)

Velké překvapení a jeden z nejlepších válečných filmů za poslední dobu. Estonští tvůrci natočili plnohodnotný válečný film, který se může měřit i s těmi nejlepšími americkými bratříčky. Velmi oceňuji, že tvůrci dali divákovi možnost nahlédnout na obě strany barikády a ukázali, jak to měli Estonci za války těžké, jelikož půl národa likvidovali nacisté a druhou půlku komunisté. Film nabízí velkou spoustu bojových scén, zejména ze zákopu, které lze řadit mezi ty nejlepší ve svém žánru. Ano, dramatická část a samotná zápletka je trochu naivní a přehnaná, ale to je zejména kvůli tomu, aby neznalý divák pochopil souvislost, proč proti sobě bojují občané jednoho státu v různých uniformách. Moje hodnocení 80%. (05.04.2016)

Jadro celého filmu je naozaj famózne, a celé tie nemecko-sovietské kliešte, ktoré počas 2. sv. vojny zovreli Estónsko boli naozaj nesmierne tragické pre tento sympatický poblatský národ. Či už Nemci alebo Sovieti, za priateľa sa nedali pokladať rozhodne ani jedni ani druhí. Asi opäť išlo o to osudové volenie menšieho zla, ktoré rozdelilo celý estónsky národ na dva tábory. A pritom chudáci Estónci si tento mocenský boj odskákali na plnej čiare (nielen počas vojny, ale aj ďalšie desaťročia po nej). Verím, že pre Estónca musí byť tento film mimoriadne emotívny, ale mňa zas až tak moc neuchvátil. Aj keď treba uznať, že po vizuálnej stránke to bolo naozaj výborné (a našťastie nie prehnané ako napr. Fury), rovnako aj celá tá vojnová atmosféra bola skvelo vystihnutá. Akurát od tej dejovej línie som očakával odosť viac... (13.05.2015)

Nečekaně silný snímek, a to především díky obratnému zvratu krátce před půlkou. Snaží se vyvolat dojem, že nikoho nesoudí, a dělá z Estonců tak trochu národ hrdých lidí, kteří se ocitli semletí soukolím světových dějin. Možná to tak bylo, možná to bylo trochu jinak, ale není na filmařích, aby vyprávěli přesně dějiny. To je na historicích. Filmaři by měli umět vyprávět osudy a předávat divákovi svůj unikátní pohled na svět - a to se Elmovi Nüganenovi povedlo opravdu dokonale. Skvělé "akční" scény, výborné - několikaslovné - dialogy, minimum patosu a nečekaně kvalitní herecké výkony. Klobouk dolů. 80 % a ty nejlepší čtyři rudé hvězdy, jaké můžu dát. (07.09.2015)