Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

V kině je objevena mrtvola zavražděné ženy. Případu se ujme kapitán Marha, který zjistí, že neznámá nepatřila ani k divákům, ani k zaměstnancům kina. Stopy vedou do sousední tiskové agentury IDOC (Informace a dokumentace). Zaměstnankyně slečna Mouchová pozná v zavražděné svou kolegyni Věru Šimandlovou. Protože oběť měla u sebe mít značnou finanční částku, zahrne Marha mezi první podezřelé ty lidi, kteří o penězích věděli. Vzápětí se však dostane k novému možnému motivu vraždy – k seznamu čtyř vědců, kteří emigrovali na západ… Film Jiřího Hanibala je zdánlivě banální detektivní příběh, který se během vyšetřování rozroste v nevšední zločin organizování útěku vědeckých pracovníků do ciziny. Jeho předlohou byla kniha Václava Erbena "Efektivně mrtvá žena". Známý kapitán Exner, který je hrdinou literární verze, se však ve filmu změnil v kapitána Marhu. (Česká televize)

(více)

Recenze (91)

Peabody 

všechny recenze uživatele

Dodnes považuji sérii detektivek s Michalem Exnerem za jednu z nejlepších, která v české literatuře vůbec vznikla. Filmový osud je docela zvláštní, ačkoli to volá po sérii, nikdo nikdy nehrál Exnera dvakrát. Celkem vím o pěti zpracování s pěti herci ani v TV nevznikl seriál Exner (Oprava, v tomto století ano, v Michalem Dlouhým, který není špatný Exner). Jiří Vala to začal docela slušně v Pokladu byzantského kupce (1966, režie Ivo Novák), sice mu trochu podle mne schází Exnerova elegance, ale jinak jde a Gabi Vránová tam střihla rozkošnou blběnku a mezi ní a Exnerem to jiskří slušně, to se v šedesátých smělo. Následovala televizní Bláznova smrt, kde Exnera hraje typově podle mne také dobře Petr Kostka, elegance by být mohla, ale pan režiisér Zdeněk Kubeček z toho udělal neuvěřitelně utahanou záležitost, která navíc v roce 1973, velmi tuhé normalizace, nemohla mít žádné sexuální náznaky (ostatně nápadně elegantní oblečení taky ne), že by soudruh kapitán vyjížděl po Táně Fischerové nepřipadalo v úvahu a Regina Rázlová taky nic nezachránila. Navíc obsazení nejtužšího stranického jádra Prokoš Vicena Švorc poněkud sráží atmosféru. Pak je opět filmový Čas pracuje pro vraha, 1979, kde herecky skvěle i typově slušně (jenom mu chybí exnerovská chuť po hezkých dívkách) Exnera zahrál František Němec, ovšem jednak režíroval Jiří Hanibal, což nedává mnoho šanci, ale zejména Exner se ze zcela nepochopitelných důvodů jmenuje Marha (také kapitán). Navíc je ženatý a zjevně pod pantoflem, což jke znásilnění předlohy jako prase. Asi by to chtělo nějakého pamětníka, protože to je zjevný produkt schvalovacích barrandovských šibřinek té doby. Zřejmě se Exner nehodil (ostatně on nikdy nebyl dost socialisticko kriminalistický jako hoši příslušníci ze seriálů nebo jako Slávek Jandák. Jiří Kodet ve Vraždě talentovajnho ševce mi osobně sedí jako Exner nejlépe (zejména elegance, tak ty dívenky, to se obojí v roce 1982 už mohlo), ale režijně je to utahané až běda a hlavně kolem Kodeta chybí herci partneři. Jan Schmidt obsadil sice stranicky ukázněnou partu (Zounar, Čáp, Mareš, Hardt), jenže oni šmrnc nemají. Karel Augusta už to nezachrání, Poslední mně známý Exner pak je Karel Heřmánek v režii Jana Prokopa, 1985, ale to je zatím někde v TV archivech, moc sháním Dialogy pro klarinet, cimbál a bicí (BOhužel už jsem sehnal a je to neuvěřitelně špatné, i když sám Heřmánek by Exner taky mohl být). František Němec je podle mne docela dobrý Exner, herecky jeden z nejlepších, ale nemá - myslím v doznívající normalizaci - šanci být elegantní, nemá tak po ženách. Opravdu nechápu, proč se nesměl jmenovat Exner. Takže není to tak šedivé a špatné jako televizní Bláznova smrt, ale žádná sláva to taky není. ()

F.W.Colqhoun 

všechny recenze uživatele

Ideologický podtext mě kadil ze všeho nejméně, bez něho by normalizační detektivka nebyla kompletní. Smutnější věci se stávají při rutinní filmařské práci: pitomá kamera, dialogy, naprosté blbosti [časy to sice byly jiné, ale že bych se ptal policie, proč mi šmejdí po bytě, až 5 minut potom, kdy je k sobě pustím?], nesoudně natahované vycpávkové záběry, snad aby šel řídký případ natáhnout alespoň na povinnou hodinu a čtvrt, a scény aut nořících se do smogu [nic ve stylu Taxikáře, aby bylo jasno] a sledovaček v ulicích. Nedokončené motivy [manželka Němcova fízla je prostě kráva, tečka] a marná snaha skvělých herců protlačit do toho něco zajímavého [Somr, jehož manželka BYLA taky kráva, pije rum z lahve sympaticky koutkem úst, Vlach a jeho dýmka]. Zeitgeist příliš věrný na to, aby mohl bavit. ()

Reklama

D.Moore 

všechny recenze uživatele

Škoda nedopovězení příběhu soukromého života kapitána Marhy, postavy Františka Němce. Jinak je tenhle film vcelku sympatická kriminálka se skvělým obsazením, velice dobrou hudbou (ústřední motiv!) a svižnou režií (scény s identifikací těla, sledováním jednoho z podezřelých nebo ta "předpožárová" se obzvlášť vyvedly). ()

Muf911 

všechny recenze uživatele

Stará československá detektivka odehrávající se v Praze. Občas docela zajímavé záběry na exteriéry, aspoň si člověk připomněl, jak to v Praze vypadalo na konci 70. let. Jinak děj trochu vlažný, ale dá se. Příběh se točí okolo zavražděné ženy v přízemí tiskové agentury ve Vodičkově. Podezřelými jsou spolupracovníci a zápletkou je odchod vědeckých pracovníků na západ. Nic extra atraktivního. A navíc ta příšerná manželka toho komisaře. Taková ženská snad ani nemůže existovat. ()

endrix 

všechny recenze uživatele

Á, nebylo to špatné. Zajímavé postavy, ne úplně hloupý případ, slušní herci. Jasně, logika trochu občas plakala. Už základní premisa z názvu, že čas pracuje pro vraha, je sice zdůrazňována průběžně ukazovaným časem, ale nedává smysl vzhledem k pointě. Mrtvoly si všimla zaměstnankyně kina při kafíčku ještě ten večer! Naopak oceňuju snahu připomenout panu Šimandlovi jeho ženu na pitevně v celé kráse. Celkově ale slušná normalizační detektivka. Škoda nedotaženého rodinného dramátku u Marhů. ()

Galerie (11)

Zajímavosti (6)

  • V úvodu filmu jede Volha řízená Karlíčkem (Jiří Zahajský) po estakádě z Vysočan na Prosek. V té době měla svítící zábradlí. (jis)
  • Film se natáčel i ve známém pražském kině Světozor. Podle vylepených plakátů (Křidýlko nebo stehýnko – 22. 2. až 28. 3. 1979) a Nevinný (12. 4. až 9. 5. 1979) lze určit přibližnou dobu natáčení. V čase cca 45 minut je také vidět plakátovací stěna s programem pražských kin, která zobrazuje týden od 26. 4. do 2. 5. 1979. (Merťas)
  • Když tým vyšetřovatelů čeká před kinem na podezřelého, lze spatřit plakát k právě promítanému filmu, kterým je snímek Křidýlko nebo stehýnko (1976). (korbitch22)

Reklama

Reklama