Reklama

Reklama

Obsahy(1)

V kině je objevena mrtvola zavražděné ženy. Případu se ujme kapitán Marha, který zjistí, že neznámá nepatřila ani k divákům, ani k zaměstnancům kina. Stopy vedou do sousední tiskové agentury IDOC (Informace a dokumentace). Zaměstnankyně slečna Mouchová pozná v zavražděné svou kolegyni Věru Šimandlovou. Protože oběť měla u sebe mít značnou finanční částku, zahrne Marha mezi první podezřelé ty lidi, kteří o penězích věděli. Vzápětí se však dostane k novému možnému motivu vraždy – k seznamu čtyř vědců, kteří emigrovali na západ… Film Jiřího Hanibala je zdánlivě banální detektivní příběh, který se během vyšetřování rozroste v nevšední zločin organizování útěku vědeckých pracovníků do ciziny. Jeho předlohou byla kniha Václava Erbena "Efektivně mrtvá žena". Známý kapitán Exner, který je hrdinou literární verze, se však ve filmu změnil v kapitána Marhu. (Česká televize)

(více)

Recenze (92)

endrix 

všechny recenze uživatele

Á, nebylo to špatné. Zajímavé postavy, ne úplně hloupý případ, slušní herci. Jasně, logika trochu občas plakala. Už základní premisa z názvu, že čas pracuje pro vraha, je sice zdůrazňována průběžně ukazovaným časem, ale nedává smysl vzhledem k pointě. Mrtvoly si všimla zaměstnankyně kina při kafíčku ještě ten večer! Naopak oceňuju snahu připomenout panu Šimandlovi jeho ženu na pitevně v celé kráse. Celkově ale slušná normalizační detektivka. Škoda nedotaženého rodinného dramátku u Marhů. ()

Hennes 

všechny recenze uživatele

Vražda Věry Šimandlové mladé ženy, kterou naleznou s rozbitou hlavou v zákulisí kina. Slibný začátek, očekával jsem žárlivost, uchyláka, omyl, ale nakonec se z toho vyklube vydírání a hlavním námětem zločinu se mimo tuto vraždu stává "únik mozků" na západ. Po té, co přišel Luděk Munzar co by soudruh redaktor "vyklopit" svůj názor, bylo vše úplně jasné. Jak to, ale dopadlo soudruhu poručíkovi v rodinném životě jsme se už nedozvěděli. Odhalení vraha a protisocialistického živla mělo přednost. ()

Reklama

carl.oesch 

všechny recenze uživatele

Hvězdička za realisticky (nakonec jinak to nešlo) vykreslené prostředí, které navodí vzpomínky na doby  naštěstí už dávno minulé, a pár sympatických hereckých výkonů, mezi nimiž ale Františka Němce nebo Oldu Vlacha nehledejme. Nevím, jestli v Erbenově originálu byl Marha Exner, pokud ano, pak je celá ta dějová linka s jeho manželkou nesmyslná, ale když to vezmu kolem a kolem, nedivme se, že je to tak zbastlené, když vidím jméno scánáristy a režiséra v jednom. Hanibal točil sračky a Údolí krásných žab beru jenom proto, jak se mi v raném mládí líbila Milada Vnuková s apartních plavečkách a jak mě nesmírně bavil pozdější ministr kultury Slávak Jandák pod jménem Viky. Můj problém je, že detektivky miluji, ale ne v "papírové" podobě, tudíž nejsem schopen porovnat psanou s filmovou podobou. U primáckého Exnera porovnání pro různá předchozí zpracování vychází jednoznačně lépe pro Primu a jejich Michal Dlouhý je daleko nejlepší Exner, kterého jsem viděl. Docela by mě zajímalo, jestli v Erbenově originálu je i ona legendární věta: "Dobré jitro, tady vnitro..." Jinak Fikar se na tenkém ledě doby (a v její horší, ranější podobě) dokázal pohybovat líp než Erben... ()

vinducha 

všechny recenze uživatele

Teď jsem to viděl po letech a 1 přidávám za tu hudbu ukradenou z Profíků a Francouzské spojky. Režiser Hanibal byl rutinér a řemeslník , žádné zázraky se od něj čekat nedaly , ale tohle jakýsi punc pokleslé zábavy  mělo , prostě 1 z tehdejších pokusů o kriminálku . A pplk. Žitný ehm kpt. Martha mi tady taky úplně neštval. Ideologická stránka z toho teda smrdí víc jak dost , ale kdo by taky co chtěl v roce 79. ()

Peabody 

všechny recenze uživatele

Dodnes považuji sérii detektivek s Michalem Exnerem za jednu z nejlepších, která v české literatuře vůbec vznikla. Filmový osud je docela zvláštní, ačkoli to volá po sérii, nikdo nikdy nehrál Exnera dvakrát. Celkem vím o pěti zpracování s pěti herci ani v TV nevznikl seriál Exner (Oprava, v tomto století ano, v Michalem Dlouhým, který není špatný Exner). Jiří Vala to začal docela slušně v Pokladu byzantského kupce (1966, režie Ivo Novák), sice mu trochu podle mne schází Exnerova elegance, ale jinak jde a Gabi Vránová tam střihla rozkošnou blběnku a mezi ní a Exnerem to jiskří slušně, to se v šedesátých smělo. Následovala televizní Bláznova smrt, kde Exnera hraje typově podle mne také dobře Petr Kostka, elegance by být mohla, ale pan režiisér Zdeněk Kubeček z toho udělal neuvěřitelně utahanou záležitost, která navíc v roce 1973, velmi tuhé normalizace, nemohla mít žádné sexuální náznaky (ostatně nápadně elegantní oblečení taky ne), že by soudruh kapitán vyjížděl po Táně Fischerové nepřipadalo v úvahu a Regina Rázlová taky nic nezachránila. Navíc obsazení nejtužšího stranického jádra Prokoš Vicena Švorc poněkud sráží atmosféru. Pak je opět filmový Čas pracuje pro vraha, 1979, kde herecky skvěle i typově slušně (jenom mu chybí exnerovská chuť po hezkých dívkách) Exnera zahrál František Němec, ovšem jednak režíroval Jiří Hanibal, což nedává mnoho šanci, ale zejména Exner se ze zcela nepochopitelných důvodů jmenuje Marha (také kapitán). Navíc je ženatý a zjevně pod pantoflem, což jke znásilnění předlohy jako prase. Asi by to chtělo nějakého pamětníka, protože to je zjevný produkt schvalovacích barrandovských šibřinek té doby. Zřejmě se Exner nehodil (ostatně on nikdy nebyl dost socialisticko kriminalistický jako hoši příslušníci ze seriálů nebo jako Slávek Jandák. Jiří Kodet ve Vraždě talentovajnho ševce mi osobně sedí jako Exner nejlépe (zejména elegance, tak ty dívenky, to se obojí v roce 1982 už mohlo), ale režijně je to utahané až běda a hlavně kolem Kodeta chybí herci partneři. Jan Schmidt obsadil sice stranicky ukázněnou partu (Zounar, Čáp, Mareš, Hardt), jenže oni šmrnc nemají. Karel Augusta už to nezachrání, Poslední mně známý Exner pak je Karel Heřmánek v režii Jana Prokopa, 1985, ale to je zatím někde v TV archivech, moc sháním Dialogy pro klarinet, cimbál a bicí (BOhužel už jsem sehnal a je to neuvěřitelně špatné, i když sám Heřmánek by Exner taky mohl být). František Němec je podle mne docela dobrý Exner, herecky jeden z nejlepších, ale nemá - myslím v doznívající normalizaci - šanci být elegantní, nemá tak po ženách. Opravdu nechápu, proč se nesměl jmenovat Exner. Takže není to tak šedivé a špatné jako televizní Bláznova smrt, ale žádná sláva to taky není. ()

Galerie (11)

Zajímavosti (6)

  • Když ředitel provází Marhu (František Němec) po celém INDOCu, hned v radiologickém oddělení představuje Syřiště (Bert Schneider). V oddělení dálnopisů zavolá na Forsta (Adolf Filip) a diví se, že je Forst ještě na pracovišti, on to vysvětluje tím, že nepřišlo Syřiště, to je ale už dávno na směně. (gug)
  • V úvodu filmu jede Volha řízená Karlíčkem (Jiří Zahajský) po estakádě z Vysočan na Prosek. V té době měla svítící zábradlí. (jis)
  • Film se natáčel i ve známém pražském kině Světozor. Podle vylepených plakátů (Křidýlko nebo stehýnko – 22. 2. až 28. 3. 1979) a Nevinný (12. 4. až 9. 5. 1979) lze určit přibližnou dobu natáčení. V čase cca 45 minut je také vidět plakátovací stěna s programem pražských kin, která zobrazuje týden od 26. 4. do 2. 5. 1979. (Merťas)

Reklama

Reklama