Vzpomeň si

Někdy je demence v jistém ohledu soucitná, pomůže zapomenout, že vám někdo drahý odešel, jindy se vám ale postará o parádní - překvapeníííí!! Pěkně temnej thriller na sklonku života si prožil starý Zev, při namáhavé cestě za pomstou, která se tak trochu zvrtla v šokující katarzi, kterou jsem před koncem, z neblahých endových zkušeností, odhadovala spíše na milosrdně-korektní. Nakonec dostal každý to, co si zasloužil a mně nedá, abych nedodala, jakou zvláštní, posvátnou hrůzu nahání nacistické artefakty i po desítkách let... možná proto, že příšera nelidské ideologie stále ještě nezdechla, neboť úcta k ní se předává na další generace bez ohledu na to, kolik tragédií způsobila. Tak tak, někdy je lepší zapomenout, ale pravda se vždycky umlčet nedá, dokonce ani tím, jak se jmenuje... alzheimerem. (27.06.2016)

Musím říct, že jsem dlouho s filmem bojoval, pro jeho žánrovou nevyhraněnost a přitom dramatickou tvář. Opět mě zaujali nenápadnosti typu policajt - fašoun, luxus ve kterým žil bývalý SS, to podle mě nebylo náhodný. Skvělý výkon Christopher Plummera o tom není třeba polemizovat, zajímavý, že nezískal za svou roli alspoň nominačku na nějakou cenu. Hotová filmová perla je samotný závěr příběhu, takhle se maj psát scénáře, to nejlepší si pro diváka nechat na konec, ale to umí jen mistři oboru. (06.02.2019)

Vůbec jsem tentokrát netušil (nechtěl), o čem film je. Takže vendeta, hm. Zpočátku jsem měl pocit, že sleduji obyčejnou cestu za pomstou. Postupně se ale začal děj zaplétat, napětí se stupňovalo a nakonec vše explodovalo. Konec by možná mohl vypadat spektekulárně, ale ve skutečnosti ho vymyslel chytrý mozek - a pomsta očividně chutnala sladce. Plummer je i přes svůj věk stále vynikající! (24.06.2016)

Pozor!!! Při sledování tohoto filmu vám zkornatí tepny, sejme vás osteoporóza, Párkinsn vám bude vřele potřásat rukama, naskáčou vám stařecké skvrny, zbytní prostata, začnete být dýchaviční a pajdat a díky tomu zkurvenému Němci zapomenete, kam jste před chvíli dali umělý chrup. Já ho našel zakousnutý ve ztvrdlém rohlíku tři sta metrů od baráku. Tak sugestivně to stoletý Kryštof Švestkáč zahrál! Pokud byste ovšem každého funícího a zdržujícího důchodce nejradši bez otálení umlátili jeho francouzskými holemi, vyhýbejte se těmto trampotám pomstychtivého senila důsledněji než slevám v Kauflandu, ať je mlíko třeba za osm. Vleče se to totiž jako fronta na poště při výplatě důchodů. Tři čtvrtiny filmu Kryštof jen tak unyle šmajdá Severní Amerikou, dělá si uzly na kapesníku a bryndá kakao a vy se modlíte, aby ho trefil šlak dřív, než zestárnete na jeho úroveň a trefí vás. Pak ovšem přijde natolik vynikající a nečekané rozuzlení, až i bez Alzhajmra zapomenete na to předchozí utrpení, odhodíte chodítko a začnete nadšeně tančit po starobinci radostí, že je ještě někdo schopen vymyslet a natočit něco tak originálního a nápaditého. (03.03.2016)

“„…SLÍBIL JSEM SÁM SOBĚ, ŽE CHYTÍM LIDI, KTEŘÍ JSOU ZA TO ODPOVĚDNÍ…“ /// Dobře se na ty dědky dobře kouká... Dokážu si představit, že jsem na jejich místě. Navíc je to vlastně realita, protože žádnej cucák by takovouhle misi absolvovat nemohl. Nejde jen o vytetovaný číslo na předloktí, ale hlavně o motivaci. Informace jsou dávkovány postupně a fantasii (divácké) se meze nekladou, takže sháněním dalších informací jste vlastně sami proti sobě. Scénář je hodně zajímej a vcelku originální. Prokládá seniorský tempo dobrejma nápadama. Filmařina zase nevyráží dech efektama, ale každá špetka akčního vzrušení je mazácky provedená. Když dojde na závěr, nejste překvapení, ale připravení. Otázka „Kolik lidí jsi zabil?“ způsobuje nástup husí kůže. A když si myslíte, že vrchol večera je za vámi, přijde největší trumf, který zvedá hodnocení ne o jednotky, ale o desítky procent. Rázem filmu odpustíte všechny hříchy, protože vám dojde skrytej význam oněch čtyř zastávek. Na tuhle pouť muže bez paměti mně nebude dělat problém si ani s odstupem času vzpomenout. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Dědek prej po válce zmizel v Argentině (nebo tam někde. Taky se prej přejmenoval.). 2.) Pracoval jsem pro Simona Wiesenthala. 3.) Thx za titule „sizok“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ * (25.03.2016)