Vzpomeň si

Napriek vysokému hodnoteniu som nútený ostať pri triezvych troch hviezdičkách. Stále som prekvapovaný neopozeranými pohľadmi na problematiku holocaustu a musím uznať, že scenárista sa snažil. Problém je v tom, že nemám rád filmy, v ktorých brilantný záver má prekryť všetko dovtedy videné. Také filmy sú odsúdené na jedno pozretie. Hlavnej postave som tú jej striedavo zapnutú a vypnutú demenciu dosť neveril. Ale Christopher Plummer bez ohľadu na všetko predtým napísané má aj odo mňa absolutórium za výkon, ktorý predviedol. Niektorí tvrdia, že nie je veľký problém, aby 88-ročný zahral postavu o niekoľko rokov staršieho a o niekoľko diagnóz postihnutejšieho. Ja si myslím, že problém to je, a preto väčšia časť z mojich troch hviezdičiek patrí práve jemu. (16.10.2017)

Fantastický film o holokauste. Max Rosenbaum prežil Osvienčim, ale jeho najbližší nie. K ceste cez komíny krematórií im pomohli príslušníci SS Blockführer Rudy Kurlander a Otto Walisch. Max, ktorý spolupracoval so Simonom Wiesenthalom pri chytaní vojnových zločincov zistil, že Kurlander ušiel z Nemecka do Severnej Ameriky. Podarilo sa im zistiť, že v Amerike pôsobia 4 emigranti s týmto menom a všetci sú Nemci a boli účastníci v 2. svetovej vojne. A tak Max využije demenciu Zeva Guttmana a vyšle ho vykonať pomstu za likvidáciu svojej rodiny. Holokaust bol najhorší zločin v histórii, či už je ospravedlnením vražda z pomsty je morálnou dilemou. Samotný záver je šokujúci a nečakaný. To čo sa vo filme odohraje neprezradím a právom tento film hodnotím ako najlepší film z vojnovou tematikou z roku 2015. Vďaka za tip Big Bear. (05.03.2016)

Je pravdou, že chvílemi je tempo vyprávění u Egoyanova snímku značně strnulé a může zavánět nudou, avšak mě osobně příběh zaujal od samého začátku a tušíc, že to správné thrillerově laděné finále teprve přijde, sledoval jsem jej od počátku s očekáváním a zájmem. Pokaždé, když Zev našel a navštívil nějakého Kurlandera, stal se snímek napínavějším, byť se dalo tušit, že nepůjde o toho pravého. Spíše šlo o to, zda demencí trpící stařík neudělá nějakou hloupost. Samotný závěr je ovšem lahůdkou a přiznám se, že takové rozuzlení jsem nečekal. (13.06.2016)

„Příjemnou zábavu s přítelem.“ – „Díky...“ Kdyby se všechny roadmovies točily tak zajímavě, to bych se jim snad přestal účelně vyhýbat. Ale popořadě. Měl jsem vysoká očekávání, ovšem film je předčil. Snímek nabízí vysoce funkční mix žánrů roadmovie, thrilleru, dramatu, ale též komedie. Tvůrcům se zde totiž podařilo velmi dobře skloubit jemný humor s napětím (i díky výtečné hudbě) a divákovou zvědavostí. A práce s jeho očekáváním zde určitě hraje svou roli, i přesto, že tuší, jakým směrem se příběh bude asi odvíjet. A ačkoliv se pointa možná dá lehce předvídat, nemyslím si, že kompletně celá, a to díky její promyšlenosti (zpětné „ospravedlnění“ určitých scén) a originalitě. A faktor náhody není tak brutální, i když (skvěle zahraný) Zev ho občas využije. Pár much by se sice našlo, nejde však o nic fatálního, a já asi mírně nadhodnotím, ale těch slabších 5* rád dám. „Jestli nejste na útěku, jestli není proti vám vedena žaloba…“ - „Na útěku?“ – „Ano, jestli se nevyhýbáte spravedlnosti.“ – „Vypadám snad na někoho, kdo může utíkat?“ (13.07.2016)

"Musím to dokončit. Musím. Je to člověk, co zavraždil naše rodiny." A je to Rudy Kurlander, Otto Wallisch nebo Kunibert Sturm? Tohle pro alzheimerem vybaveného Žida Zeva rozhodně nebyla snadná cesta za pomstou. A pro mě taky ne, protože Zev se líně ploužil, mozek se mu spolehlivě vypínal, svěrač povoloval a na neustálý volání mrtvý manželky jsem začal být rychle alergickej. Nicméně slečna Náhoda provedla Zeva zdárně všemi nástrahami moderního světa a pak si konečně vzpomněl. To bylo super, dostalo mě to, ale cesta k tomu byla příliš pomalá na to, abych to tady nějak přeháněl s hvězdami. (06.04.2018)