Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Život je dar a jak s ním naložíme, záleží jen na nás... Soňa nemá děti, ale pracuje jako zdravotní sestra na dětském oddělení a tam je nejraději. Doma žije jako host na nepřátelském území. Tchyně se stará o společnou domácnost a mluví do všeho, jejího muže zajímají jen kšefty a amatérská radioaparatura. Soňa se cítí úplně zbytečná. Pokusí se z tohoto ubíjejícího kolotoče vyskočit, ale nikdy k tomu nenajde dost odvahy. Jednoho dne však přece jenom pohár přeteče a Soňa přijme nabídku lékaře oddělení na schůzku ve dvou. Odejde z domova a už se nevrátí. Nemá sice nejmenší představu, co bude dál, ale zpátky už se neohlíží. Její osudové karty se nevyvíjejí nijak příznivě, Soňa však v sobě postupně objeví nečekanou odvahu k životu… Film natočil Dušan Hanák v roce 1985 a kromě Magdy Vášáryové a Juraje Nvoty v něm uvidíme české herce Jiřího Bartošku a Janu Brejchovou. V rolích Soniny tchyně a jejího muže se představují maďarští herci Robert Kóltai a Erzsi Pásztorová. (Česká televize)

(více)

Recenze (48)

Fifer 

všechny recenze uživatele

Noviny a časopisy do nás už deset let chrlí ty stejné články o nové době ( Nová doba, přátelé, nová doba! ), o změně rolí mezi mužem a ženou. Jak je vidět, situace je jiná, dnešní literatura a film objevují už dávno objevené. A už 4 roky před pádem režimu Hanák řešil to stejné a myslím, že se s tím popral daleko lépe, než současná díla. Magda zjišťuje, že než najít chlapa co je k něčemu, je někdy lepší se naučit drobné domácí opravy a pořídit si dítě sama. Pro nás muže ne příliš lichotivý film, ale to neznamená, že není pravdivý. ()

dr.fish 

všechny recenze uživatele

Jojo, když uběhnou první roky manželství, vášeň vyvane a z lásky se stane jen honba za penězi a dobrou svíčkovou, nastává složité období. Naše hrdinka se vrací domů, ale není tam ráda, manžel je cizí člověk, který má svůj svět. Navíc byt sdílí s tchýní, a to je vždycky peklo. Nezbývá než v rámci záchrany zdravého rozumu sbalit kufry a prchnout na svobodárnu. Románek s ženatým doktorem je jen další zastávkou na cestě dolů. Snaha najít svou vlastní cestu je mnohdy velmi bolestná a není divu, že většina lidí raději celý život tráví v mrazu nepochopení a samotě ve dvou. Tak i naše zdravotní sestřička klopýtá a už už se zdá, že to nedá, ale naděje umírá poslední a všechno je lepší, než sklapnout krovky a vrátit se k manželovi a tchýni. Pomalý a místy i nezáživný film má pár silných míst, pro které stojí za to ho vidět. Vašáryová je ve své roli přesvědčivá a v podstatě nemám, co bych vytkl. Ta nálada ale byla až příliš tesklivá...65% ()

Reklama

mchnk 

všechny recenze uživatele

Pevně rozhodnutá a druhým s ochotou se rozdávající Sonička, čeká na muže. Na druhého muže, neb ten první se prostě nepovedl. Obklopena všemožnými příklady ze života, hledá svou další cestu. Kýčovitý milenecký trojúhelník sestřičky a dr. svůdníka i detailní pohled na pracovní povinnosti zdravotních sester. Podivná hudba a velmi tuctová režie dělala film docela nezáživným, ovšem sympatizovat s křehkou Soničkou a jejím osudem, je velmi snadné. Magda Vášáryová opět vynikající. Daleko zajímavější, než samotný příběh, byl pro mě velký počet českých herců v slovenské audio verzi. ()

Una111 

všechny recenze uživatele

Psychologický film, který nenudil, a to především díky hlavní představitelce. Magda Vašáryová je přesvědčivá a strhující ve všech polohách. Ona dětskou zdravotní sestru nehraje, ona jí opravdu je! Stejně tak je i pokořovanou, utrápenou manželkou atd. - Jen to řešení manželských problémů a hlavně ten feminismus, který ve filmu zaznívá, nemohu nějak spolknout. Od 80. let tahle potutelná bylinka feminismu už stačila rozkvést a přinést své jedovaté plody! - Jinak dusná, šedivá atmosféra 80. let, to shánění kde čeho, vzájemné úplatkaření - to je vystiženo znamenitě! ()

nascendi 

všechny recenze uživatele

Tichá radosť je po Obrazoch starého sveta a Ružových snoch tretím, mnou hodnoteným, filmom Dušana Hanáka. A tretím so štyrmi hviezdičkami, čo je na slovenské pomery výnimočné. Relatívne pomaly plynúci film o vzájomne sa prelínajúcich osudoch je naplnený krehkou krásou, nenaplnenými túžbami, ale aj primitívnou hrubosťou a zákernosťami. Dušan Hanák, podobne ako napr. Ingmar Bergman, rozumie ženám lepšie ako mužom a ich radosti a strasti dokáže veľmi citlivo vyjadriť. Cením si, že vo filme nevystupujú čierno-biele, jednoznačné postavy, ale ľudia, akí nás obklopujú v reálnom živote. Aj preto štyri hviezdičky, lebo porovnateľne kvalitných slovenských filmov je žalostne málo. ()

Galerie (3)

Zajímavosti (3)

  • Filmovalo sa v Bratislave, Brne a v Slnečnom údolí. (dyfur)

Reklama

Reklama