Tichá radosť

Ono je to určitým způsobem dost zajímavé, ať už lehce umělečtěji vedeným příběhem, tak i některými scénami, dialogy a hereckými výkony. Má to i co říct a psychologie hlavní postavy je tu poměrně dostatečná, ale dvě věci na tom prostě zamrzí. Tou první je to, že snad skoro se vším se dalo víc pracovat a víc hlouběji rozebrat a tou druhou je samotné filmařské zpracování, jehož atmosféra sice funguje, ale nedokáže si udržet stejnou kvalitu po celou dobu a kvůli tomu je to místy krapet mdlé. Navíc ani ta hudba se do toho moc nehodila. Ale klady u mě stejně převažují, i když důvod pro čtvrtou hvězdičku zatím nemám a určitě to jeden z těch slabších Hanákových filmů. Silné 3* (13.01.2022)

Jojo, když uběhnou první roky manželství, vášeň vyvane a z lásky se stane jen honba za penězi a dobrou svíčkovou, nastává složité období. Naše hrdinka se vrací domů, ale není tam ráda, manžel je cizí člověk, který má svůj svět. Navíc byt sdílí s tchýní, a to je vždycky peklo. Nezbývá než v rámci záchrany zdravého rozumu sbalit kufry a prchnout na svobodárnu. Románek s ženatým doktorem je jen další zastávkou na cestě dolů. Snaha najít svou vlastní cestu je mnohdy velmi bolestná a není divu, že většina lidí raději celý život tráví v mrazu nepochopení a samotě ve dvou. Tak i naše zdravotní sestřička klopýtá a už už se zdá, že to nedá, ale naděje umírá poslední a všechno je lepší, než sklapnout krovky a vrátit se k manželovi a tchýni. Pomalý a místy i nezáživný film má pár silných míst, pro které stojí za to ho vidět. Vašáryová je ve své roli přesvědčivá a v podstatě nemám, co bych vytkl. Ta nálada ale byla až příliš tesklivá...65% (24.10.2012)

Tichá radost/ tichý smutek - tak to chodí u neasertivních lidí. Žádné karmické bouře. Odejít jako jediný možný projev nespokojenosti: tam, kde jsem je mi dobře, a když přestane, odcházím. Argumenty nemám, ani je nehledám. Magda Vášáryová nezapře, že je žena. Ale právě tak by mohl být v její roli muž. Dušan Hanák natočil před třiceti lety nevzrušivý film o lidech, které byste teď už těžko hledali. Doporučuji vymezit žánr též jako historický. (06.12.2015)

Pevně rozhodnutá a druhým s ochotou se rozdávající Sonička, čeká na muže. Na druhého muže, neb ten první se prostě nepovedl. Obklopena všemožnými příklady ze života, hledá svou další cestu. Kýčovitý milenecký trojúhelník sestřičky a dr. svůdníka i detailní pohled na pracovní povinnosti zdravotních sester. Podivná hudba a velmi tuctová režie dělala film docela nezáživným, ovšem sympatizovat s křehkou Soničkou a jejím osudem, je velmi snadné. Magda Vášáryová opět vynikající. Daleko zajímavější, než samotný příběh, byl pro mě velký počet českých herců v slovenské audio verzi. (16.06.2015)

„Niečo tomu chýba. Asi soľ.“ Lenže pánko nepochopil, že keď mu to ženuška vraví, nemá na mysli jedlo, ale ich manželstvo. Pritom, keď sa človek pozrie na Vášaryovu v najlepších rokoch, tak ten buran s pivovou komunistickou fľašou v ruke by jej v skutočnosti nemohol ani zaviazať ten pomyselný „střevíček“. Psychologický film, ktorý baví, pretože neprešľapuje na mieste, nestráca sa v hlbokých dialógoch, ale kontinuálne posúva dej. Jediné, čo mi prekážalo bolo opakované púšťanie opernej hudby. A potom ešte záver, ktorý mohol priniesť aj niečo silnejšie ako myšlienku, že najlepší je život bez muža. (05.04.2021)