Noci šelem

Jako 13leté lesbické štěně se potajnu četla, pod dekou, horlivě knihu od Cyrila Collard. Uběhlo pár let a já jsem sehnala film. Chyba má, chyba má největší. Cyril není herec a celé je to pofiderní. Už to nejsou pocity, které při čtení řádků prožívám, je to doslova nuda. Nebarvité. Ovšem věřím, že pro nového diváka, neznalého předlohy, to může být jeden z nejsilnějších zážitků. Užijte si to, já to už po druhé vidět nemusím. (18.03.2011)

Potřebovala bych film vidět znovu, protože teď jsem na konci knížky a tam je jeden zásadní rozdíl mezi druhou větou v obsahu zde výše: ...je začínající filmař, co žije nevázaným životem, NEŽ zjistí, že je HIV pozitivní! On jím totiž žije i POTOM, bez ohledu na to, koho nakazí. Chová se doslova odporně k Lauře, k celému svému okolí. Sice má výčitky a dost se v tom babrá, ale to je málo. Na knížce mi právě připadá cenné, že se Cyril neidealizuje, nedělá ze sebě oběť, vinu vidí jen a jen u sebe. Tak bych chtěla zjistit, jak je to ve filmu, už si to moc nepamatuju, jenom že se mi hodně "líbil" a teď nevím, jestli to třeba taky tenkrát nebylo pro to, že šel Cyril do sebe. Jestli se ve filmu jen trochu idealizuje (i když to dělá autor, režisér a herec v jednom), okamžitě srazím hodnocení. Pro ubližování druhým, ať z vrozené krutosti, zbabělosti nebo nezodpovědnosti a sobectví, a jeho omlouvání opravdu žádné pochopení nemám. A zajímavá forma nebo sympatičtí herci (což teda Boehringorová zrovna ale není) mi k dobrému hodnocení nestačí. No třeba se rozepisuju zbytečně a je jenom chyba v obsahu výše. Každopádně si film musím sehnat a pak uvidíme. Jinak chudákovi Cyrilovi jsem já i moje hodnocení už stejně jedno. (14.07.2011)

Tak tohle opravdu nebyl můj šálek, nestačilo to ani na ristretto. Chápu, že byla doba, kdy se o téhle nemoci nic nevědělo. Chápu, že Collard byl krásný muž, s očima dítěte a senzačním úsměvem.Chápu, že když si to rozdával s polovinou chlapů ve městě pod mostem, že HIV se dostavilo. Nechápu, že nebyl prolezlej přenosnýma chorobama. Celková zodpovědnost k sobě i ostatním byla u muže takřka na nule, nechápu,že vcelku nepěkná Laura mluví o sexu a jede v sexu od třinácti a bere to za zcela normální věc. Tudíž se z ní stala mladistvá hysterka, která nemá problém chlapovi ihned stáhnout kalhoty. Jedině absolutní závěr filmu mě donutil dát druhou hvězdu. Nad hudbou jsem se též nijak zvlášť nerozplývala. (21.12.2014)

Můj kultovní film, když mi bylo snad šestnáct... Cyrila jsem miloval, protože když se koukáte na tenhle film, tohohle okouzlujícího loserskýho rošťáka prostě MUSÍTE milovat, na muzice jsem ujížděl, a příběh a děj mě rozebral na součástky. Naprosto opravdovej film, od začátku do konce. Zážitek, jak má bejt. Tohle nezapomenete, a to i přesto, že tematika AIDS už zdá se dneska není zdaleka tak přitažlivá, jako na začátku devadesátých let (což ovšem neznamená, že by byla míň aktuální). Noci šelem mají pořád co říct, přitom to v žádným případě není nějaká moralita, spíš naopak - je to zatraceně rebelskej film. (27.11.2006)

Trochu mi to připomíná film Život za život - Maxmilián Kolbe, také zajímavý námět a také totální filmařská impotence. Nuda, nuda, nuda a ještě jednou nuda. Měla jsem chuť si začít čistit nehty ve chvíli, kdy hlavní protagonista jen tak mezi řečí sdělil své partnerce, že je HIV pozitivní. Tohle, sakra, mělo vyvolat emoce! A ono nic. Je mi líto, ale takhle povedený film nevypadá. (25.01.2012)