Červená želva

Žena je želva, která muži brání odplout pryč. Připomenutí, že ty nejjednodušší příběhy jsou těmi, která dávají vyprávění vůbec smysl. Červená želva oslavuje prostotu života způsobem, který by se mnou neměl tolik zamávat už jen proto, že byl vyprávěn tolikrát předtím. Jednoduchosti se podobenství podřizuje na všech úrovních. Animuje se bez excesů, v plochách jednoduchých textur a řečí srozumitelných symbolů, s vybranou štítivostí vůči kýči, který v podobných případech číhá za každým rohem. Pro jistotu se zcela rezignuje na slova a skoro i na hudbu. Rejstřík dramat je velmi skromný - dojde jen na ta, která se týkají každého z nás. Animované přitakání mne po osmdesáti minutách opustilo zvláštně vděčného. (04.03.2018)

Byla to milá podívaná s krásnou hudbou. Ale kdybych měla převyprávět obsah, tak je to ten nejklasičtější a nejsmutnější příběh na světě. On chce něčeho dosáhnout (postavit vor a odpustit ostrov), potká ženu, nejprve ji nenávidí a je jeho nepřítelem, pak když jí skoro zabije, tak mu jí je líto, ale skončí to dobře, ona to přežije, on se přestane snažit něčeho dosáhnout, zamilují se do sebe, mají dítě, to dospěje, odejde do světa a oni umřou. <3 (08.01.2017)

Oscars 2017: Ve své podstatě šlo přesně o to co jsem si myslel, že to bude. No a i když jsem i viděl jaké studio má tento film na svědomí, tak jsem se pak dále už divit nemusel. Zvláštní myšlenka, zkombinovat francouzské prvky s japonskými. Protože v tomto ohledu jde o animaci na špičkové úrovni. Funguje to skvěle. Ale hold jelikož věc, kterou já na filmu lehce vyžaduji je příběh a ten tento film zrovna důrazný nemá, tak to jinak skončit nemohlo. Film totiž scénář nemá. Spíš je natočen jako podle knihy. Je to jako kdybych vzal třeba Ostře sledované vlaky a bez toho, aniž bych na něčem pracoval tak bych opsal kontury knihy a udělal z toho film bez toho, aniž bych musel tvořit něco jako scénář. Ale tohle je prostě pastva pro kritiky a festivalové milovníky. Rozhodně se v tom najde spousta věcí, kterou jsou schopny být oceněny. Ale prostě problémem je, že když koukám na film, tak hlavně kvůli nějakým dialogovým přestřelkám nebo monologovým slohům. No a místo toho člověk dostane němou pokoukanou na poetické bázi. Dobré. Ale rozhodně ne moje gusto. (15.02.2017)

Animované filmy nijak zvlášť nemusím, ale Červená želva mě okouzlila i dojala zároveň. Příběh o věčném koloběhu života je velmi působivý, animace se nadmíru povedla a hudba báječně podtrhuje vzniklou atmosféru. Na chvíli jsem se ocitla v jiném světě... A všechno, čeho jsem tam byla svědkem, mým smyslům nesmírně lahodilo. (26.04.2020)

Na první pohled moc hezký filozofický animák, který začíná poměrně nesměle, abych se v něm po půl hodině začal ztrácet a začal sledovat sled hezkých, poměrně jednoduchý, ale na druhou stranu stále se opakujících záběrů. Jako půlhodinový krátkometrážní kousek by to bylo boží. Jako celovečerní film ale poněkud zdlouhavé. (17.12.2018)