Červená želva

Nádherné, meditativní a i přes svou jednoduchost k hlubokému a dlouhému zamyšlení. Silný příběh, který zdaleka není jen o trosečníkovi a jeho životě na ostrově. Je tu spousta odkazů na životy jiných, žijících třeba v civilizaci. Animace není zbytečně barevná, zachovává si svou krásu, přirozenost, ve správných chvílích i ponurost. Výjimečnou se ovšem stává i hudba... ta když je třeba pomalý děj zrychluje, tedy atmosféru správně dotváří, k čemuž ji dopomáhají také ostatní zvuky. Michaël Dudok de Wit odvedl výbornou práci, roky které filmu věnoval jsou ve výsledku znát. A jak to vlastně s červenou želvou bylo? Na něčem jsme se přeci jen shodli, ale to vlastně není důležité. 80% (22.12.2016)

Málokedy ma animovaný film "rozoberie", tentokrát sa tak ale stalo. Príbeh Robinsona zdanlivo nemôže priniesť nič extra nové či originálne, preto je veľmi príjemným prekvapením, že tento scenár to dokázal. A to aj bez slov, ktoré tu vôbec nie sú potrebné, na všetko stačia obrazy. Príbeh jedného osudu zasadený do izolovaného, ale romantického prostredia je podaný tak, že sa v istých situáciách každý nájde, pokiaľ bude na ne nahliadať, povedzme že, metaforicky. Osobne považujem za najväčšie eso rozhodnutie nechať základnú dilemu na divákovi, ktorý sa rozhodne, či sledoval fantasy, alebo ľudskú fantáziu. (10.02.2021)

Animované filmy nijak zvlášť nemusím, ale Červená želva mě okouzlila i dojala zároveň. Příběh o věčném koloběhu života je velmi působivý, animace se nadmíru povedla a hudba báječně podtrhuje vzniklou atmosféru. Na chvíli jsem se ocitla v jiném světě... A všechno, čeho jsem tam byla svědkem, mým smyslům nesmírně lahodilo. (26.04.2020)

Má to něco do sebe. Díky tomu, že je příběh vyprávěný beze slov, je v něm cítit daleko více emocí. Nadruhou stranu je to v podstatě úplně o ničem. Příběh o samotě, znovunalezení sebe sama skrze katarzi, která ale není nikterak velká. Animace slabší, ale co za to opravdu stojí, tak je hudba, která je vskutki dokonalá. Melancholické tóny a filharmonické skladby jsou opravdovým pohlazením na duši. Celou dobu jsem se nemohl zbavit nutkání, že se mi film snaží předat nějaké poselství, ale nedokázal jsem moc přijít na to, jaké konkrétně má být. Za mě 65%. Škoda, čekal jsem víc. Francouzi se pořád ještě mají co učit. (19.05.2017)

Žena je želva, která muži brání odplout pryč. Připomenutí, že ty nejjednodušší příběhy jsou těmi, která dávají vyprávění vůbec smysl. Červená želva oslavuje prostotu života způsobem, který by se mnou neměl tolik zamávat už jen proto, že byl vyprávěn tolikrát předtím. Jednoduchosti se podobenství podřizuje na všech úrovních. Animuje se bez excesů, v plochách jednoduchých textur a řečí srozumitelných symbolů, s vybranou štítivostí vůči kýči, který v podobných případech číhá za každým rohem. Pro jistotu se zcela rezignuje na slova a skoro i na hudbu. Rejstřík dramat je velmi skromný - dojde jen na ta, která se týkají každého z nás. Animované přitakání mne po osmdesáti minutách opustilo zvláštně vděčného. (04.03.2018)