Červená želva

Málokedy ma animovaný film "rozoberie", tentokrát sa tak ale stalo. Príbeh Robinsona zdanlivo nemôže priniesť nič extra nové či originálne, preto je veľmi príjemným prekvapením, že tento scenár to dokázal. A to aj bez slov, ktoré tu vôbec nie sú potrebné, na všetko stačia obrazy. Príbeh jedného osudu zasadený do izolovaného, ale romantického prostredia je podaný tak, že sa v istých situáciách každý nájde, pokiaľ bude na ne nahliadať, povedzme že, metaforicky. Osobne považujem za najväčšie eso rozhodnutie nechať základnú dilemu na divákovi, ktorý sa rozhodne, či sledoval fantasy, alebo ľudskú fantáziu. (10.02.2021)

Příběh začíná bouří – opuštěný trosečník se probudí na pustém ostrově a okamžitě začne myslet na to, jak z této opuštěnosti utéct a vrátit se do civilizace. Ač se snaží sebevíc, nedaří se mu. Obzvlášť když přijde na příčinu jeho nezdaru, nedokáže potlačit svůj hněv a beznaděj a udělá něco, čeho bude později litovat. Ale to už k životu patří. Jeho samota mu ovšem dovolí poznat sebe sama a nakonec mu osud dovolí pochopit, co je to láska, rodičovství i poznat ten okamžik, kdy by stará generace měla ustoupit a svět přenechat té mladé. Celý ten magický příběh o koloběhu života je krášlen obyčejnými barvami. Autor to nepřehání s barevností, ačkoliv by mohl. Zůstává střídmý a i důležité věci dokáže zvýraznit, aniž by jim přidával na sytosti. Film pak působí, že kromě červené neexistuje v jeho světě výraznější barvy. A možná je to tak dobře, protože červená je zde symbolem lásky. Bez ní ať si je svět klidně jen černobílý. Přesto lze vidět, že každý tah je namalovaný s péčí a animaci se nedá nic vytknout. Vypráví v podstatě o obyčejné každodennosti, ač na neobvyklém místě, proto se k příběhu velmi hodí. To se ovšem nedá tvrdit o hudbě. Samozřejmě byla úchvatná jako každá hudba, kterou nahraje symfonický orchestr, přesto si myslím, že v některých scénách až kazila dojem, neboť převzala moc nad celým vyprávěním a přesunula ho někam, kde podle právě odehrávající se scény neměl být. Přesto si myslím, že pokud by se někdo jen zaposlouchal do tónů, které zněly, nebyl by zklamaný. Kromě animace a hudby již zbývá poslední důležitá věc, bez které film není filmem – scénář. Červená želva je de Witův celovečerní debut, na kterém pracoval téměř deset let. Je rozhodně mnohoznačný. Pokud jste filmovým kritikem, můžete se ve filmu rochnit a najdete si v něm to své a odejdete spokojení. Pokud jste unavený rodič, který jde s dítětem do kina, místo aby doma doháněl spánek, příběh vás spíš nezaujme. Na druhou stranu zabaví vaši ratolest, protože té by se tento nezvyklý snímek líbit mohl a bude. Proto nebojte se jít na něj s dětmi, nebojte se v něm hledat vše, co skrývá, protože tenhle snímek dokáže uspokojit každou věkovou skupinu. Záleží jedině na tom, zda dokážete tuhle snovou realistickou pohádku přijmout a neptat se „proč?“. Silné 3*. (18.11.2016)

Prostý, ba až primitívny príbeh, z ktorého smrdí človek. Audiovizuálne skvelé. Hoci som voči filmu počas pozerania mal nemálo výtiek, v konečnom dôsledku som sa pri konci prichytil emocionálne dojatý, a všetka pachuť z predošlého miestami až gýčovo pôsobiaceho diania bola preč. Retrospektívne som si uvedomil, že moje výtky voči filmu sa skôr vzťahujú na moje očakávania, čo by mi mal tento film ponúknuť. Keď sa od nich oprostím, ide o jednoducho odrozprávanú, ale citlivo zachytenú alegóriu na život, so skvelou hudbou a nežnou nesilenou myšlienkou. Super. 4.5*. (11.12.2016)

Byla to milá podívaná s krásnou hudbou. Ale kdybych měla převyprávět obsah, tak je to ten nejklasičtější a nejsmutnější příběh na světě. On chce něčeho dosáhnout (postavit vor a odpustit ostrov), potká ženu, nejprve ji nenávidí a je jeho nepřítelem, pak když jí skoro zabije, tak mu jí je líto, ale skončí to dobře, ona to přežije, on se přestane snažit něčeho dosáhnout, zamilují se do sebe, mají dítě, to dospěje, odejde do světa a oni umřou. <3 (08.01.2017)

Hodně melancholická záležitost, která se obejde bez jakýchkoliv slov, sem tam nějaký výkřik nebo něco takového, ale to je všechno. Minimalistická animace, minimum vyjadřovacích prostředků a i přes to dokáže být Červená želva dostatečně atraktivní aby udržela divákovo oko. Animovaný film pro dospělé a samozřejmě i pro oko akademiků, pro mě obyčejného filmového strávníka, místy až příliš abstraktní a těžko uchopitelná. Celkově cením umělecký záměr a použité prostředky, ale podobné věci mým šálkem kávy pravděpodobně nebudou. (08.02.2017)