Vánoční příběh

Vánoce dětskýma očima, zbavené cukrové polevy, přesto narvané vánočním kouzlem, nostalgií i humorem, který se nebojí použít ani postupy klasické grotesky. Dokáže Vánoce podat s drsnou upřímností a současně i s laskavým nadhledem, přestože řadu tradic tohoto období mění v solidní základ doživotních traumat. Ať už je to návštěva Santy v obchoďáku, nebo dárek od tetičky. Jedna scéna za druhou jsou přitom i přes propast času a prostoru "jako u nás doma" a současně až groteskně absurdní. A nezapomenutelné. Ať už je to tatínkova výhra, jeho souboj s kamny, mýdlo za trest, kupování stromku, slohovka nebo ochutnávání krocana. Tohle má zkrátka víc šťávy, humoru i vánočního kouzla než mnohem známější Vánoční prázdniny Chevyho Chase. Jedno z nejpříjemnějších překvapení mé letošní nadílky vánočních filmů. (31.12.2016)

Film, který je ještě milejší a konzervativnější než diskografie bratří Ebenů. Což je problematické v tom, že je to sice úsměvné, takové miloučké, ale není to vůbec vtipné (mně osobně se líbil jen nerudný Santa v obchoďáku - alespoň chvilkový závan nekorektnosti). Jak už tu někdo psal, problémem je, že Christmas Story nemá žádnou story. Jsou to jen takové malé storky z každodenního života - děti píšou slohovou práci, kluci se poperou, maminka při uklízení rozbije tatínkovu oblíbenou lampu... Je to pěkné, jen jaksi nevím, proč o tom točit film. Tyto obsahové banality jsou pak v kontrastu s expresivní formou - herci kulí oči a přehrávají jako o život (tatínkův záchvat nad lampou, bratr předvádějící prasátko), do toho je tu několik snových pasáží, často hraje dramatická hudba... Vytváří to takovou podivnou atmosféru, které jsem nějak nedokázal přijít na chuť. Asi jako kdyby Alfred Hitchcock natočil film podle sloupků Haliny Pawlowské. (21.12.2015)

Milý nenároční rodinný americký vánoční film, u kterého ten čas hodně příjemně a rychle utíká a u kterého jsem měl skoro pocit, jako bych to všechno, co se tam děje, prožíval já sám. Je to nádherná exkurze do života jedné americké rodinky v předvánočním a vánočním čase, ale především je to zajímavý příběh, kdy je nám vše popisováno velice vnímavýma, ale zároveň trochu naivníma dětskýma očima. Hlavní dětský hrdina si leckteré věci představuje hodně naivně, ale jsou to představy přiměřené jeho věku, takže například scénka se známkováním slohů je naprosto úžasná a vtipná, jako ostatně některé další scénky, které se ve filmu objevují, ať už je to svůdná lampa, nerudný Santa v obchoďáku, nebo oběd na Boží hod v čínské restauraci. Tahle vánoční komedie je prostě originální a vtipná a já nemám nejmenší důvod na ní cokoliv zpochybňovat nebo hanit, protože takhle dobře se u vánočních filmů zase tak často nepobavím, a o to je smutnější, že tenhle film žádná česká TV stanice už pěkných pár let nevysílala a nebýt slovenské Markízy, tak bych se k tomuto filmu asi nikdy nedostal. Přitom si myslím, že tenhle film by o Vánocích neměl chybět v televizní nabídce vánočních filmů. Já jsem si to naprosto parádně užil a film jsem rozhodně neviděl naposledy. Uděluji lepší čtyři hvězdy. (10.01.2011)

Tak ako pre niekoho Popelka, pre iného Perinbaba a iné filmy, tak je pre mňa absolútnym televíznym symbolom Vianoc Vianočný príbeh. Prvýkrát som mal tú česť, keď som mal možno 10 a odvtedy ten film zbožňujem a videl som ho snáď cez 10krát. Malý Ralph je asi najsympatickejšia detská postava, s akou som sa stretol, geniálne doplnená sebeironizujúcim hlasom dopelého Ralpha- rozprávača- a rodinkou ako vystrihnutou z amerického malomesta 2. polky minulého storočia. Skutočne som videl málo filmov, pre ktoré by sa pojem "nadčasový" hodil viac. Viem, že je to možno veľmi subjektívne, ale scény s mydlom v ústach, noho-lampou a bitkou sú pre mňa absolútne kultové a plánujem si ich vychutnať aj tento rok, tak dúfam, že mi to aspoň jedna z československých televízii umožní, lebo neviem, kde budem 24. decembra zháňať kazetu s týmto atmosferickým skvostom :)... (01.12.2010)

Letošní Vánoce budou skvělé. Budou nejlepší! Zlatý voči. Dárky z devadesáti procent nesehnatelné nebo nekřesťansky drahé, cukroví připálené, úklid nestihnutý. Může-li se něco pokazit, pokazí se to na Vánoce, optimista-provokatér bude oponovat s „vždyť příští rok jsou zase“, ale vy moc dobře víte, že budou stejné, ne-li horší. S Vánočním příběhem možná o malinko lepší. V Americe nesmírně populární, neboť americký způsob Vánoc prezentující rodinná komedie nemá k mému velkému potěšení konzistenci té hnědé sněhovité břečky, kterou najdete třeba pod autem. Není vůbec patetická a dlouho po skončení ve mne přetrvával příjemný pocit vnitřní vyrovnanosti (vidíte, teď jsem zas patetický já). Mezi „jako ze života“ příhodami nechybí ani olizování kovového zábradlí, proslavené u nás Obecnou školou. Mou nejoblíbenější scénou je ovšem krátké posezení na Santově koleně, z něhož hlavní hrdina odchází poznamenaný stejně jako kdyby absolvoval několikadenní festival hororových filmů. Na každou pád fajn vánoční klasika, které škodí pouze to, že je příliš americká, aby se u nás mohla domestikovat. 75% (22.12.2009)