Svatá Klára

Snažil jsem se dodívat do konce. Příběh je primitivní a zpracování příliš naivní. Buď to posral Kohout nebo židé. Nemám ani nejmenší chuť studovat předlohu. Ale pokud to neposral Kohout a posrali to židi, vězte, že na tom dělal s Mašínovou a historie ví, co umí bratři Mašínové na hranici se samopaly.... (20.09.2011)

Odvážná, přitom ale funkční forma. Úspěšně balancovali na hraně, malý úkrok stranou a sklouzlo by to do trapnosti, což se nestalo. Vyjma nadlimitní dávky citu pro nadsázku jsem tady ale žádná další výrazná pozitiva neobjevil. Bylo to nevšední, ale nijak zásadní a snad z důvodu odlišné mentality místy obtížně srozumitelné. (03.12.2016)

Co opravdu nesnáším, jsou adaptace výborných literárních děl, které se snaží být originální, ale ve výsledku působí neskonale hloupě. Zařekl jsem se, že hodnocení odpad se vyvaruji, ale už jsem tohle předsevzetí třikrát porušil a jestliže jsem tak ohodnotil prznění Kunderova díla, můj obdiv a úcta ke Kohoutově zábavné a poučné knize mi velí zachovat se stejně. Byl to první izraelský film, který jsem kdy viděl a myslím, že i nadobro poslední. Jestli takkhle Izraelci nákladají s literárními skvosty, ruce pryč od jejich filmů. (13.07.2009)

Velice pěkný a citlivý film, který se by se s trochou nadsázky dal označit za netradiční romantickou komedii. První dvě třetiny jsou plné absurdních situací, které těží především z napětí mezi zavedeným systémem a nonkoformismem, přičemž představitelé onoho "systému" jsou sami osobami nanejvýš originálními a bizarními. V poslední třetině ustupuje zábava spíše romanci a končí snovým závěrem, který umožní divákovi prožívat zvláštní atmosféru filmu ještě dlouho po jeho skončení. (31.07.2008)

Presne na takéto filmy som ako mladšia chodila do filmového klubu. V podstate divná vec, ale tá čudná atmosféra ma opantala a tie decká hrali tých punkových grázlikov ohromne prirodzene .. mňa bavilo a aj hudba nebola zlá. A sem-tam slušná hláška .. Za milión si kúpim nové volvo s mramorovým volantom. 3,5* (08.07.2017)