Jeho dívka Pátek

Kulometně rychlé dialogy jsou hlavní předností této spíše satiry než komedie jako takové. Po celou dobu jsem se totiž hlavně usmíval, nikdy mě žádná hláška nedokázala uzemnit natolik, že bych se vyloženě od srdce zasmál (nebo se mi je jen v tom tempu nepodařilo náležitě vychutnat/pobrat), na druhou stranu mi to až tak moc nevadilo. Úvodní herecká dvojka je opravdu fajn, přesto až příliš často mi přicházelo na mysl, že Cary Grant pořádně přehrává (i když s šarmem jemu vlastním). Vyloženě hluchých míst tu také moc není a líbil se mi konec. Napoprvé hodnotím slabšími 4* s tím, že v budoucnu dám filmu znovu šanci mě ohromit (ještě) víc. (02.10.2013)

Když už jsem si myslel, že o klasickém Hollywoodu a jeho filmech díky škole a divácké zkušenosti něco vím a nemůže mě tudíž nic překvapit, tak se mi dostal pod ruku tento film a o tyto bláhové představy mě rázně připravil. Jeho dívka Pátek začíná vlastně nenápadně: žena vejde do redakce, pozdraví se s kolegy a míří svému bývalému manželovi/editorovi oznámit své zasnoubení a odchod ze světa žurnalistiky. Jakmile však přejde práh jeho kanceláře a zavře za sebou dveře, tak film nečekaně prudce sešlápne rychlostní pedál k podlaze a téměř si nenajde čas zpomalit. Od této chvíle totiž málokdo zavře pusu, neustále někdo mluví, postavy novinářů tu šermují se slovy ještě rychleji než se svými propiskami, rádi se překřikují a komentují vše, co se kolem nich děje, buď protože musí kvůli práci nebo čistě proto, že můžou, pokaždé však volí slova tak, aby jejich žvanění obsahovalo aspoň minimální humorné zabarvení. Od konverzační komedie ani nelze čekat nic jiného, avšak stále žasnu, s jakou mistrovskou grácií to tento film zvládá, všechno působí tak nenuceně i přesto, jak otevřeně přiznává svou absurditu a nezastavitelnou kadenci dialogů ještě dokáže okořenit slapstick komedií, která je občas tak nenápadná, že je divák při intenzivním čtení titulků rád, pokud si jí vůbec všimne. Za tohle nelze vděčit pouze scénáři, ale i hercům, kteří neskutečně obratně dokáží udržet otěže komediálního timingu, v čemž samozřejmě nejvíce exceluje hlavní herecká dvojice Rosalind Russell a Cary Grant v rolích Hildy a Waltera, u níž všechno ještě posouvá o mnoho řádů víš notná dávka neodolatelného charismatu. Po konci tohoto filmu bude divák konečně mít možnost se nadechnout a začne přemýšlet o tom, co to vlastně viděl. Věřím, že nakonec dojde ke stejným třem závěrům jako já: 1) chce to vidět znovu, protože by rád pochytil všechny vtípky a gagy, kterých si nestihl na první zhlédnutí všimnout, 2) zjistí, že to vlastně vůbec není komedie nevinná, ale komedie otevřeně zlá, plná zlých postav, které dělají pro své vlastní obohacení morálně velmi pochybné věci, jejichž důsledky jsou pro další postavy až nehezky fatální a život zničující, 3) uvědomí si, že chce za manželku stejně dokonale ironickou ženu jako je Hilda. Jeho dívka Pátek je vynikající, ostrovtipem napěchovaná, perfektně satiricky sžíravá a rytmicky dokonale vystavěná podívaná, bezpochyby jedna z nejlepších komedií, co jsem kdy viděl a po jejímž zhlédnutí nemám ani chuť vidět její další filmová zpracování, protože pochybuji, že mě uchvátí aspoň do stejné míry jako právě tahle. (30.03.2024)

Výborný živelný Cary Grant v crazy konverzační komedii, a když říkám konverzační, myslím tím hodně. Přímo kulometné tempo replik vyměňovaných mezi takřka všemi postavami vám nedá vydechnout a přinutí vás sledovat pozorně každou minutu. Zápletka je poměrně nicotná, ale hlášky postav spolu se spoustou malých ale zajímavých roliček spolehlivě pobaví. (11.11.2013)

Je to příjemně svižná komedie. I když mému vkusu je bližší Wilderova pozdější adaptace. Hlavní a velmi účinnou zbraní této komedie jsou slova. Vrhaná do vichru emocí, života, ambicí a tužeb. Příliv slov, který se převalí přes každý vlnolam. Střely slov, které provrtávají stěny odporu. Hurikán slov, který rozmetává zdánlivý poklid a cíle všem navzdory. Slova jedny rozděluje, ty druhé spojuje. A všechny zúčastněné propojuje v bizarní honbě za senzací, za úspěchem, za uznáním i za osobním štěstím. Tomu všemu vládne všehoschopný a ctižádostivý šéfredaktor Walter Burns (zajímavý Cary Grant), který jde nevybíravě za každým ze svých cílů. A jeho bývalá manželka Hildy Johnson (příjemná Rosalind Russell), cynická, vzpouzející se a neméně ctižádostivá. Z dalších rolí: Hildin usedlý snoubenec Bruce Baldwin (Ralph Bellamy), nepříliš schopný šerif Peter B. "Pinky" Hartwell (Gene Lockhart), bezcharakterní starosta (Clarence Kolb), zlodějíček a Burnsův vykonavatel přání Louis 'Diamond Louie 'Palutso (Abner Biberman), Burnsův nenahraditelný spolupracovník a editor Duffy (Frank Orth), zmatkující bývalý účetní bez práce Earl Williams (John Qualen), Earlova zastánkyně s anticky tragickým osudem Mollie Malloy (Helen Mack), Bruceova hysterická matka (Alma Kruger), prosťáček a neúnavný doručovatel guvernérského rozkazu Joe Pettibone (Billy Gilbert) a svědomitý soudní posuzovatel a lékař Egelhoffer (Edwin Maxwell). Výsledkem je svižná, veselá i lehce cynická podívaná, kde nechybí akce, vtipný nadhled, romantická zápletka i šťastně očekávaný konec. (23.02.2016)

Skvělá střelba slov, která je místy neuvěřitelná. Cary Grant je opět úchvatný jako vždy, ale Rosalind Russell je mu naprosto rovnocennou soupeřkou i spoluhráčkou. Do toho navíc ještě sledujete příběh, který má hlavu a patu a nejde vlastně vůbec jen o tu romanci mezi nimi. Výborně fungující kousek, který mě svou výřečností zarazil. Tady si scénáristé dali, ale hlavně herci ukazují, jak přirozená může být taková hra dialogů. (29.08.2014)