Evropa, Evropa

Je to tak na hrane, pretože od vojnovej drámy by som očakával viac vypätých situácií, a pritom to má skôr taký dobrodružný nádych. Mladučký hrdina prepláva vojnovou dobou celkom ľahko, najprv od židovského chlapca ku komsomoľcom, potom prebehne ku nacistickým vojakom, opäť sa pokúša vrátiť ku komunistom, potom prichádza do Hitlerjugend, aby sa opäť vrátil ku komunistom. Všade stúpa po chodníčku uznania a všade je čiastočne vymývaný propagandou, na jeho živote sa to okrem toho, že sa nemôže veľmi hlásať ku židovskému národu, príliš neodráža. Ale bolo to celé zaujímavé, 2-hodinová stopáž nenudila a to, že je to podľa skutočnej postavy, je už len taká čerešnička. Mohli si ale odpustiť toľko nahoty, nepotrebujem každých desať minút sledovať holé mužské zadky. (14.01.2023)

Nejzajímavější na tom všem je, že normálně bych psala o neuvěřitelnosti a nereálnosti celého příběhu, jak mohl někdo takový scénář vymyslet a on to nikdo nevymyslel, není to nereálné ani neuvěřitelné, byl to sám skutečný život. Ale zoufalá snaha o přežití píše právě takové příběhy jako byl například tenhle o jednom židovském chlapci Solomonovi. V jednom citátu se píše :"Máš tolik životů, kolik chceš a víc, dokonce i ty, které nechceš." A já viděla příběh, který tato slova jen potvrzují s tím rozdílem, že Solomon chtěl jen jeden život, ten svůj. Určitě doporučuji a Agnieszka Holland se tímto filmem dostala určitě do popředí mého zorného pole. (03.06.2013)

Hrdina proti své vůli, jehož osud připomene Pianistu, je titulní postavou celosvětově úspěšného filmu A. Holland. Téma druhé světové války přibližuje z odlehčeného pohledu mladé postavy, která nebezpečenstvími války proklouzne sérií až neuvěřitelných náhod. Nelze však štkát nad nesoudností scenáristů - toto je "příběh podle skutečné události" a "realita bývá podivnější než fikce". Židovský mladík, který se strachuje o prozrazení své identity odhalením obřízky, se dostane z Německa do Lodźe, do ruského sirotčince, k německé vojenské jednotce, jejímž hrdinou se stane paradoxně ve chvíli, kdy chce dezertovat k Sovětům. Jako hrdina se dostává do elitní školy Hitlerjugend a až na konci přebíhá k Sovětům a je zachráněn náhodnou přítomností svého bratra, který potvrdí jeho identitu. Divák tohoto příběhu, lidského a odlehčeného, nikoliv však zlehčujícího, zažívá údiv z výstřednosti ve scénách tančícího Hitlera a Stalina a ve scéně, v níž se ve skříni skrývá Hitler. K humornému, ale hluboce pravdivému zesměšnění rasové teorie pak dochází ve scéně, v níž je hlavní hrdina - Žid - prohlášen za typického Árijce. V roli fanaticky vydrilované dívky poznáme Julii Delpy, herečku a v případě sequelu i spoluscenáristku ceněných filmů Před úsvitem a Před soumrakem. (21.07.2005)

Tancujúci Stalin a Hitler a cukríky padajúce z "neba". Na tieto scény asi nikdy nezabudnem. Na druhej strane, Hitlerjugend, židovská otázka, druhá svetová vojna, skoro všetci okolo mňa sa veľmi často smiali, smiala som sa tiež, ale väčšinou som len zhrozene alebo znechutene pozerala, čo sa na plátne deje. Fuj tá demagógia v akejkoľvek podobe, či už u boľševikov alebo u nacistov. (Lumiére - 1.4.2012 - Febiofest) (01.04.2012)

"Svoj príbeh nesmieš nikomu rozprávať, nikto by ti neveril..." Áno, príbeh je úžasný aj takéto príbehy písal život a napísal ich tisíce. Vždy hovorím, že 2. svet.vojna - hotová studňa na filmy. Výborne je zobrazená tá tenká deliaca čiara medzi dvoma ideológiami - fašizmom a komunizmom. Asi sám hlavný hrdina to nechápal, chcel len prežiť. Scéna z kostola, kde Poliaci márne prosia Boha v modlitbe, aby im zoslal z neba cukríky je úžasná. Boh to nedokázal, ale súdruh Stalin, to je iný level...Nechtene humorných scén je tu viac a najviac ma pobavil výklad učiteľa na tému - "Ako poznáme Žida". Nemecká strana je tu vykreslená pomerne dobre, je to zmes chorých , ale i dobrých ľudí a tak to má byť. A. Holland natočila výborný film, ktorý ma upútal a nemám nič zásadné, čo by som filmu vytkol. Akurát ten obraz na Čt art som čakal kvalitnejší, aj vzhľadom na rok výroby 1990, čo zas nie je tak starý film. 80%. (28.02.2016)