Panna a netvor

Krásný působivý příběh, který je tradičně označován za pohádku, ač jí, přinejmenším v tomhle provedení, není. Určitě tedy ne tradiční pohádka, kde je jasně daný hodný, zlý, hloupý, špatný skutek zlého na účet hloupého z čehož pomůže hodný, zlý je potrestán a na konci je poučení. Živě si vybavuji svoje pocity, když jsem tuhle pohádku viděla poprvé. Jak jsem se bála těch "sloužících" v zámku, a jak strašidelný a nebezpečný mi připadal Netvor. Taky si vybavuji, že nad jeho lidskýma rukama jsem brečela. Krásnou vizuální stránku zastřešuje výborná (a zapamatovatelná) hudba. (20.04.2011)

Základom úspechu je výprava, Hapkova hudba, obsadenie, kostýmy atď. Scenár je až niekde vzadu. Ale na tomto notoricky známom príbehu nebolo toho veľa čo pokaziť, takže fokus na výtvarnú a hudbnú stránku dáva zmysel. Tým pádom aj Herzovo rozhodnutie, že rozprávkový scenár nakoniec vezme, bolo veľmi rozumné rozhodnutie a film tak získal neopakovateľnú atmosféru. Či to je alebo nie je film určený aj pre deti je otázne, pretože ako dieťa som ho mal tiež rád a nemal som z neho nočné mory, skôr som si ho zaradil niekde po bok Nekonečného príbehu, ale predsa len o triedu nižšie. (26.12.2018)

Přísahám při Harrym Potterovi, že nám tato pohádka byla pouštěna ve školce. Nevím, jakto že se mi tehdy, coby čtyř-pětiletému neviňátku, nelíbil pohled na kuchání a vyvrhování zvířat, vraždění lidí a hororový zámek, kde se zhruba dvěstě let neuklízelo.. Co za rozmazlence jsem to byla, že jsem to nedokázala ocenit?? Teď ovšem, po těch letech (pak z čeho mám mít ty noční můry), když jsem to zázračně objevila na youtube, jsem byla uchvácena Herzovou vizí, Hapkovou hudbou a H..arapesem nee (ještěže se tam mihne jen sporadicky), ovšem ze všech verzí příběhu Kráska a zvíře, které jsem měla tu čest zhlédnout, je tahle asi nejpodařenější. (03.04.2014)

Umělecké a na percepci dětského diváka zřejmě záměrně rezignující dílo. Je vůbec otázkou, jestli je Panna a netvor ještě vůbec pohádkou, spíše se jedná o mýtus (dualita světa) natočený až s hororovou stylizací. Převažují tu lyrické pasáže plné popisných stísněných pocitů. Ponurá, temná atmosféra strachu je vystavěna na podstatě setkání s čímsi strašlivým, na co se nelze ani podívat - zjevná metafora politické situace u nás (Zajímavá je i podoba Netvora - Zla - tvor s ptačím zobákem, podobně jako třeba později Jan Švankmajer ve Spiklencích slasti stylizuje Netvora do podoby, v jaké ho známe od Hieronyma Bosche a jiných středověkých malířů a jejich zobrazení pekla...). Juraj Herz nesměl točit projekty, které zamýšlel, proto se asi uchýlil k tomuto obraznému podobenství... Panna a netvor také nabourávají zjednodušující pohled na českou filmovou pohádku jako na pohádku povětšinou laskavou a harmonickou, Juraj Herz tak navazuje na dnes již polozapomenutou pohádkovou tvorbu z let padesátých a šedesátých či třeba na Kachyňovu Malou mořskou vílu. (Absolutní hodnocení ale nedávám ze subjektivních důvodů - když jsem byl této ,,pohádce" vystaven jako malý kluk, způsobilo mi to nepěkné noční můry...) (22.06.2007)

Bylo nebylo, zvěř se vyvrhávala, temno bylo a Harapes se snažil tvářit jako dobrý herec a vůbec mu to nešlo. A jetli má tenhle film nějaký problém, tak je to ten, že ačkoliv se Herz snaží jako prasopes (pozor, to je agilní kříženec ohaře a paní prasátkové, nedělám humory na Harapese), tak námět prostě nestačí na 88 minut, možná by pomohlo víc dialogů, možná méně vaty, ale je to jediná vada na jinak výborně broušeném horor... Pohádce, temné pohádce. (05.02.2017)