Sladké starosti

Půvabná slovenská veselohra, neprávem v Čechách opomíjená a právem patřící do zlatého fondu slovenského filmu tohoto žánru. Málo platné. Sedmdesátky a osmdesátky byly na tyhle člověčinky nejlepší. Tohle se opravdu může nelíbit jenom zarputilému škarohlídovi. Po úvaze nakonec hodnocení změněno na plný počet. Andy, bravo! (14.10.2020)

Andrej Hryc v roli vrchniho se svym konakem nema chybu. Neurazi ani hlavni postava cukrare Simona, kterou slusne ztvarnil Emil Horvath. Par vtipnych situaci se ve filmu najde, myslim si vsak, ze restauracni zarizeni ma potencial k vetsi zabave. Mozna, ze se jedna o nadprumernou slovenskou komedii, v ceskoslovenskem meritku je vsak jen prumerna... (20.10.2012)

Film, který má svůj půvab, řadu vychytaných momentů, kdy se kumulují úsměvné momenty i špičkové gagy. K dokonalosti chybí opravdu jenom kousek. Příběh občas ztrácí na tempu, objevují se moralizující prvky - nutná společenská kritika, bohužel nedotažená, některým vedlejším postavám chybí šmrnc (Irena Kačírková). Přesto jde o kousek, který pobaví a příjemně naladí. (11.11.2015)

Československá komedie z prostředí kuchyně bratislavského hotelu. Hlavní postavu představuje šikovný a poctivý mistr cukrář Šimon Šindelka v podání známého slovenského herce E. Horvátha ml. Tomuto poctivci komplikuje život jeho matka (I. Kačírková) s enormní snahou hledání nevěsty pro svého syna a také jeho nevysvětlitelná tendence strkat prsty do malých otvorů. Vedle sympatického cukráře můžeme zhlédnout také záletného vrchního Fera, jehož představitele A. Hryce jednoznačně hodnotím jako nejkomičtější postavu snímku. Fero je známý svými pochybnými a nekalými kšeftíky a také netradiční přípravou luxusních alkoholických nápojů. Scéna s výrobou koňaku Debouche je vskutku lahůdková. Co se týče ženských postav, je potřeba zmínit R. Maškovou, pomerně půvabnou avšak příliš nerozhodnou až hloupou servírku a její kolegyni P. Mourkovou, tradičně prostořekou mladou slečnu. Z vedlejších postav bych ještě připomenul cukrářského učně J. A. Duchoslava, movitého objednatele dortu s bílým koněm Elevátorem D. Blaškoviče či znalce francouzských koňaků V. Černého. Režiséru Herzovi se podařilo natočit vkusnou a vtipnou komedii, jež se může řadit mezi nejlepší slovenské díla tohoto typu. (30.07.2013)

Pokus o socialiastickou grotesku Herzovi nevyšel. Zejména proto, že není vtipná a Emil Horváth ml., jakkoliv disponuje nesmělým chlapeckým šarmem, v sobě nemá jedinou komickou buňku. Jeho opakované etudy, jak mu někde uvízne prst nebo jak bourá nacvičenou oslavu nebyly vtipné, ale pitomé. K tomu mají šnečí pomalé tempo, čímž začínají nudit - z rocknrollového rytmu grotesky nepochytily vůbec nic. Takže spíš divák uvažuje, jestli se nedívá na mentálně zaostalého nebožáka. A ty jeho proslavené dorty byly jedna hrůzná přeplácanost vedle druhé – i když beru, že musely dát dost práce, a že tehdy byl jiný vkus i v gastronomii. SHRNUTÍ: Socialistická upachtěnost. (26.10.2022)