Las garras de Lorelei

Pôsobivé... Armando de Ossorio poňal legendu o čarokrásnej siréne Lorelei, sediacej na útese nad Rýnom a navádzajúcej lodivodov do zradných skál, vskutku svojsky a pretvoril zlatovlasú Lorelei v šupinatú obludu, ktorá sa počas splnu zakráda do blízkej dediny a trhá jej obyvateľov na franforce. Pozoruhodné je aj to, akým spôsobom preniesol tento mýtus do prostredia 70-tich rokov a ako sa pokúsil existenciu bájnej bytosti racionálne objasniť za pomoci vedy (rádioaktívna dýka to istí...). Ten scenár popravde nestojí za nič a v podstate iba naoko zastrešuje hromadu gore scén, brutálnych mordov a prítomnosť pekných dievčat, ktoré de Ossorio potreboval zakomponovať do filmu. Mne sa však takáto forma prznenia germánskej (resp. gréckej) mytológie vcelku pozdávala. (13.03.2012)

Amando de Ossorio pohrávající si s germánskou mytologií nezapomíná takřka nic ze svého templářského umu, ale kvalit slepoušů nedosahuje. I přesto se jedná o kvalitní zářez do mohutné větve španělského eurohorroru. Více: http://blog.obitus.cz/2008/06/amando-de-ossorio-las-garras-de-lorelei.html (14.06.2008)

Jašterička Lorelei rada sa čvachtajúca v rieke Rýn a v rozpáraných hrudníkoch svojich nevinných obetí, už po stáročia vychádza na povrch z jaskyne ako prízrak napĺňajúci svoj osud monštra. Cez deň panensky krásne stvorenie sa počas prvých mesačných lúčov razom premieňa na šupinatú gumovú beštiu, ladne sa zakrádajúcu do ženskej internátnej školy za čerstvým mäsom. Lovec Sirgurd, najatý ochranca krásnych a šantiacich študentiek v plavkách, prípadne v nočných košieľkach vystavujúcich na obdiv svoje štíhle postavy pri každej príležitosti, legende o ženskom žabákovi neverí. Namiesto toho, aby sa záhadnej Lorelei pobehujúcej po okolí pozrel na zúbky (čo keby predsa), sa jeho jazyk vo voľnej chvíľke preplieta v jej ústach. Všetko má svoj čas, aj zabitie beštie :-) ### Úsmevný horor, v ktorom nie je núdza o amatérske scénky, podivné správanie sa postáv, krásne ženy a jednoduchú zábavu na úkor nedokonalosti myšlienky. Čím viac bude prístup diváka ku Las Garras de Lorelei otvorený a tým pádom viac prístupný lacnému béčku, tým bude zážitok v rámci možností aspoň za niečo stáť. P.S. musím povedať, že 3* dávam ako divák, ktorý tento postup naplno aplikoval. Ak by to tak nebolo, nájsť chyby a výčitky by nebol vôbec žiaden problém. (19.10.2009)

V dnešní době by tenhle film příliš neobstál, ale vzhledem k době vzniku musím říci, že byť je příšerka gumová, tak je šikovně skrývána kameramanem, že dokáže i slušně napínat svým pařátem, kterým trhá na kusy především pěkné ženské ( Prsa, srdce ), máme zde tedy i obstojné gore a o pěkné ženy také není nouze. Nenudil jsem se, nestyděl jsem se a netrápil jsem se, tedy čtyřhvězdí na místě. 70% (04.04.2015)

Che, tak to je brak braků! Španělé točí na motivy německé mytologie! Barevné, kýčovité, naivní, pitomoučké, trapné atd.! Nicméně, asi zatím nejlepší z Ossoriových filmových odpadků. Je třeba dát si nejméně tři piva, či litr vína, vypnout mozek a dívat se na gumového ještěra, která drásá vyštafírované slečny, jež má chránit neohrožený Tony Kendall (ve skutečnosti italský herec Luciano Stella). Z hlubin Rýnu vystupuje (pouze plavkami oděná!) Lorelei v podání Židovky Helgy Sternové, která se tu ovšem - kupodivu - nesvléká. Zábavné na tomto filmu je rozhodně právě to, co je nechtěné. Zaslouženě za tři... (07.11.2013)