Ilja Muromec

5/10 První sovětský Cinemascope film se stereozvukem není ledajakou podívanou – pojednává o největším ruském hrdinovi všech dob Iljovi Muromcovi – o jeho zázračné proměně z nemohoucího kripla na nadpozemského bohatýra a o některých jeho skutcích, co pro blaho své vlasti vykonal: porážka východních nájezdníků na čele s chánem Kalinem, napravení vztahu knížete Vladimíra ke svým poddaným, zatočení se zrádcovskými bojary, lapení zlého skřeta trápícího pocestné, zabití draka ohrožujícího město Kijev,… V první řadě jsem byl šokován výzorem tohoto bohatýra – v mých představách se jednalo vždy o mladého a perspektivního junáka a roli ve filmu dostal 50ti-letý strejda, jehož rodiče při požehnání vypadají jako mladší sourozenci. Režisér zřejmě nechtěl měnit statnou postavu s rychle ubíhajícím věkem jeho syna Sokolíka. Další zklamání: hodně známá masová scéna divokých nájezdníků řítících se na Kijev se ukázala jako 2-3projekce a ne jako reálný dav, šermování a soubojů bylo nemnoho, takže výsledný dojem z filmu zachraňovali aspoň nadpřirozené postavy draka a skřeta. Nicméně teď už je mi v celku jasné, co posloužilo jako inspirace pro pozdější Barbary Conany a podobné Excalibury. (26.09.2008)

Ako už spomínali ostatní, vizuálne absolútna pecka. Kochať sa môžte naozaj takmer každým záberom. Málokedy u mňa zvíťazí forma nad obsahom, no práve Iľja je výnimka potvrdrzujúca pravidlo. Je tam pár WTF momentov, ale dá sa to oželieť. Jednoznačne úžasný film, keď povážime dobu, kedy vznikol. Klobúk dole. (19.02.2013)

Uvážíme-li, že toto dílo je nutné srovnávat s výplody jako je SUPERMAN či různé velkosériové westerny, jde o veskrz zdařilou filmovou adaptaci ruské hrdinské epiky, která v měčítcích doby svého natočení reprezentuje určitě vysoký nadprůměr. Vedle srovnatelných současných polských filmů (KDYŽ SLUNCE BYLO PÁNEM) i českých storchovských Schmidtových adaptací by toto srovnání sice nevyznělo zdaleka tak pochvalně, ale i tak na tomto filmu pořád ještě něco bude. Sloučení kumánských a tatarských vpádů do doby prvního ruského panovníka-sjednotitele sv. Vladimíra (978-1015), přijetí křesťanství (988) a současně respektování faktu, že Kijev, první velká metropole východního Slovanstva, byla směrem na jih otevřená východoevropskými rovinami k euroasijským stepím, táhnoucím se fakticky od Pacifiku až na již Moravu (podle historika Dušana Třeštíka jednotícím prvkem by měl být výskyt proslué traviny kavylu), jsou v MUROMCOVI odrazem historicky doložených kočovnických vpádů. PRSTEN NIBELUNGŮ, ještě pozdnější zpracování podobné germánské látky ze zhruba 6. století, nasvědčuje, že východoslovanská mytologie není v Evropě osamělou. ŘITKA VIDEO mělo v tomto případě šťastnou ruku. (22.11.2010)

Z vlastencova přadena.¬         Ruské byliny a Jiráskovy Staré pověsti české jsou sice v mnohém odlišnou látkou historickou, leč jedno mají společné: přilnavost vlastencovu k nim, tam ruského, tu českého. Režisér "Ilji Muromce" Alexandr Ptuško byl proslulým tvůrcem filmového zpracování hlavně ruských, ale na příklad i finských bájí národních.¬                 Ač mne "Ilja Muromec" nezklamal, přec nemohu toto dílo označiti za počin mimořádné hodnoty umělecké. Byla odvedena dobrá práce, i nastíněny základní motivy týkající se vztahu k "matičce Rusi", ale celek trpí přílišnou vnějškovostí pohledu, zatímco příslovečná červená nit, která by diváka provázela nitrem ruského vztahu k otčině, chybí; její kousky se objeví na samém začátku a dál už jen útržkovitě. Hlubina tarkovského pohledu a jeho schopnost vybavování mystičnosti je prostě (alespoň v tomto díle) Ptuškovi odepřena.¬                 Na závěr nedá mi nepřipomenouti ke srovnání s "Iljou Muromcem" mimořádný snímek našeho Jiřího Trnky, vytvořený taktéž v letech padesátých 20. stol., "Staré pověsti české" podle A. Jiráska. V tomto díle sešla se mimořádná kvalita scénáristická, režisérská i hudební a ač dnes mnohým bude se tento snímek zdáti po stránce formy zastaralým a těžko přístupným, pravdou je, že jde o počin vrcholných kvalit, a to nejen po stránce vnějškového provedení, ale i po stránce niterné. Ač vlastenec, trochu mne mrzí, že totéž nemohu říci o snímku pana Ptuška… (01.04.2020)

Prvé zábery ma na film neskutočne nalákali. No po vizuálne úchvatnom rozjazde to nakoniec začne trochu opadávať. Začne nudiť a záverečný bojový ´´masaker´´ s umelým drakom ( nič v zlom ) už situáciu nemá šancu zachrániť. Ale klobúk dolu za tú celkovú výpravu a aj napriek tomu dávam vyššie hodnotenie aké si možno film zaslúži. (27.10.2010)