Ilja Muromec

Velkolepá výpravná pohádka z ruských bylin. Ilja je správný ruský medvěd, bohatýr a hrdina, který se ani draka nelekne. Co na tom, že Ilja je od začátku o generaci starší, než by měl být? Na konci se to srovná a vedle Sokolíka vypadá už tak jak tatík Muromec vypadat má. Hrdina bez bázně a hany, který se nenechá zlomit ani tím, když ho jeho panovník, kníže Vladimír, Jasné slunéčko (tatínek Ludmily, i když to se tu pochopitelně nezmiňuje) nespravedlivě uvrhne do vězení. Proč by se taky lámal, když tam má ubrousek "chleb a solka", při jehož tkaní jsem konečně pochopila, jak vzniká ubrousku, prostři se. Prostě tam zdroje toho jídla musíte vetkat. Ta scéna tkaní ubrousku je moje srdcová záležitost. Veverky, bílý králík (který navíc umí bubnovat), lištička, čáp ..... (24.08.2010)

Ako už spomínali ostatní, vizuálne absolútna pecka. Kochať sa môžte naozaj takmer každým záberom. Málokedy u mňa zvíťazí forma nad obsahom, no práve Iľja je výnimka potvrdrzujúca pravidlo. Je tam pár WTF momentov, ale dá sa to oželieť. Jednoznačne úžasný film, keď povážime dobu, kedy vznikol. Klobúk dole. (19.02.2013)

Prvé zábery ma na film neskutočne nalákali. No po vizuálne úchvatnom rozjazde to nakoniec začne trochu opadávať. Začne nudiť a záverečný bojový ´´masaker´´ s umelým drakom ( nič v zlom ) už situáciu nemá šancu zachrániť. Ale klobúk dolu za tú celkovú výpravu a aj napriek tomu dávam vyššie hodnotenie aké si možno film zaslúži. (27.10.2010)

Vcelku souhlasím s komentářem Cervenaka. Umělecký film, ruská bylina v obrazech, vzhledem k době vzniku jsou některé scény opravdu pozoruhodné (triky, poetické obrazy, množství postav atd.) - ovšem nad tím patosem a "mládencem" Iljou Muromcem se musí přimhouřit oči...Podle tradice byl Ilja až do 33 let chromý, ale pak se uzdravil a vynikal obrovskou silou. Pro zajímavost: v pravoslavné církvi je uctíván jako ctihodný. (27.02.2010)

Uvážíme-li, že toto dílo je nutné srovnávat s výplody jako je SUPERMAN či různé velkosériové westerny, jde o veskrz zdařilou filmovou adaptaci ruské hrdinské epiky, která v měčítcích doby svého natočení reprezentuje určitě vysoký nadprůměr. Vedle srovnatelných současných polských filmů (KDYŽ SLUNCE BYLO PÁNEM) i českých storchovských Schmidtových adaptací by toto srovnání sice nevyznělo zdaleka tak pochvalně, ale i tak na tomto filmu pořád ještě něco bude. Sloučení kumánských a tatarských vpádů do doby prvního ruského panovníka-sjednotitele sv. Vladimíra (978-1015), přijetí křesťanství (988) a současně respektování faktu, že Kijev, první velká metropole východního Slovanstva, byla směrem na jih otevřená východoevropskými rovinami k euroasijským stepím, táhnoucím se fakticky od Pacifiku až na již Moravu (podle historika Dušana Třeštíka jednotícím prvkem by měl být výskyt proslué traviny kavylu), jsou v MUROMCOVI odrazem historicky doložených kočovnických vpádů. PRSTEN NIBELUNGŮ, ještě pozdnější zpracování podobné germánské látky ze zhruba 6. století, nasvědčuje, že východoslovanská mytologie není v Evropě osamělou. ŘITKA VIDEO mělo v tomto případě šťastnou ruku. (22.11.2010)