Menandros & Thaïs

Pokud je tohle s nepoškozeným mozkem schopen někdo dokoukat jen proto, aby se přesvědčil, že s omezenými prostředky nelze natočit antický epos, je za a) mučedník b) masochista c) authentický recesista. Diletantské středoškolské pásmo deklamace, filologie a surrealismu pro začátečníky. Agonizující. Řadit to do té "nové" (prý) větve českého filmu, která na to jde jinak, je misstep. Ono je to v jádru klasické devadesátkové meta-chcípáctví. Zelenka styl, ale zcela bez jeho obratnosti. (01.05.2016)

Žádný amatérský pseudopočin vzešlý z nouze, ale vědomě koncipovaná a především erudovaná variace na antické eposy. Je pravda, že řadit tohle po bok současných českých filmů tvůrců mladé generace, má pramalý smysl, ale pouze v tom, že experiment a poučená filologická hříčka nutně stojí stranou čehokoli, obzvláště pak konvenčních vyprávění, která okoukávají postupy na zahraničních festivalech. Vytýkat deklamaci záměrně teatrálnímu projektu lidí působících na moderním divadle, prostě znamená čiré nepochopení a nepřijetí konceptu. Přednosti filmu Antonína Šilara a Ondřeje Cikána spočívají v důsledném a poučeném následování antických eposů, nejen jejich vyprávěcí skladbou, typickými motivy a schématy, ale také jejich ahistoričností a vztahováním mýtického světa k soudobé realitě. Přesně řečeno tyto atributy film přejímá ze stejnojmenné Cikánovy knižní předlohy, kterou napsal po letech studií antiky. Adaptace k tomu ještě přidává nápaditá inscenační řešení jednotlivých scén a obrazů, kde se spojují postupy moderní scénografie, nápaditého inscenačního řešení mizanscény a punkové low-budget estetiky. Přičemž z kontrastu jakoby mýtického příběhu, moderního rozvedení a kreativního filmového zpracování vyvstává celek, který antické příběhy současně dekonstruuje, utužuje i s nadsázkou rozkládá. (11.07.2016)

Pointu a hlbšie momenty som v diele, ktoré väčšinu času bolo ladené do nevážneho módu, našiel. Dianie na plátne som sledoval s kombináciou zneistenia a benevolentného odstupu, ale až na jeden moment v cca troch štvrtinách stopáže nemôžem tvrdiť, že by som sa pritom bol nudil (hoci v reťazení epizód/obrazov bez nejakého závažného vývoja film naozaj slušne konkuroval antickému gréckemu románu). Pekný obraz/kamera ako vcelku neoddiskutovateľné pozitívum. Ak aj odhliadnem od kuraťa z Menandrovej zadnice, ktoré podľa záverečných titulkov kvôli tomuto filmu, na rozdiel od zvierat iných, zomrelo, s čím nemôžem ako vegan súhlasiť, výrazný problém som mal s jedným prvkom: nepodarilo sa mi nájsť zmysel v tom, s akým gustom a frekvenciou bolo zobrazované násilie, resp. krv (snaha o realistickosť v tomto smere nie je ničím, čo by v tomto filme pôsobilo vierohodne). Inak za mňa ok, hoci k tomuto hodnoteniu prispieva nepochybne nedostatok konkurencie - filmov, ktoré by nejakým spôsobom recyklovali antický materiál (tým nemyslím mená postáv). Nie celkom zrejmé mi je, prečo je film natočený (prevažne) v češtine a nemčine, nespokojný som s tým, že Amirina postava nehovorí arabisch (hoci sú tie jej "Das-ist-gut"-repliky podávané tak nechutne jednoznačným tónom, až sú podmanivé), ale detaily, zvlášť motivované fachidiotizmom, nechám bokom. Distingvovaný našedivelý Xerxés v salóniku za zvukov klavíra a ešte viac perzskí vojaci v sakách sú peklo (v dobrom slova zmysle)! (23.06.2017)

Jedna hvězdička navíc za snahu, neotřelé nápady a "jinakost". A občasnou krásnou kameru. Příběh se tak věrně drží konvencí antického eposu, až to hezké není. A protože buď nebyly peníze nebo byla snaha o jiný, netradiční přístup, jde o epos plynule kombinující všechno. Menandros cestuje vlakem a povídá si s vypravěčem, Gorgóny nebo co to bylo, bydlí v paneláku a jako dar posílají křišťálový lustr atd. apod. Perský velkokrál mučí pečeným kuřetem, králící jsou největším pokušením panenské Thaïs a hudba duní na často nepatřičných místech. Ovšem scéna vyvolávání Hekaté je velmi silná. Filmu by paradoxně prospělo trochu víc peněz na vychytání much, zlepšení postsynchronů a nějaké prokrácení, ale za shlédnutí rozhodně stojí. (12.10.2016)

"Mohli bychom natočit velkolepý 'antický' epos, akorát na něj nemáme prostředky a ani schopnosti, tak si z toho aspoň uděláme nebetyčnou prdel!" (aneb Ztraceni v Mnichově strikes back) Ona taková kombinace patetického přednesu, doprovázeného hláškami jak z Pár pařmenů, celé v kontrastu se skutečně sledovaným obrazem, je samozřejmě vtipná sama o sobě. Nápadů rvoucích rozmnožovací orgány měl scenárista vůbec přehršel (geniální čarodějnice a jejich sada smaltovaných hrnců, Menandrovo vypadnutí z role během mučení/operace, králičí farma...); ale když já mám stejně pořád pocit, že se tvůrci při natáčení bavili asi 129x víc než já (za těch voe nekonečných 129 minut) a asi jim, parchantům, trochu i závidím... (25.03.2016)