Menandros & Thaïs

Hodnotit tento film je mimořádně těžké. Námět je dobrý, stejně tak i herecké výkony mnoha postav jsou nadprůměrné. Záběry z antické doby se povedly, dále pak nevěstinec a bitva ke konci (ta má opravdu atmosféru!). Bohužel nedostatky výrazně převažují. Stěžejním problémem filmu je střídání prostředí a hlavně doby, v čemž jsem postrádal nějakou logiku a přišlo mi to až náhodné. Nejde jen o antický a současný svět, ale i o podivné záběry na bílou postel. Rozhodně by prospělo vybrat si jedno prostředí – lepší se jevilo to antické. Záběry v současnosti vypadají prostě divně – ještě by to šlo, pokud by se tak odehrával celý film a byla v tom jistá paralela s don Quijotem. Nic takového tam však není – obě prostředí jsou si rovnocenná a ve scénách ze současnosti nikomu (ani jemu samému) není divné, že tam chodí polonahý antický bojovník… Obzvláště nevěrohodná je scéna u rakouských důchodkyň. Brutalita u Xerxa je pak nechutná a snad až zbytečná. Mnohem lépe mohl být využit vypravěč. Do filmu nesedí ani střídání češtiny a němčiny, což vyniká u čtení dopisů, které si oba hlavní hrdinové vzájemně píší v různých jazycích, což vypadá prostě divně. Otázkou je i síla vztahu ženicha k nevěstě (jakkoliv je Menandros zahrán dokonale a Thaïs také, především řečí těla), neboť z některých záběrů se zdá až spalující vášeň mezi ním a tou druhou (čarodějkou?) – chybí tu asi nějaké její výraznější odmítnutí ze strany ženicha. Konečně je film mnohdy rozvláčný a až příliš dlouhý. Možná je jedna hvězdička příliš přísná – film je opravdu originální, dobře zahraný a místy má dobrou atmosféru, ale prostě to nestačí. (01.04.2017)

Neznám všechny filmy světa, ale jsem si skoro jistá, že snímek jako je Menandros & Thaïs ještě nikdo nikdy nenatočil. Podobá se to Vláčilově Markétě Lazarové a Údolí včel, Jodorowského Krtkovi nebo i filmovému jazyku Greenawaye: Ale zaprvé Menandros & Thaïs vznikal za zcela jiných podmínek – zpočátku undergroundově téměř bez rozpočtu – a zadruhé se ti šílenci Antonín Šilar a Ondřej Cikán rozhodli udělat opravdu všechno jinak, než se to běžně ve filmu dělá: Antika v divadelním abstraktnu, dlouhatanánské monology z offu v různých jazycích, braková krev v artových studiích, minimalistické bitvy podložené maximalistickou hudbou, různé kamery s různou kvalitou, tak dynamicky smíchaný zvuk, že to až bolí, babičky v paneláku místo tří Gorgón v bažinách atd. Všechny tyto prvky jsou nakombinované a nastříhané tak, že ženou kupředu tragický děj o lásce, která končí zoufale, protože ji osud nechce připustit. Já tento film miluju a podle reakcí diváků v kině nejsem sama. (10.05.2016)

Upřímně řečeno jsem z toho byl dost nesvůj a polovinu stopáže jsem ten film regulérně nesnášel. Pak jsem trochu najel na jeho notu, když se začala stupňovat nadsázka, a nakonec, po pár dnech, se mi to skoro i jako konceptuální dílo zalíbilo. Lacinost, neochota stříhat a určité obžerství jsou patrné, asi se nebudu divit, když ten film bude někoho dost iritovat, ale mně to nakonec docela přišlo k chuti. (21.04.2016)

Jedna hvězdička navíc za snahu, neotřelé nápady a "jinakost". A občasnou krásnou kameru. Příběh se tak věrně drží konvencí antického eposu, až to hezké není. A protože buď nebyly peníze nebo byla snaha o jiný, netradiční přístup, jde o epos plynule kombinující všechno. Menandros cestuje vlakem a povídá si s vypravěčem, Gorgóny nebo co to bylo, bydlí v paneláku a jako dar posílají křišťálový lustr atd. apod. Perský velkokrál mučí pečeným kuřetem, králící jsou největším pokušením panenské Thaïs a hudba duní na často nepatřičných místech. Ovšem scéna vyvolávání Hekaté je velmi silná. Filmu by paradoxně prospělo trochu víc peněz na vychytání much, zlepšení postsynchronů a nějaké prokrácení, ale za shlédnutí rozhodně stojí. (12.10.2016)

Pokud je tohle s nepoškozeným mozkem schopen někdo dokoukat jen proto, aby se přesvědčil, že s omezenými prostředky nelze natočit antický epos, je za a) mučedník b) masochista c) authentický recesista. Diletantské středoškolské pásmo deklamace, filologie a surrealismu pro začátečníky. Agonizující. Řadit to do té "nové" (prý) větve českého filmu, která na to jde jinak, je misstep. Ono je to v jádru klasické devadesátkové meta-chcípáctví. Zelenka styl, ale zcela bez jeho obratnosti. (01.05.2016)