Cokoliv

Allen znovu zabodoval. Nejen, že si napsal úžasné dialogy, na které doporučuji nabiflovat slovník cizích slov, on ještě do své mladší verze obsadil Jasona Biggse. Když v Celebritách hrál neurotika Kenneth Branagh, byl to daleko menší šok, než když ho bez jediného zaváhání vystřihnul Biggs. Povedenou dvojku dobře doplňuje třetí neurotička Christina Ricci, ostatní vedle nich nemají šanci. (13.10.2004)

Tvorbu Woody Allena jsem znal v době zhlédnutí filmu až ostudně málo a nejspíše proto se mi Anythink Else líbilo více než cokoliv jiného a nevadilo mi, že autor vykrádá sebe sama (což mi začlo paradoxně vadit u jeho starších filmů). Dialogy mi přijdou naprosto přesné, pravdivé a především reálné. Příběh je klišé, ale na něm nezáleží, pokaždé totiž, když se na svéně objeví sám Woody, je o zábavu postaráno. Woody má ve svých letech pravděpodobně tolik zkušeností, že je schopen vybarvit ženskou psychiku natolik reálně, že je reálnější než v realitě, což je na první pohled skoro nereálné. Těším se, více než na cokoliv jiného, na nějaké další Allenovo dílo, které se mi podaří sehnat. (10.02.2006)

Woody Allen musel během psaní tohohle filmu chodit krok za mnou a šmírovat... Jak jinak by bylo možné, že spousta vět a situací je naprosto totožná s mými zážitky (především scény Biggs/Ricci)?????? Objektivně je to jeden ze slabších Woodyho filmů, ale za ten nepříjemný pocit deja vu ty čtyři dám... (26.08.2008)

Woody je borec, protože výběrem Christiny Ricci získal přesně to, co chtěl, natočit film o klukovi, který ke své smůle narazí na vypočítavou mrchu. Amanda je mi protivná už od pohledu, a trošku mě proto zraňovalo, že Jerryho předchozí přítelkyně byla o tři třídy pohlednější, ale i tohle nám Woody udělal schválně. Mimochodem, Cokoliv je předposlední film, ve kterém si Allen sám zahrál. Stihl tu zparodovat paranoika a scénářem i "tchýňismus", práci uměleckých agentů, lékařů a psychoterapeutů. (10.02.2011)

Cokoliv je jednoznačnou (auto)citací Allenova nejslavnějšího filmu Annie Hall. S odstupem dvaceti šesti let nám maestro překládá prakticky totožný příběh: hlavní hrdina, který se protlouká jako komik, vypráví v nekontinuální chronologii příběh krachu vztahu s osudovou dívkou. Tato dívka je nápadně podobná Annie Hall – hysterická, komplikovaná a „prdlá“. Woody Allen sám vystupuje ve filmu v roli hrdinova mentora, který se ho svými radami snaží navést na správnou cestu. Sebereflexivní téma se v Allenových filmech začíná v poslední době pravidelně objevovat (viz. Hollywood Ending) a i v Cokoliv je velmi důležitým prvkem. Allenova postava za 26 let od Annie Hall neprošla žádným vývojem. Neurotismus, (pseudo)intelektuálství, nešikovnost, analýzy sexu, paranoidní vztah k antisemitismu, vazba na New York to vše jsou neměnné stavební kameny Allenovského hrdiny. Jednolitý hrdina všech jeho filmů vzdoruje plynoucímu času, nové a mladé postavy se dostávají do identických situací jako před lety on. Život se točí v kruzích v zajetí manhattanského statu quo (20.02.2006)