Režie:
Jaroslav BalíkScénář:
Jaroslav BalíkKamera:
Viktor RůžičkaHudba:
Karel MarešHrají:
Jiří Krampol, Ida Rapaičová, Josef Vinklář, Jan Teplý st., Bořivoj Navrátil, Pavel Kříž, Miroslav Zounar, Ota Sklenčka, Jiří Kostka, Jan Vlasák, Zdeněk Ornest (více)Obsahy(1)
Snímek Filmového studia Barrandov ze života ředitelů, stranických funkcionářů a dalších výše postavených. Film popisující mj. i rodinné problémy a pracovní vytížení ředitele stavby atomové elektrárny natočil Jaroslav Balík podle svého scénáře na motivy románu Stanislava Rudolfa Běh unaveného koně. (hippyman)
Recenze (71)
Tak je to "naše",je to trochu hrůza,ovšem jsou i horší veledíla. ()
Československé drama související se stavbou jaderné elektrárny Dukovany. Hlavní postavou tohoto dramatu je hlavní stavbyvedoucí inženýr Vladimír Hlaváč, ztvárněný J. Krampolem; děj se soustřeďuje na jeho pracovní i soukromé starosti a problémy. Co se týče práce na stavbě, Hlaváč je brzy po nástupu na místo hlavního stavitele díky intrikám a nepravostem ze strany ředitele O. Sklenčky odvolán z funkce, a na jeho místo je jmenován jeho bývalý kolega inženýr Prchal (J. Vlasák), jenž dovede stavbu téměř k bankrotu. Kvůli tomuto nespravedlivému sesazení je J. Krampol téměř celý film pěkně nasranej, navíc na jeho psychiku začínají doléhat i rodinné problémy. Nedorozumění a vzájemné odcizení s nadaným synem Rosťou, jehož hraje poněkud afektovaně P. Kříž, je tradiční obraz u rodinného stolu. Rosťův nečekaný a nedobře uvážený sňatek s hlupačkou z kiosku a odchod ze studií vyústí k celkovému rozchodu syna s rodinou. Situace na stavbě Dukovan se však začíná uklidňovat a po doporučení zastupujícího stavbyvedoucího Milého (energický a svérázný J. Vinklář), je povýšen do původní funkce a zdá se, že film skončí happy endem. Režisér J. Balík však zvolil mnohem překvapivější a ráznější ukončení snímku. Jako nejzábavnějšího bych označil jednoznačně J. Krampola, jenž často užívá své typické sarkastické a vtipné hlášky, často v nepříliš povzbudivých situacích a také jeho pichlavé dialogy se švagrem lékařem Evženem (skvělý J. Teplý) byly opravdu povedené. Ve vedlejší roli mě též zaujal neotesaný R. Rusev, zejména když v záchvatu žárlivosti k půvabné V. Žehrové napálil automobilem do obytné budovy. Domnívám se, že snímek se politikou zabýval pouze v nejnutnější míře, rozhodně bych se ho neodvážil označit jako agitační či ideologicky pokřivený. V každém případě se nejedná o žádný klenot československé kinematografie, avšak zdejší hodnocení mi není příliš jasné, neboť film je hlavně o lidech, kteří řeší podobné problémy jako dnes. A proto navzdory všem odborníkům hodnotím s klidným svědomím drama jako průměrné. ()
proste pecicka ()
O mrtvých jen dobře, ale neodpustím si to. Podle literární předlohy Příběh unaveného koně vznikl opus natočený unaveným volem. ()
Tohle nebylo vůbec špatné. Krampoulík prožíval vnitřní boj. Zajímavé záběry výstavby elektrárny. ()
Neuvěřitelně bizarní film je přesvědčivým důkazem toho, že průšvihem normalizace nebyla ani tak komunistická ideologie, jako spíše bezduchý technokratismus. Posedlost prací je tu podprahově podávána jako něco pozitivního, zatímco umění se hlavní hrdina vysmívá. Herci jsou až na pár čestných výjimek (Bořivoj Navrátil, Rudolf Hrušínský ml. nebo Ida Rapaičová) extrémně nesnesitelní, obzvláště Krampol předvádí něco těžce popsatelného. Místo industriální syrovosti hledá režisér v průmyslovém prostředí jakýsi sentiment, o čemž svědčí volba pompézního hudebního doprovodu. Hvězdičku si film zaslouží za slušnou práci kameramana Viktora Růžičky a působivou závěrečnou scénu. ()
Není to špatný film, disponuje celkem dobrou kamerou a krásnou klasickou hudbou (Mahler, Čajkovskij). Pro mě je docela zajímavé vidět, jak se stavěla třeba jaderná elektrárna. Ti pitomečkové, co všemu komunistickému házejí odpad, by si měli uvědomit, že dělník, horník nebo zemědělec má pro náš život větší význam než mafián, prodejce drog nebo příslušníci sexuálních menšin... O lidstvu jsem už dávno ztratil iluze, ale číst ty zdejší výblitky, to je teda síla. ()
J. Balík určitě patří mezi tu řemeslně zručnější část československé normalizační vlny. Jeho filmy v sobě mají na rozdíl od většiny ostatních notnou dávku uměleckosti a kvalitního zpracování. Balík zkrátka uměl točit filmy. U Atomové katedrály se mu však tak nedařilo a to hlavně díky nepříliš atraktivnímu prostředí, do kterého je film zasazen, a taky díky nepovedeným dialogům. Ty film hodně shazují dolů a na dnešního diváka působí vyloženě směšně. Na druhou stranu, kvalitní zpracování filmu zůstalo, zvlášť působivá je kamera nebo inscenace závěrečné scény. ()
úplnej plivanec si tahle agitka nezaslouží. jen takovej malej ()
Kdepak Jirka Krampol, to je záruka kvality ...... ()
Zase film z 80. let, kde převládá téměř dokumentární kamera. Trapný Krampol a neskutečný Kříž, jehož postava s věčně zaťatými zuby by se hodila do kteréhokoliv filmu z prostředí blázince nebo léčebny drogově závislých. Smrt hlavního hrdiny na konci je už jenom vystoupání na pomyslný vrchol rozpačitosti českého filmu. Ještě jedna douška na konec. Já s bratrem, tehdy jsme měli kolem10 let , byli jsme na tento skvost vyslání naším strýcem - komunistou do kina, když jsme u něj byli na prázdninách s tím, že jde o dokonalou švandu s tehdy populárním Krampolem. No umíte si představit jaký obrovský dojem to v nás zanechalo po představení ve vesnickém kině, kde se sedělo na rozvrzaných židlích půjčených z hospody. Myslím, že tehdy jsem plně pochopil všechna sprostá slova mého otce, zarytého antikomunisty na adresu života v tehdejším ČSSR. ()
Dost šedivé a depresivní, ale to je holt někdy život taky. Scénář je vůbec ze života (což je pravděpodobně ze všeho nejvíc zásluha autora předlohy Stanislava Rudolfa), něco podobného jako hlavní hrdina si prožil nebo ještě prožije leckdo z nás. Krampol nikdy nebyl zrovna charakterní herec a do hlavní role se tudíž moc nehodí, ale dělá co může, dramatické finále je pak zbytečně přestřelené a ještě k tomu - na rozdíl od jinak vyrovnaného filmu - dramaturgicky dost odfláknuté. Přesto si myslím, že ATOMOVÁ KATEDRÁLA stojí za vidění, mně osobně tedy záběry monumentálně rozbahněného staveniště jaderné elektrárny nepřišly ani samoúčelné, ani odpudivé - spíš fascinující. Čtvrtou hvězdičku přidávám natruc všem nespravedlivým troubům: respektuju sice vkus každého soudruha, leč na házení do odpadu má tenhle film přeci jen dost opravdu kvalitních řemeslných složek... nehledě na to, že i té politiky je v něm vlastně poskrovnu. Snad jen ty narážky na půlnoční mši připadaly i mně jako zapřisáhlému ateistovi zbytečné. 65 %. PS: Plakát je naprosto luxusní, to myslím musí uznat i totální estetický analfabet. ()
Koukám že tady každému vadí práce když se má dělat poctivě hehe. No je fakt, že za komančů bych o film ani pohledem nezavadil, ale hodnocení zde mne k tomu donutilo. Tak tedy. Ano je to pracovní film a nic moc. Ale odpad si určitě nezaslouží. Herci, poplatní své době museli a tak dělali co mohli i při tom scénáristickém svrabu a neštovicích, jak i ve filmu řečeno. Počítaljsem, že to vydržím obvyklou půhodinmu, nebo že budu film přejíždět. nebylo tomu tak a v tomto případě vždy dávám za dvě. (*). Zde však musím snížit o jednu, protože snímek zcela jistě podruhé nemusím. A také je fakt, že to celé mohlo být kratší. 1510201110105/10421 ()
Tento druh staveb přece byl, je a bude. To, že byl točený v roce 1984 na tom nic nemění. Vadí mi vulgarismy, které se píší při odpadu a nechápu je. Proto dávám o jednu hvězdu víc. Neříkám, že je to poklad české kinematografie, ale do odpadu to rozhodně nepatří. Rozhodně nikdo nemá v dnešní době odvahu natočit něco obdobného, kde je to opravdu jen o úplatcích, kolikrát i mrtvých dělnících atd. ()
Nejspíš úlitba bohům, protože jinak má za sebou Jaroslav Balík dost kvalitní filmy. Oproti jiným budovatelským a jasně socialisticky motivovaný filmům jsem však čekal určitě větší průšvih. Já ale spíše viděl nezáživný film o stavbě elektrárny. Jaké problémy ji provází a kolik času to řediteli bere, takže nemá čas ani na vlastní život. A když skončí jedna stavba, jede se na jinou. Pravda je, že komunistické pnutí za mě snížily ty problémy, které ředitelé museli řešit i s ohledem na požadavky vedoucích funkcionářů a jak bylo viděno a řečeno, přitom nebyli schopni navýšit zaměstnancům mzdy a dodat materiál či techniku. A že nevděk světem vládne, nebo že ruka ruku myje, když je třeba? A dneska to snad nefunguje? Úředníci za úplatky nevidí, že se nedodržuje bezpečnost, úřadům nevadí, že firmy mají zpoždění a o kvalitě silnic, dálnic nebo některých staveb netřeba mluvit. Neuvěřitelné mi spíš přišlo, že postava Jiřího Krampola spatřovala všechnu krásu světa právě v budující se stavbě. Pravda taky je, že jde o docela nezáživný film, který spíše popisuje úskalí podobné stavby a jako třešničku na dortu přidává jakés takés rodinné trable, ale to moc nefunguje. ()
Jiří, no fuj! ()
Název je to ale výbornej. ()
Krampol byl koukatelnej a i celkem pravdivej. ()
Nemohu si pomoci, ale já film nezatracuji a hodnotím průměrnými 3 "rudými" hvězdami. Krampol tehdy ještě nebyl senilní a nepitvořilse, ale hrál. Vlasák a Sklenčka perfektní jako komunistický prospěchářský svině. Vinklář a Teplý taky výborní. Horší je rodina hlavního hrdiny, ale ta hraje druhé housle. Dialogy mi tedy nepřišly divný jako mnoha lidem ve zdejších komentářích... Drobné role mají i Vetchý, Krausová a další. ()
Celý film jsem si říkal, že je to sice ukrutná nuda, ale už proto, že sám funguju na stavbě, samozřejmě mnohem menších rozměrů, nemůžu už kvůli výpovědní hodnotě o práci stavbyvedoucího dát odpad!, protože to, co ve filmu zazní, tedy že stavbyvedoucí má jen tři možnosti, řád práce, infarkt a nebo prokurátora, je naprostá pravda. Ale ten konec, to bylo jako co?? Tak takhle ne, soudruzi, to bychom nebyli kamarádi!! ()