Extrémní předsudek

Ve většině svých filmů se W.Hill obrací k westernovému žánru, zde v moderních kulisách americko- mexického pomezí. Příběh dvou bývalých přátel, texaského rangera (N.Nolte) a drogového barona (P.Boothe, jinak sympatický seriálový Phil Marlowe) režíruje jistou rukou s odkazy na S.Peckinpaha, v hudební složce J.Goldsmith zajímavě mixuje mexický folklór s elektronikou. (26.01.2007)

Walter Hill si zahrál na Sama Peckinpaha a zvládl to víc než dobře. Neowestern, který po většinu času působí jako by byl klasickým westernem. Jen místo koltů tu mají hlavní slovo brokovnice, pistole a samopaly a místo na koních se jezdí v autech. Z Peckinpahových filmů mi nejvíckrát přišlo na mysl Getaway (kde je ovšem Walter Hill autorem scénáře) a v závěrečné části pak zejména Divoká banda. Z herců nejvíce zaujala stylová hlavní dvojka z obou stran zákona (Nick Nolte a Powers Boothe). Ve vedlejší úloze drsně zářil William Forsythe a potěšilo vidět opět v něčem i Mariu Conchitu Alonso, známou z kultovního Polibku upíra. Rozhodně bych neváhal zařadit tento Hillův kousek mezi 100 (a možná i 50) nejlepších westernů, které jsem kdy viděl. A to přesto, že (samozřejmě po vzoru IMDb, které je pro zdejší omezené administrátory Biblí svatou) tento žánr zde paradoxně není vůbec uveden. //// Coby doporučení si dovolím nabídnout malý seznam neowesternů, které jsem prozatím viděl, i s mým hvězdičkovým hodnocením (řazeno od nejnovějšího k nejstaršímu): The Devil All the Time (2020) ***, Wind River (2017) *****, Hell or High Water (2016) *****, Cold in July (2014) ***, The Way of the Gun (2000) ****, Gunmen (1993) ***, Extreme Prejudice (1987) ****, Near Dark (1987) *****, Hud (1963) ***, Lonely Are the Brave (1962) ****. PS: V seznamu neuvádím filmy, které sice bývají občas do škatule neowestern řazeny, ale dle mého chápání tohoto subžánru jde buď přímo o westerny (tzn. odehrávají se v dobách Divokého Západu) nebo jsou westernu tématicky i pojetím až příliš vzdáleny. (31.01.2023)

To se nedalo usledovat. Bezbřehé, nesmyslné násilí až na hranici parodie, namachrované hlášky, samorostlí muži, jedna ženská pro ozdobu….  To je film pro bílé muže středního věku, kteří v duchu cítí, že jim ujíždí vlak, zatímco navenek se tváří, že sedí na lokomotivě a střílí z kulometu. Anebo pro děcka. Která ještě mají čas z té hypotetické lokomotivy sesednout. SHRNUTÍ: Tupé a násilné. (19.09.2023)

"Nevzdám se svý zbraně, aniž by to někoho kurva bolelo !!" Jak už jsem psal dříve jinde, režijní klasik Walter Hill tyhle netypické westerny opravdu umí, což nejlépe dokazuje jeho jiný parádní kousek Poslední zůstává.. Tady v případě Extrémního předsudku sice schází nějaký superbourák Willisových výšin a charismatu, byť především Nick Nolte se jako Jack Benteen opravdu zatraceně snaží, jeden z něj nemůže spustit oči a uvěří mu prakticky cokoliv, ani Michael Ironside jako major Paul Hackett, ani Powers Boothe v roli lahůdkového záporáka Cashe Baileyho prostě alespoň v mých očích nepatří k té vpravdě akční top class, což ovšem nakonec není úplně na škodu, protože tak nikdo vyloženě nevyčnívá, což spolu s těmi dalšími základními stavebními kameny celého příběhu, v prvé řadě mám na mysli kodex cti vojáka, policisty, ale především cti muže, z Extrémních předsudků činí ryze chlapáckou zábavu plnou neskrývaného násilí, úderných hlášek a opravdovosti podpořené vší tou samozřejmou špínou, potem a krví, které zcela jasně vystupují z toho všeobjímajícího mračna prachu mexického pohraničí, znepokojivě nehezká atmosféra, kterou dokáže se svojí kamerou Matthew F. Leonetti vytvořit, jednoduše nestrpí výhrad !! Za mě se jedná o opravdu, jak tu zmiňují mnozí další, jeden z nejzajímavějších snímků daného žánru s opravdu jedinečným soundtrackem Jerryho Goldsmithe, byť se na něj poněkud pozapomnělo, jemuž k dokonalosti chybí málo, přeci jen bych ocenil silnější scénář, jaký by člověk od takového machra, jakým John Milius bezesporu je, čekal !! [ Dabing 6/10 ] Česká televize si dala tu práci, když původní naprosto odpudivý dabing pro VHS od Smrček production ve studiu Smart Video Film nahradila novým, za což patří velká pochvala Tvůrčí skupině Vladimíra Tišnovského. (26.06.2013)

Extrémní vypalovačka, donutila mě konečně některému filmu Waltera Hilla udělit pětihvězdu (ne, že bych dříve již minimálně 2x kolem ní nepřešlapoval :)). Skvělá atmosféra dýchající navzdory modernímu prostředí závanem drsného westernu, zajímavě gradovaný děj s dlouhodobým policejním bojem proti drogové síti a osobním sporem s vrcholem v jedné „osobní“ přestřelce navrch, charismatický Nick Nolte (5 let po první spolupráci s režisérem v 48 hodinách) coby stylový šerif s bílým kloboukem a přesně mířenou brokovnicí... a těch silných kladů je samozřejmě víc. Navíc když to točí jeden z těch režisérů, kteří dokážou s akčním žánrem pracovat osobitěji, než většina ostatních, a spoléhají vedle akce přibližně stejným dílem i na řádně propracovaný scénář. Seriózněji plynoucí děj nepostrádá vhodně přítomný nadhled a osobně mě u Hillových filmů vždy dostane, když se ve vrcholné akci (často ve stylu náhlého překvapení) objeví za jedním z bojovníků celý dav jeho přívrženců vyzbrojených do velkého boje. Přestože výjimečně Walter vyměnil hlavního skladatele, ruka Coodera, tentokrát uvedeného v titulcích jako hudebního dramaturga, se opět nezapřela. Návštěva mexického salónu překvapila mj. zjištěním, jak hezky může znít nezvyklá kombinace sóla na trubku se sólem na housle, a Goldsmith přispěl nejen do závěrečných titulků úžasnou majestátnou melodií. [90%] (22.01.2023)