Půlnoční míle

Komorní příběh chlapce, kterému zabili snoubenka s kterou se rozchází pár dní před osudným dnem. Stávají se sice přáteli, ale nikdo kromě nich o tomto rozhodnutí neví. A z těmito indíciemi začíná celý film. Chlapec se po zmíněné smrti usídlí u rodiny zemřelé a i když tomu nechce zamiluje se do místní rebelky. Postupně se rodina dozvídá všechny podrobnosti a pravdu, která jim zůstala utajena a chlapec nachází smysl svého života, který hledal. Vše končí šřastně. Herecké obsazení nemá chybu....Hoffman zase září.....Gylenhaal je uhrančivý a velmi perspektivní herec s velkou budoucností a Sarandon je klasicky dobrá........malý film o krizi po smrti blizkého a snahy pokračovat dále v životě. 80% (27.08.2005)

Vybavím si několik filmů, které mi Půlnoční míle svou povahou připomíná. Deprese, kam se podíváš, a tak komorní, že je to už jenom krůček k tomu, aby to jednoduše byla "pouze" divadelní hra, a k tomu herecký souboj mezi veterány a slibnými bývalými dětskými herci. Půlnoční míle naštěstí nepatří k těm příspěvkům tohoto žánru, které se přehnaně fixují na předhánění v tom, kdo bude nejvíc-škálově-emocionální a nejvíc-od-šepotu-ke-řvaní-smutný, ačkoliv některé monology od Hoffmana a Sarandon k tomu mírně směřují, ale jenom mírně. A hlavně, hlavně se mi líbí, jak Silberling chytře dávkuje informace, aby v poměrně staticky vybudované premise stejně vytvořil pohyb a změnu pro nás pro diváky a hmatatelný osobnostní vývoj pro své hrdiny. Není to film, který by v základech otřásal mými pocity ohledně lidského truchlení, ale oceňuji, že je ve své skromnosti udělaný pořádně. (P.S.: Ellen Pompeo je tu absolutně překrásná.) (20.11.2017)

Rozporuplné rodinné drama, ve kterém manželé Flossovi přicházejí o jedinou dceru, která měla krátce před svatbou s milým chlapíkem Joem. Oba však rodičům zatajili, že se tři dny před dceřinou smrtí rozešli. Film (který je výpovědí osobních tragických zážitků režiséra Silberlinga) zdobí zejména herecké trio, v čele s talentovaným Jakem Gyllenhaalem, mladíkem ocitnuvším se v groteskním dilematu. Režisér šetří sentimentem, místy chybí spád, určité situace (například smutek po ztrátě dítěte) však působí tlumeně a oslabují realičnost celého snímku. (05.11.2006)

Film, který je především krásný v tom, že zcela jednoduše pochopíte, co jím chtěl básník (v tomto případě režisér) říci. Příběh je velice silný, a i když plyne velice pomalu a nepotrpí si na zjevné dramatické situace, přeci jen poznáte, že veškeré drama se odehrává v samotných postavách a jejich pocitech. A je to právě kvůli hercům, kteří těmto duševním dramatům dodávají potřebnou šťávu. Nade všechny vyčnívá Jake Gyllenhaal, který skrze nevyslovené emoce a hrající oči dokáže vyslovit přesně to, co chce říct, i když vlastně mlčí - nádhera. O výběru hudby ani nemluvě... (04.11.2006)

Zase plačem. Toto bol jeden krásny film, pri ktorom mňa zaujala najmä hudba, herci v hlavných úlohách, lebo boli dokonalý a to všetci potom práca s kamerou bola tiež veľmi pekná.Moonlight Mile je jeden z filmov, pri ktorom si uvedomíte, že si treba vážiť, čo máte lebo neviete kedy to môže odísť, a to myslím hocičo. čo by som dodala? Iba jedna vec mi vadila a to, že bol dej veľmi predpokladateľný, čo sa od romantických filmov očakáva, lenže keď máte k dispozícii takých skvelých hercov a výborný scenár dalo by sa to zariadiť aj s naň dajakým prekvapením na konci. Prekvapenie sa nekonalo ale aj tak si myslím, že je to silný nadpriemer 85% (30.04.2010)