Kill Bill

Tomuhle velevýblitku jsem se vyhejbala naprosto úmyslně, jelikož všechny mé mistrovské asijské smysly mi říkaly, že to bude strašná píčovina. Nakonec jsem se nechala ukecat místním hodnocením a hlavně tím, že tam hrají šukézní kočky Lucy Liu a Čiaki Kurijama. Tyhle dvě škvíry mám ráda a když mi bylo řečeno, že obě ve filmu píchaj s Umou, tak jsem teda kejvla a rozhodla se dát filmu Kill Bill šanci. No a hned jsem získala poučení - Příště naslouchej svým smyslům , krávo blbá !! Celej film jsem tak byla nucená koukat na Umu ve žlutým overalu, která musela mít nonstop krámy a její kňourání a cesta za pomstou mě za rodidla zrovna dvakrát nechytly. Film se táhne jak smrad z hajzlu a ke všemu je dlouhej jak péro černýho pornoherce. Akce je dost, jenže až na pár soubojů to je jen noha sem, noha tam, ruka sem, ruka tam, hlava sem, hlava tam a když vytejkal desátej hektolitr kečupu tak už mi bylo totálně u prdele co ulítne kam. Vše tak zachraňuje Lucy a Čiaki...jenže konec je tak dementní, že jsem zhnuseně zahodila imaginární popkorn a zuřila jaký z asiatek udělal Kventin Tarantule krávy. Kdo nás alespoň trochu zná, ten ví, že Uma by byla nasekaná na sushi, naservírovaná členům šílený bo bláznivý (už ani nevim a je mi to kolosálně jedno) vosmavosumdesátce a zbylo by z ní maximálně čerstvě vysraný hovno, spláchlý rovnou do hajzlu. Kam by se dal poslat i tenhle film...a to jsem já kráva slíbila, že mrknu i na dvojku. Kurváááá (19.03.2017)

Včera jsem shlédl nejkrvavější film, co jsem kdy viděl: Kill Bill. Kill Bill má vše co od takového filmu očekávám a ukazuje ještě mnohem víc. Quentin Tarantino natočil film na který jsme od něj zvyklí. Úžasné. Tarantino natočil úžasnou poctu tradičním samurajským filmům s kombinací vynikající akce a perfektních dialogů. Soundtrack (věřím, že je původní) vyznívá jako ze 70. let s velmi chytlavými melodiemi, podobnými z filmů s Brucem Leem. Samozřejmě film není vůbec realistický, ale o to tady nešlo. Zaměření snímku už naznačuje samotný název. Vizuální efekty a použití nádherných lokací dělá z Tarantina ikonu akčního filmu nového tisíciletí. (26.06.2005)

// Zvedám na plný počet a Tarantino je šílenec, velmi velmi cool šílenec. Co on dokáže napsat a posléze převést na plátno, to je neuvěřitelné. Tolik odkazů, tolik pomrknutí na staré asijské pecky, tolik možností, jak se na jeho filmy dívat. Je to loutkař a především chce, abychom si s jeho filmy hráli. A protože hračky už jsou rozdány, je na čase si začít hrát. (11.10.2012)

Několik let po odeznění nesnesitelného hypu je z Kill Bill podívaná, která ve vícežánrové akci dodnes nemá obdoby. Jakkoli byl Tarantino po mediální stránce právě v tomto období někdy až otravný, cit pro tempo pomsty, soundtrack a vedlejší postavy byl takřka dokonalý. A když se objeví Hattori Hanzo a já spolknu všechny dřívější předsudky, nezbývá než dosadit pátou hvězdu. (20.04.2005)

Na film jsem šla do kina v době, kdy jsem byla těhotná ... v kině jsem ho nedokázala plně ocenit, protože se mi udělalo nevolno hned po brutální anime scéně někde na začátku ... Všimla jsem si, že jsem zde nenapsala komentář a proto chci vychválit nejen úžasný hudební doprovod, ale i napínavé okamžiky, stejně jako Tarantinovo vynikající režisérské umění. Film je plný násilí, ale i tak mě láká ke znovu zhlédnutí. Uma v něm září, mám ji ráda, její role neohrožené bojovnice, která se vrací pomstít smrt svých nejbližších je výjimečná tím, kolik toho vydrží ... jako kdyby jí sil neubývalo ... (05.07.2013)