Wind River

Ticho, sníh, beznaděj. A stupňující se napětí, které zaleze pod nehty. Přeskočím kecy, zda je Taylor Sheridan lepší scénárista nebo režisér. Podstatné je, že si drží laťku zatraceně vysoko, jen své předešlé látky z vyprahlých oblastí unavených sluncem vyměnil za věčně zasněžený Wyoming, kde teploty rády klesají hluboko pod bod mrazu. Stopař a lovec škodné najde umrzlou (předtím zbitou a znásilněnou) dívku, kterou znal a jejíž osud mu připomene vlastní tragické vzpomínky. Spolu s mladou agentkou FBI se pustí do pátrání, které je poměrně kvapné a nahodilé (tady si mohl dát scénárista víc záležet), nicméně o nějakou příběhovou spletitost tu ani tak nejde. První housle hraje atmosféra, melancholie a touha po pomstě (zadostiučinění). Postavy jsou zajímavě napsané, mají své démony, nebojí se přiznat chybu nebo selhání. Na vše se jde pozvolna, promyšleně, prostředí je vykreslené uvěřitelně, nevlídně. Na druhou stranu je nutné přiznat, že je nadhozeno hned několik témat, s žádným se ovšem příliš nepracuje (úděl Indiánů, vztah s bývalou ženou). Finální přestřelka je moc fajn, ale působí trochu jako z jiného filmu. Přidal bych ještě jednu dvě intenzivnější scény, klidně dialogové. A to pro to, aby nám pomohly ještě víc se dostat do příběhu. Jeremy Renner pojal svou postavu úsporně, zadumaně i nekompromisně, tohle drsné prostředí má jeho hrdina rád, ač ví, že se podepisuje na psychice mnohých. Pro Elizabeth Olsen mám už nějaký ten pátek jaksi slabost. Pomalu vyprávěné, drsné, atmosférické drama o těch nejniternějších ztrátách. (30.09.2017)

Zdá se mi trochu přeceňovaný. Na jednu stranu by se mohlo jednat o docela pěkně a působivě natočený thriller, byť po formální stránce se poněkud držící při zemi, respektive u osvědčených postupů. Jenže WIND RIVER má vyšší ambice, než být jenom žánrovou zábavou. Nevadí, že je jeho výpověď konzervativní, větší problém je ten, že je poměrně přímočará a v podstatě docela banální. Banální v tom smyslu, že v divákovi nejspíše emocionálně zarezonuje, ale nevyvolá v něm žádnou změnu náhledu, jelikož všechno, co ukazuje, je za prvé interpretačně jednoduché a prosté, za druhé to není nic, co by už nebylo viděno stokrát v jiné podobě. Tudíž mi to přišlo trochu jako ne zcela povedený pokus o nápodobu Cormaca McCarthyho (nebo adaptací McCarthyho děl). V některých momentech skoro jako mccarthyovská parodie (závěrečný dialog o smrti). Navíc se film sice tváří sebevědomě ve smyslu "true life story", ale přesto v něm zůstává spousta filmových klišé - vč. takových, jako třeba že skrytý střelec ze záhadného důvodu čeká až na vyvrcholení masakru, aby na jeho konci mohl pěkně umělecky zasáhnout na způsob poněkud očekávaného deus ex machina. (Co mu asi běželo hlavou? Koukal na probíhající masakr a říkal si: ještě ne, to bych zkazil dojem?) Celkově WIND RIVER ovšem není špatný snímek, jenom zdaleka ne tak dobrý, jak se o něm píše. (06.02.2018)

Těšil jsem se jako na málokterý letošní film a ve finále nemůžu říci, že bych byl přímo zklamán. Sheridan znovu potvrdil, že umí vytvářet depresivně izolované fikční světy, v nichž se morální hodnoty přetváří společně se zkušenostmi a přesvědčením postav, k nimž si divák buď rychle najde cestu, nebo se ve světě ztratí společně s nimi. V těchto psychologických měřítkách je scénář sebevědomý a inteligentní, opírající se o samotný akt vraždy jako o jednoduchou symboliku rasismu a nemožnosti vymanit se ze svízelné životní situace. S postavami převážně soucítíme a na jejich cestě jim držíme palce. Bohužel ale film trvá 100 minut, z čehož dobrá hodina je věnována poněkud tuctové výstavbě detektivního syžetu a opakovanému povzdechování nad tím, jak život není fér (což moc neposiluje ani minulost Rennerovy postavy, která zkrátka smrdí klišé na míle daleko), a ve zbytku film pravda přichází s nečekaným a scénáristicky vybroušeným obchvatem, který v podstatě odsunuje dosavadní detektivní linii na druhou kolej a zdůrazňuje ještě více psychologickou depresi, ale v závěru opět potichu vyšumí a trýznivou emocionální ránu nezanechá. Velký palec nahoru každopádně za herecké výkony, práci s chladným zasněženým prostředím, které tak miluji, a za celkový realismus, ústící do autentické přestřelky, která okamžitě aspiruje na pozici kultu. Sheridan musí jako režisér ještě lehce dozrát, a můžeme se těšit na velké věci.. (18.10.2017)

Mrazivý, postupně se stupňující thriller z drsné přírody USA s minimalistickou výpravou, herci kteří toho příliš nenamluví a především existencionálním podtextem pojednávajícím o těch největších a nejniternějších životních ztrátách. To vše zabalené v atmosferickém a chytlavém krimi obalu, kdy agentka FBI s kumpány postupně a velmi přímočaře odkrývá důkazy/stopy záhadné vraždy, které vedou k inferno finále, jež uvidíte tak jednou za cca každých padesát filmových projekcí. Parádní příklad dokonale vytěžené scénáristické látky. (30.09.2017)

Hodně velká parádička pro milovníky žánru. Rozlehlé, pusté a zasněžené krajiny Wyomingu vydávají tělo mladé indiánky, začíná vyšetřování a divák zase jednou dostává možnost vidět pravděpodobně nejlepší kriminálku za několik posledních let. I když ona to vlastně ani tak úplně není kriminálka. Těch žánrů se zde sešlo malinko více a tak nějak tuším že nejlepším hercem je zde tentokráte sníh a okolní ticho. 95% PS: Jsem strašně moc rád, že zrovna tenhle kousek je mým 4 000 zdejším ohodnoceným. (10.11.2017)