Obsahy(1)
Tři epizody ze světoznámého humoristického románu Jaroslava Haška v proslulém loutkovém filmu Jiřího Trnky. Názvy jednotlivých epizod: Z Hatvanu do Haliče, Švejkovy nehody ve vlaku a Švejkova budějovická anabase. Vypráví: Jan Werich. (woody)
Recenze (66)
Švejk s Hrušinským je výbornou adaptací, o které si myslím, že už nemůže být překonána. To je ovšem řeč jen o hrané verzi. Dobrý voják Švejk v loutkové podobě je také úžasný. Tento formát možná Švejkovým příběhům svědčí ještě lépe. Animace je skvělá a společně s namluvením Jana Wericha tvoří velmi příjemný celek. Paradoxně největším mínusem je samotný Švejk. Tento druh „hlavního hrdiny“ mi zkrátka nesedí, což je ovšem jen můj problém a film si stejně jako hraná verze nejméně čtyři hvězdy zaslouží. ()
Takýchto krátkych epizód by som si ešte pár dal, keby k tomu boli. Je to možno takto lepšie urobené než tie natiahnuté diely s Hrušínským. Navyše je to ešte bábkové dielo, čo je možno nie príliš atraktívne, ale toho švejkovského ducha, na ktorom sa mnohí dokážu zabaviť to malo. Najviac ma vždy vie pobaviť tá časť s ruským špiónom. ()
Spolupráce Trnka/Werich je jednoduše radostná, všechny tři kapitoly jsou tím pravým, co si tělo žádá. Konečně epizoda s kontuzsovkou je toho pravidelným důkazem. Z Hatvanu do Haliče, Švejkovy nehody ve vlaku a Švejkova budějovická anabase je tím, co na čem se Trnka i Werich shodli, 4. díl měl už vypracovaný scénář, ale Trnka byl již Haška syt. Nicméně kdo požaduje kvantitu a nedbá na kvalitu, vždycky si může pustit Látalův seriál na objednávku z 80. let. ()
Rozhodně je tohle zpracování předloze bližší a některý momenty si z něho vzal i slavnější hranej film. Trnka si tu taky moh dovolit technicky náročnější stavbu (noční scény nebo zasněžená krajina se s tehdejší technikou v hraným snímku vytvářely jen obtížně), na druhou stranu je tu příliš cejtit jeho poetika. Hašek takovej nebyl, všechno měl přímý, psal, tak jak mu zobák narost. Přesto je to vážně dobrá filmařina. I díky Werichovi, kterej zase Haškovi velice dobře rozuměl. ()
Překvapilo mě, že jde jen o tři krátké a v kontextu celého příběhu ne až tak rozsáhlé epizody, které podle mě jen velmi zlehka naznačují smysl postavy samotného Švejka. První díl dokonce začíná víceméně bez jakéhokoli kontextu, že jsem v prvních minutách zapochyboval, zda jde opravdu o první díl... člověk vlastně ani moc neví, co se to děje, působí to jako nějaké již načaté pokračování. Jinak je to Jiřím Trnkou natočené dobře a Jan Werich k tomu sedí výborně... ale čekal jsem něco jiného. I když film mi (hlavně v zobrazení postavy Švejka) nepřipadá ideální, líbil se mi v tomto srovnání o chlup více. ()
Galerie (10)
Zajímavosti (2)
- Všechny 3 epizody jsou součástí pozdější 9dílné verze Osudy dobrého vojáka Švejka (1986). (Horryx)
- Postavy ve filmech Jiřího Trnky jsou převážně němé, před mluveným slovem dával přednost hudbě. Výjimkou byla slavná loutková adaptace Švejka, kterou vytvořil na popud Jana Wericha, přítele a souseda z pražské Kampy. Werich Švejka namluvil a Trnka na oplátku ilustroval Werichovu knihu pohádek „Fimfárum“. Filmu o Švejkovi si kritika cení, podle Trnkovy dcery Heleny ho ale otec rád neměl a dělal ho jen kvůli Werichovi. (Innuendo1987)
Reklama