Režie:
Jiří WeissScénář:
Ludvík AškenazyKamera:
Ferdinand PečenkaHudba:
Jiří SrnkaHrají:
Otto Lackovič, Dušan Klein, Ladislav Chudík, Otomar Krejča st., Věra Bublíková, Bohuš Záhorský, Robert Vrchota, Eva Kubešová, Bohumil Machník, Josef Bek (více)Obsahy(1)
Dnes zajisté již nechtěně úsměvná agitka z první půle 50. let, která líčí převýchovu cikánských spoluobčanů - jednak manuální prací, jednak vzděláním. Nadaný chlapec (představuje jej pozdější filmový režisér Dušan Klein) nejenže učí svého zaostalého otce číst a psát, ale také mu udělí lekci z poctivosti. Možná, že rušivá umělost pramení vedle vypravěčské strnulosti i z toho, že průmyslové Ostravsko bylo celé postaveno v ateliéru. (oficiální text distributora) (ripo)
(více)Videa (1)
Recenze (19)
Velice sympatický film o sbližování romské komunity, přicházející za prací do Ostravska. Můžeme se ptát - bylo to tak nebo nebylo. Filmy z 50. let nepostrádaly bohudík výchovný moment, zde vyjádřený představou, jak by mělo začleňování Romů, kteří postrádali jakékoliv vzdělání, do nové společnosti. Zároveň je to film, který nezamlčuje základní problémy, které s sebou toto sbližování přinášelo. Na jedné straně příliš idealistické představy, na druhé nedůvěra a velice snadná ztráta důvěry a návrat ke starým zvyklostem. Zde byla ukázána láska Romů k hudbě, ale i jejich přirozený sklon k alkoholismu v pro ně cizím prostředí. Proto tolik tápání a nedorozumění mezi svářečem Trojanem a Gejzou Fabiánem. A objevila se tu i snaha Gejzu obvinit z poškození motorů... ()
Tak tahle agitka tedy mocně tahala za ocas. Já jsem celý film nepobral, proč chodil ten malý cikán do večerní školy s otcem, a ne do normální. No, hercům něco dát musím, to se musí nechat, že zvládli role zodpovědně. Hudba z toho dělala zbytečnou kovbojku. Závěr s těmi směnami byla taková pitomost, že se to nedalo. To asi dostal scénárista rozkazem či co. Ať žije KSČ hihihi. ()
Spisovatel a novinář Ludvík Aškenazy, autor knih povídek „Sto ohňů" a „Německé jaro", se nám představuje jako filmový autor po prvé. Z jeho povídky „Dva Gáboři" (jak se původně Fabián jmenoval) vznikl film „Můj přítel Fabián". Ovšem filmová povídka poskytla pouze základní námět, ostatní načerpali scénáristé Aškenazy a Weiss při pobytu na ostravských stavbách. Ve filmu je řešena jedna z palčivých otázek našeho života — výchova cikánů a náš poměr k cikánům. Autoři chtěli filmem ukázat na rasistické předsudky, které vězí ještě v mnohém z nás ve vztahu k cikánům, a současně i dokumentovat, jak naše nová společnost v duchu socialistického humanismu dává cikánům plná poli tická, sociální a kulturní práva, jak se snaží o jejich sociální a kulturní povznesení. Těm cikánům, které buržoasní repu blika postavila mimo společnost a mimo zákon, těm cikánům, které hitlerovci odpravovali v plynových komorách. Především však chtěli autoři dokázat, v čem spočívá „umění zacházet s lidmi". Tato myšlenka prolíná celým filmem. Řešení konkrétních problémů dokazuje, že všechno naše úsilí nesmí směřovat jen ke gigantickým stavbám a plnění plánu, ale také k blahu pracujícího člověka. Je jen na škodu, že chabá stavba scénáře, který se rozvíjí příliš episodicky a bez prudšího konfliktu, i některé mylně pojaté vztahy (Trojan— Řepka), ubírají filmu na umělecké síle a přesvědčivosti. POZNÁMKY: Námět a spolupráce na scénáři k filmu „Můj přítel Fabián" je první prací spisovatele Ludvíka Aškenazyho pro film. Režisér Jiří Weiss natočil umělecké filmy "Uloupená hranice" (1947), „Dravci" (1948), „Poslední výstřel" 1950), „Vstanou noví bojovníci" (1951 — za tento film byl vyznamenán státní cenou). V současné době dokončil režisér Weiss film „Punťa a čtyřlístek". Ferdinand Pečenka natočil v posledních letech filmy „Poslední výstřel" (1950), „Posel úsvitu" (1951), „Mikoláš Aleš" (1951), „Mladá léta" (1952); „Plavecký mariáš" (1952), „Měsíc nad řekou" (1953). V roce 1954 natočil filmy „Cirkus bude" a „Stříbrný vítr". Skladatel Jiří Srnka složil v posledních letech hudbu k filmům „Poslední výstřel" (1950), „Vstanou noví bojovníci" (1951), „Akce B" (1952), „Usměvavá zem" (1952), „Nástup" (1952). Za hudbu k filmu „Měsíc nad řekou" byl poctěn státní cenou. — Otto Lackovič debutoval ve slovenském filmu „Kozie mlieko" v roce 1950. První jeho významnou rolí byla úloha trestance Maliny ve filmu „Nad námi svítá". Po Fabiánovi vytvořil jednu z hlavních postav v Krejčíkově filmu „Frona" a v Krškově filmu „Stříbrný vítr". Ladislav Chudík hrál ve slovenských filmech „Vlčie diery" (1948), „Priehrada" (1950), „Lazy sa pohly" (1952) a v českých filmech „Nástup" (1952 — roli Bagára) a „Expres z Norimberka" (1954). Filmový přehled 1/1955 ()
Jsem rasista, životopis a názory Josefa Goebelse jsem nastudoval. Opravdu jsou vyšší rasy a nižší rasy. Je to stejně jako u psů.Pokud má němec či angličan (tedy potomci germánských kmenů) odpor k práci a vzdělání, je to porucha v DNA. Pokud má černoch nebo cikán či indián lásku k práci a vzdělání je to opět porucha. Tento film je nesledovatelný. Nechat svářet cikána co neví a nikdy to nepochopí, co je elektrický proud? To může vymyslet jen komunista. Vietnamského svářeče znám. Cikána jsem neviděl nikdy se zapojit do řemesla či odborné práce. Umí jen lhát, krást a ležet. Náš milý Josef ovšem nebyl vědec. Úspěšně decimoval cikány a židy. Plány měl i se Slovany. Ano u Slovana, je odpor k práci vyšší než u germána. Ale nepodceňovat Slovany! A už vůbec ne Asiaty! Tyto rasy plodí buď génia nebo fatální blbce. ()
Budovatelský výrobní film o sociální integraci cikánů do výrobní sféry. Cikáni naprosto negramotní a práci a škole se vyhýbají jako čert kříže. Ale je tu cikán Fabián, který snahu projeví, když mu svářeč Trojan podá pomocnou ruku. Reakce okolí však nijak nepřekvapí a tak problémy na sebe nenechají dlouho čekat. Trojana si zahrál Ladislav Chudík, Fabiána Otto Lackovič, který si cikána zahrál ještě mnohokrát, a jeho syna Fabiánka pozdější režisér Dušan Klain. Poznal by ho tu někdo? Námět a děj není nezajímavý, ale celkovou atmosféru velmi kazí propaganda své doby. Film byl dokonce vyroben v barvě a tak rudá zář z celého snímku skutečně jenom září. Je tu zachycena a dosti pozvedána rasistická nálada v tehdejší československé společnosti. V zájmu je však odstupující kulturně-sociálně-politický experiment, jehož výsledkem měla být podle vládnoucí komunistické strany totální převýchova člověka dle zásad učení marxismu-leninismu, základní doktríny stávajícího režimu. Podle historických pramenů to snímek neměl v žádném případě jednoduché. Připomínky k němu měl dokonce i tehdejší ministr kultury Václav Kopecký. Původně byl snímek hlavně v dialozích daleko tvrdší, ale museli zasáhnout cenzurní nůžky. Dnes by však takovýto film už nemohl vzniknout vůbec, takže s ohledem na tehdejší temnou dobu, klobou dolů. Ve svém smyslu je to filmový počin více než odvážný. ()
Galerie (5)
Zajímavosti (3)
- Ve filmu debutoval jako herec a režisér Dušan Klein, bylo mu 14 let. (M.B)
- Ostravské hutě byly postaveny v ateliéru na Barrandově. (M.B)
Reklama